22 Cdo 972/2002
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně
JUDr. Marie Rezkové a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Jiřího Spáčila,
CSc., ve věci žalobce Č. z. s., zastoupeného advokátem, proti žalovanému J.
Ch., o vyklizení a zdržení se vstupu na pozemky, vedené u Městského soudu v
Brně pod sp. zn. 21 C 240/91, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského
soudu v Brně ze dne 14. března 2000, č. j. 14 Co 122/97-107, ve znění opravného
usnesení ze dne 27. prosince 2001, č. j. 14 Co 122/97-139, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Krajský soud v Brně jako soud odvolací rozsudkem ze dne 14. března
2000, č. j. 14 Co 122/97-107, ve znění opravného usnesení ze dne 27. prosince
2001, č. j. 14 Co 122/97-139, potvrdil rozsudek Městského soudu v Brně (dále
jen „soudu prvního stupně“) z 11. 12. 1996, č. j. 21 C 240/91-141, kterým byla
žalovanému uložena povinnost vyklidit pozemky parc. č. 1055/76, ovocný sad o
výměře 284 m2 a pozemek parc. č. 1055/118, zastavěná plocha o výměře 16 m2,
zapsaných na LV č. 1214 pro obec B., k. ú. B. do 15-ti dnů od právní moci
rozsudku (výrok I). Dále byla žalovanému uložena povinnost zdržet se vstupu na
shora uvedené pozemky (výrok II) a rozhodnuto o nákladech řízení. Odvolací soud
rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání. Aniž zmiňuje,
z čeho dovozuje jeho přípustnost, uplatňuje dovolací důvody podle § 241 odst. 3
písm. c) a d) OSŘ tj., že rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze zjištění,
která nemají oporu v provedeném dokazování a z nesprávného právního posouzení
věci. Navrhuje, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil
tomuto soudu k dalšímu řízení.
Žalobce se k dovolání nevyjádřil.
Nejvyšší soud jako soud dovolací podle bodu 17. hlavy první části dvanácté
zákona č. 30/2000 Sb., projednal a rozhodl o dovolání podle zákona č. 99/1963
Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000
Sb. (dále jen „OSŘ”).
Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání bylo podáno včas oprávněným a
řádně zastoupeným účastníkem řízení (§ 240 odst. 1, § 241 odst. 1 OSŘ), nejprve
zkoumal, zda jde o dovolání přípustné.
Podle § 236 odst. 1 OSŘ lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí
odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle § 237 odst. 1 OSŘ je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí
odvolacího soudu, pokud v řízení došlo k vadám v tomto ustanovení uvedeným.
Takové vady žalovaný nenamítal a dovolacím soudem nebyly zjištěny.
Dovolání proti rozsudku odvolacího soudu není v této věci přípustné ani
podle § 238 odst. 1 písm. b) OSŘ, který stanoví, že dovolání je přípustné proti
potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu, kterým soud prvního stupně rozhodl
jinak než v dřívějším rozsudku, protože byl vázán právním názorem odvolacího
soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil. V daném případě však tyto podmínky
splněny nebyly, neboť potvrzujícímu rozsudku nepředcházelo zrušující usnesení
odvolacího soudu.
Dovolání není přípustné ani podle § 239 odst. l OSŘ, neboť odvolací soud ve
výroku svého potvrzujícího rozsudku přípustnost dovolání nevyslovil.
Zbývá tedy přípustnost dovolání podle § 239 odst. 2 OSŘ.
Podle tohoto ustanovení, nevyhoví-li odvolací soud návrhu účastníka na
vyslovení přípustnosti dovolání, který byl učiněn nejpozději před vyhlášením
potvrzujícího rozsudku, je dovolání podané tímto účastníkem přípustné, jestliže
dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce
zásadní význam.
Žalovaný vyslovení přípustnosti dovolání nenavrhl. Proto přípustnost dovolání
není dána ani podle § 239 odst. 2 OSŘ.
Nejvyšší soud proto dovolání jako nepřípustné odmítl [§ 243b odst. 4, § 218
odst. 1 písm. c) OSŘ].
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází ze skutečnosti, že dovolatel
nebyl úspěšný a žalobci náklady dovolacího řízení nevznikly (§ 243b odst. 4,
224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 OSŘ).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 11. července 2002
JUDr. Marie Rezková, v. r.
předsedkyně senátu