22 Cdo 989/2024-141
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců Mgr. Davida Havlíka a Mgr. Petry Kubáčové ve věci žalobce A. B., zastoupeného Mgr. Bc. Tomášem Hodysem, advokátem se sídlem v Plzni, Lochotínská 1108/18, proti žalovanému D. P., zastoupenému Mgr. Jiřím Doležalem, advokátem se sídlem v Teplicích, náměstí Svobody 40/1, o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a o odkladu zrušení spoluvlastnictví, vedené u Okresního soudu Chomutově pod sp. zn. 23 C 117/2023, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 27. 11. 2023, č. j. 8 Co 220/2023-108,
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady dovolacího řízení ve výši 2 178 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Bc. Tomáše Hodyse, advokáta se sídlem v Plzni, Lochotínská 1108/18.
1. Podle § 243f odst. 3 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně uvede, proč je dovolání opožděné, nepřípustné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo proč muselo být dovolací řízení zastaveno.
2. Okresní soud v Chomutově (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 1. 8. 2023, č. j. 23 C 117/2023-79, zamítl vzájemný návrh žalovaného na
odklad zrušení spoluvlastnictví (výrok I). Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II).
3. K odvolání žalovaného Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 27. 11. 2023, č. j. 8 Co 220/2023-108, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II).
4. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání. Jeho obsahem je nesouhlas s rozhodnutím o náhradě nákladů řízení. V této souvislosti žalovaný odkázal na stanovisko Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23. Navrhl, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
5. Žalobce ve vyjádření uvedl, že dovolání představuje pouze faktické odložení zrušení spoluvlastnictví. Navíc je zjevné, že je dovolání podle § 238 o. s. ř. nepřípustné.
6. Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
7. Podle § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. není dovolání podle § 237 přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení.
8. Žalovaný ve svém dovolání napadl výlučně rozhodnutí o náhradě nákladů řízení. Otázky týkající se výroku o nákladech řízení jsou však vyloučeny z dovolacího přezkumu. Z toho důvodu je dovolání žalovaného objektivně nepřípustné.
9. Jelikož dovolání žalovaného není přípustné, Nejvyšší soud je podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
10. V souladu s § 243f odst. 3 větou druhou o. s. ř. neobsahuje rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodnění. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nebude-li povinnost vyplývající z vykonatelného rozhodnutí dobrovolně splněna, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či exekuci
V Brně dne 23. 4. 2024
Mgr. Michal Králík, Ph.D. předseda senátu