22 Nd 186/2007
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Marie Rezkové a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobkyně M. T. s. r. o., zastoupené advokátem, proti žalovanému M. B., o zaplacení 606 930,88 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 52 Cm 43/2004, o návrhu žalovaného na přikázání věci z důvodu vhodnosti Krajskému soudu v Ostravě nebo Krajskému soudu v Olomouci, takto:
Projednání věci sp. zn. 52 Cm 43/2004 Městského soudu v Praze se nepřikazuje Krajskému soudu v Ostravě.
Městský soud v Praze (dále jen „soud prvního stupně“), jehož místní příslušnost k projednání a rozhodnutí této věci vyplývá z § 89a občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“), předložil spis Nejvyššímu soudu České republiky k rozhodnutí o návrhu žalovaného na přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému soudu (§ 12 odst. 2 a 3 OSŘ). Žalovaný při jednání před soudem prvního stupně navrhl, aby věc byla přikázána jinému soudu, který je blíže jeho bydlišti. Podle konstatování soudu prvního stupně je takovým soudem Krajský soud v Ostravě resp. jeho pobočka v Olomouci. Svůj požadavek žalovaný odůvodnil finančními a zdravotními důvody.
Žalobkyně s návrhem žalovaného vyslovila nesouhlas s tím, že soud prvního stupně již ve věci samé jednal, prováděl i dokazování a výsledky řízení brání přikázání věci jinému soudu.
Podle § 12 odst. 2 OSŘ věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.
Důvody pro postup podle § 12 odst. 2 OSŘ nebyly shledány opodstatněnými. Přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 OSŘ, kdy dochází ke změně dané místní příslušnosti soudu, který má věc projednat, je třeba považovat za výjimečné opatření, pro které musí být dány závažné důvody. Takovými důvody v daném případě nemohou být samy o sobě bez dalšího osobní a majetkové poměry žalovaného. Neumožní-li žalovanému tyto osobní účast při jednáních u místně příslušného soudu, nic nebrání tomu, aby k projednávané věci byl vyslechnut a s provedenými důkazy seznámen prostřednictvím dožádaného soudu (§ 122 odst. 2 OSŘ). Nebylo možno také přehlédnout, že místně příslušný soud ve věci již jednal a prováděl dokazování, a přikázání věci jinému soudu by z hlediska hospodárnosti řízení již nebylo vhodné. Nelze pominout ani to, že žalobkyně s přikázáním věci jinému soudu nesouhlasila.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. června 2007
JUDr. František Balák, v. r.
předseda senátu