22 Nd 257/2025-25
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců Mgr. Davida Havlíka a Mgr. Petry Kubáčové ve věci oprávněné CFIG Debt a.s., se sídlem v Pardubicích, Jana Palacha 2944, IČO: 10851828, proti povinnému V. K., o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 52 EXE 10211/2025, o návrhu na určení místní příslušnosti,
Věc vedenou u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 52 EXE 10211/2025 projedná a rozhodne Okresní soud v Ostravě.
1. Exekučním návrhem ze dne 20. 1. 2025 podaným u soudního exekutora Mgr. Martina Kubeny, Exekutorský úřad Brno-město, se oprávněná domáhá vůči povinnému nařízení exekuce k vymožení pohledávky ve výši 1 520 Kč s příslušenstvím na základě exekučního titulu, kterým je vykonatelný rozsudek ze dne 4. 12. 2023, č. j. 54 C 287/2023-21, který vydal Okresní soud v Ostravě. Dne 22. 1. 2025 požádal soudní exekutor Mgr. Martin Kubena o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného.
2. Okresní soud v Ostravě usnesením ze dne 14. 4. 2025, č. j. 52 EXE 10211/2025-21, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o předložení věci podle § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o určení místní příslušnosti. V odůvodnění uvedl, že jak v exekučním návrhu, tak v žádosti exekutora o pověření a nařízení exekuce, je povinný označen bydlištěm na adrese XY. Lustrací v Centrální evidenci obyvatel se soudu nepodařilo zjistit trvalý pobyt povinného na území České republiky. Na dotaz soudu Ministerstvo vnitra České republiky, odbor azylové a migrační politiky, sdělilo, že povinný neprochází dostupnou evidencí.
3. Podle § 11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
4. Podle § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Podle odstavce 3 tohoto ustanovení platí, že je-li podle odstavce 2 místně příslušných několik soudů, je místně příslušným ten soud, jehož název je první v abecedním, případně číselném pořadí.
5. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř., který se v souladu s § 52 odst. 1 exekučního řádu použije i pro exekuční řízení, jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
6. Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod č. 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní, vyložil a odůvodnil závěr, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle § 11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci. Ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. totiž předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů s kladným závěrem zabýval předkládající soud.
7. V daném případě je zřejmé, že nelze určit soud povinného ve smyslu § 45 odst. 2 exekučního řádu, neboť nemá známé místo pobytu na území České republiky. V usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012 (uveřejněném pod č. 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní), Nejvyšší soud dovodil, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného.
8. Jelikož jsou splněny předpoklady uvedené v § 11 odst. 3 o. s. ř. pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud, přihlížeje k zásadě rychlosti a hospodárnosti řízení, rozhodl, že věc projedná a rozhodne soud, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno a který rovněž vydal exekuční titul, tj. Okresní soud v Ostravě [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, či ze dne 27. 2. 2019, sp. zn. 22 Nd 70/2019 (dostupná na www.nsoud.cz)].
9. Nejvyšší soud proto podle § 11 odst. 3 o. s. ř. určil Okresní soud v Ostravě tím soudem, který věc projedná a rozhodne.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 6. 2025
Mgr. Michal Králík, Ph.D. předseda senátu