Nejvyšší soud Usnesení občanské

22 Nd 275/2018

ze dne 2018-10-24
ECLI:CZ:NS:2018:22.ND.275.2018.1

22 Nd 275/2018-27

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a Mgr. Davida Havlíka ve věci oprávněné České republiky – Krajského soudu v Ostravě, se sídlem v Ostravě, Havlíčkovo nábřeží 1835/34, IČO: 00215732, proti povinné L. H., o pověření a nařízení exekuce pro 10 000 Kč, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 34 EXE 2181/2018, o návrhu na určení místní příslušnosti, takto:

Věc vedenou u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 34 EXE 2181/2018 projedná a rozhodne Městský soud v Brně.

Mgr. Jaroslav Homola, Exekutorský úřad Brno-město, se sídlem v Brně, Hlinky 41/104, požádal Okresní soud v Opavě o pověření a nařízení exekuce na majetek povinné pro vymožení pohledávky oprávněné ve výši 10 000 Kč.

Okresní soud v Opavě usnesením ze dne 9. 8. 2018, č. j. 34 EXE 2181/2018-21, vyslovil svou místní nepříslušnost (výrok I.) a rozhodl, že po marném uplynutí lhůty k podání odvolání bude věc předložena Nejvyššímu soudu (výrok II.). V odůvodnění uvedl, že z výpisů z veřejného rejstříku zjistil, že povinná byla na území České republiky jako cizinka evidována až do 26. 9. 2017 na adrese L. Ze sdělení Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky ze dne 20. 7. 2018 pak bylo zjištěno, že se povinná až do 26. 9. 2017 fakticky zdržovala ve věznici v O. na adrese K. Z exekučního návrhu bylo zjištěno, že oprávněná nemá žádné informace o majetku povinné. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že povinná nemá v katastru evidovaná žádná vlastnická ani jiná věcná práva. Z úřední činnosti není soudu známo, že by povinná měla na území České republiky majetek.

Podle § 11 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.

Podle § 45 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá- li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek (odstavec 2). Je-li podle odstavce 2 místně příslušných několik soudů, je místně příslušným ten soud, jehož název je první v abecedním, případně číselném pořadí (odstavec 3).

Podle § 11 odst. 3 o. s. ř., který se použije i pro exekuční řízení (§ 52 odst. 1 exekučního řádu), jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

V daném případě není zpochybněno, že věc patří do pravomoci českých soudů, a je zřejmé, že nelze určit soud povinné ve smyslu § 45 odst. 2 exekučního řádu, neboť nemá místo pobytu na území České republiky. V usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012 (uveřejněném pod č. 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozh. obč.), Nejvyšší soud uvedl, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného.

Jelikož jsou splněny předpoklady uvedené v § 11 odst. 3 o. s. ř. pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud, přihlížeje k zásadě rychlosti a hospodárnosti řízení, rozhodl, že věc projedná a rozhodne soud, v jehož obvodu je sídlo exekutora, který má být podle návrhu oprávněného pověřen provedením exekuce [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, ze dne 26. 6. 2013, sp. zn. 22 Nd 155/2013, či ze dne 26. 4. 2017, sp. zn. 22 Nd 122/2017 (dostupná na www.nsoud.cz)].

Nejvyšší soud proto podle § 11 odst. 3 o. s. ř. určil Městský soud v Brně tím soudem, který věc projedná a rozhodne.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 24. 10. 2018

Mgr. Michal Králík, Ph.D. předseda senátu