Nejvyšší soud Usnesení občanské

22 Nd 301/2025

ze dne 2025-06-26
ECLI:CZ:NS:2025:22.ND.301.2025.1

22 Nd 301/2025-25

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců Mgr. Davida Havlíka a Mgr. Petry Kubáčové ve věci oprávněné: Česká kancelář pojistitelů, se sídlem v Praze, Milevská 2095/5, IČO: 70099618, zastoupená Mgr. Evou Vaškovou, advokátkou se sídlem v Praze, Kodaňská 1441/46, proti povinnému: O. K., o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 16 EXE 352/2025, o návrhu na určení místní příslušnosti, takto:

Věc vedenou u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 16 EXE 352/2025 projedná a rozhodne Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou.

Oprávněná podala k soudnímu exekutorovi Mgr. Pavlu Preusovi, Exekutorskému úřadu Praha 8, exekuční návrh. Soudní exekutor požádal Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného. Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou provedl lustraci povinného v centrální evidenci obyvatel a zjistil, že není evidovaný v evidenci obyvatel (není občanem České republiky) a není ani evidovaný v evidenci cizinců či insolvenčním rejstříku. Jiná adresa pobytu nebyla zjištěna. Povinný byl dříve evidován v evidenci cizinců (jako občan XY) na adrese XY, nicméně pouze do 1.

8. 2023. Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou proto usnesením ze dne 12. 5. 2025, č. j. 16 EXE 352/2025-22, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o předložení věci podle § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o určení místní příslušnosti. Podle § 11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.

Podle § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

Podle odstavce 3 tohoto ustanovení platí, že je-li podle odstavce 2 místně příslušných několik soudů, je místně příslušným ten soud, jehož název je první v abecedním, případně číselném pořadí. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř., který se v souladu s § 52 odst. 1 exekučního řádu použije i pro exekuční řízení, jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12.

11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod č. 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní, vyložil a odůvodnil závěr, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle § 11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.

Ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. totiž předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů s kladným závěrem zabýval předkládající soud. V daném případě je zřejmé, že nelze určit soud povinného ve smyslu § 45 odst.

2 exekučního řádu, neboť nemá známé místo pobytu na území České republiky. V usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012 (uveřejněném pod č. 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní), Nejvyšší soud dovodil, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného. Jelikož jsou splněny předpoklady uvedené v § 11 odst. 3 o. s. ř. pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud, přihlížeje k zásadě rychlosti a hospodárnosti řízení, rozhodl, že věc projedná a rozhodne soud, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno, tj. Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, či ze dne 27. 2. 2019, sp. zn. 22 Nd 70/2019 (dostupná na www.nsoud.cz)]. Nejvyšší soud proto podle § 11 odst. 3 o. s. ř. určil Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou tím soudem, který věc projedná a rozhodne.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. 6. 2025

Mgr. Michal Králík, Ph.D. předseda senátu