22 Nd 370/2014
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího
Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a Mgr. Davida Havlíka ve
věci žalobkyně Home Credit, a. s., IČO: 26978636, se sídlem v Brně, Moravské
náměstí 249/8, zastoupené JUDr. Vladimírem Muzikářem, advokátem se sídlem v
Brně, Havlíčkova 13, proti žalovanému F. Š., P., o 9 397,53- Kč s
příslušenstvím a 698,63 Kč, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 246 C
26/2012, takto:
Věc vedenou u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 246 C 26/2012 projedná a
rozhodne Městský soud v Brně.
V předmětné věci je vedeno řízení o žalobě o zaplacení částky 9.397,53 Kč s
příslušenstvím a částky 698,63 Kč. Jde o nesplněný závazek žalovaného z úvěrové
smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 2. listopadu 2007. Žalobkyně za místně
příslušný soud označila Městský soud v Brně, v jehož obvodu se nachází její
sídlo, s odůvodněním, že na jiné místní příslušnosti, než stanoví občanský
soudní řád („o. s. ř.“) v ustanoveních § 84 a § 85 odst. 1, se účastníci
dohodli v souladu s § 89a o. s. ř., jak vyplývá ze Závěrečných ustanovení
úvěrových podmínek a to z § 16, hlavy 14., které tvoří součást výše označené
úvěrové smlouvy.
Městský soud v Brně usnesením ze dne 1. července 2014, č. j. 246 C 26/2012-29,
vyslovil svoji místní nepříslušnost a předložil věc Nejvyššímu soudu k
rozhodnutí o určení místně příslušného soudu ve smyslu § 11 odst. 3 o. s. ř.
V odůvodnění svého rozhodnutí Městský soud v Brně uvedl, že posoudil prorogační
ujednání uvedené v úvěrových podmínkách ke spotřebitelské smlouvě jako
nedovolené, sjednané neplatně. Vycházel při tom z § 56 odst. 1 občanského
zákoníku účinného ke dni uzavření úvěrové smlouvy („obč. zák.“), ze Směrnice
Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 a z rozhodnutí Evropského soudního dvora ze
dne 27. června 2000, sp. zn. C-240/98 až C-248/98. Posuzoval proto, zda jsou
splněny podmínky místní příslušnosti ve smyslu § 84 a § 85 odst. 1 o. s. ř.,
podle kterých by jako místně příslušný k projednání a rozhodnutí ve věci byl
soud, v jehož obvodu se žalovaný zdržoval v době zahájení řízení, tj. 31. 1.
2012. Městský soud v Brně zjistil, že žalovaný byl ke dni podání žaloby hlášený
k trvalému pobytu na adrese uvedené v záhlaví usnesení, což je adresa
ohlašovny, na které se nezdržuje a zásilky si nevyzvedává a ani dalším pátráním
se nepodařilo zjistit místo jeho pobytu. Městský soud v Brně s ohledem na výše
uvedené závěry ohledně prorogační doložky a vzhledem k tomu, že nebyl zjištěn
obecný soud žalovaného ani nejsou známy okolnosti, které by zakládaly místní
příslušnost podle § 87 a případně podle § 88 o. s. ř., a není pochybnost o to,
že věc náleží do pravomoci soudů České republiky, vyslovil svou místní
nepříslušnost a předložil věc k rozhodnutí Nejvyššímu soudu k určení, který
soud věc projedná a rozhodne.
Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České
republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí
Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle § 11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a
místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení
řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
V daném případě není pochyb o tom, že věc patří do pravomoci českých soudů.
Nejvyšší soud po posouzení věci dopěl k obdobnému závěru jako Městský soud v
Brně, že ujednání v úvěrové smlouvě o určení místně příslušného soudu podle §
89a o. s. ř. je neplatným právním úkonem. V bližším viz usnesení Nejvyššího
soudu ze dne 25. června 2008, sp. zn. 4 Nd 226/2008, publikované v časopise
Soudní rozhledy 7/2009, č. 77, s. 257, usnesení Ústavního soudu ze dne 9. února
2011, sp. zn. Pl. ÚS 1/10, a rozhodnutí Evropského soudního dvora zmíněná výše.
Na uvedený stav již reagovala současná právní úprava občanského soudního řádu,
účinná od 1. 1. 2014, podle které již dle § 89a ve spotřebitelských smlouvách
prorogační doložku sjednat nelze.
Místně příslušným by v dané věci byl obecný soud žalovaného ve smyslu § 84 a §
85 odst. 1 o. s. ř., pokud by se podařilo zjistit bydliště žalovaného nebo
místo, kde se zdržoval ke dni podání žaloby. Tyto údaje se zjištěny nebyly,
proto Nejvyšší soud i přes výše uvedené závěry ohledně prorogační doložky určil
podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř., že za dané procesní situace s ohledem
na rychlost a ekonomii řízení je soudem příslušným k projednání a rozhodnutí ve
věci Městský soud v Brně, u nějž bylo řízení zahájeno.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. prosince 2014
JUDr. Jiří Spáčil, CSc.
předseda senátu