Nejvyšší soud Usnesení občanské

22 Nd 395/2017

ze dne 2017-11-27
ECLI:CZ:NS:2017:22.ND.395.2017.1

22 Nd 395/2017-22

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., v exekuční věci oprávněné O2 Czech Republic a. s., se sídlem v Praze 4, Za Brumlovkou 266/2, identifikační číslo osoby 60193336, proti povinné J. G., pro 9 374,87 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 2781/2017, o určení místní příslušnosti soudu, takto:

Věc vedenou u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 2781/2017 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 9.

Soudní exekutor Mgr. Ondřej Svoboda, Exekutorský úřad Praha 9, se sídlem v Praze 9, Beranových 130, požádal dne 31. 7. 2017 Okresní soud v Břeclavi o pověření k provedení exekuce na majetek povinné pro vymožení pohledávky oprávněné ve výši 9 374,87 Kč s příslušenstvím.

Okresní soud v Břeclavi usnesením ze dne 9. 10. 2017, č. j. 53 EXE 2781/2017-17, vyslovil svou místní nepříslušnost a předložil věc podle § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o určení místně příslušného soudu.

Podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř., které se použije i pro exekuční řízení (§ 52 odst. 1 zákona č. 120/2000 Sb., exekuční řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „exekuční řád“), jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

V předmětné věci je vedeno řízení o návrhu na nařízení exekuce k uspokojení pohledávky oprávněné za povinnou v celkové výši 9 374,87 Kč s příslušenstvím.

Z odůvodnění usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 9. 10. 2017, č. j. 53 EXE 2781/2017-17, se podává, že povinná, jež má trvalý pobyt na území S., podle zjištění z informačních systémů o evidenci obyvatel nemá povolen žádný druh pobytu na území České republiky. Na adrese uvedené soudním exekutorem jako místo pobytu v České republice v obvodu působnosti Okresního soudu v Břeclavi se povinná nezdržuje. Exekuční titul jí byl doručen na místo trvalého pobytu ve S.

Podle § 45 odst. 2, věta první, exekučního řádu, místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

Nejvyšší soud v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012 (publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2013; toto a další níže uvedené rozhodnutí jsou k dispozici na internetových stránkách Nejvyššího soudu - www.nsoud.cz), vyložil, že skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného. Nejvyšší soud rozhodující podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. určí místně příslušný soud podle zásady hospodárnosti řízení.

V daném případě je zřejmé, že nelze určit soud povinné ve smyslu § 45 odst. 2 exekučního řádu, neboť místo pobytu povinné není uvedeno v žádném z registračních systémů evidence osob na území České republiky. Nelze rovněž postavit najisto, zda na území České republiky pobývá, a zda a kde má nějaký majetek postižitelný exekucí.

Protože jsou splněny předpoklady uvedené v § 11 odst. 3 o. s. ř. pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud, přihlížeje k zásadě hospodárnosti, rozhodl, že věc projedná a rozhodne soud, v jehož obvodu je sídlo exekutora, který má být podle návrhu oprávněné pověřen provedením exekuce (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2006, sp. zn. 25 Nd 55/2006).

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 27. listopadu 2017

Mgr. Michal Králík, Ph.D. předseda senátu