22 Nd 435/2024-21
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka, a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., ve věci oprávněných a) S. Ž., b) L. Ž., a c) M. Ž., proti povinnému M. Ž., o zaplacení 186 900 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 72 EXE 1636/2024, o určení místní příslušnosti, takto:
Věc, vedenou u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 72 EXE 1636/2024, projedná a rozhodne Městský soud v Brně.
1. Opravným exekučním návrhem ze dne 30. 5. 2024, podaným u soudní exekutorky Mgr. Lucie Valentové, Exekutorský úřad Brno - město, se oprávnění domáhají vůči povinnému nařízení exekuce k vymožení pohledávky ve výši 186 900 Kč s příslušenstvím, přiznané oprávněným na základě rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 10. 8. 2022, č. j. 128 Nc 2/2022-51. Okresní soud v Ústí nad Labem byl požádán o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného.
2. Okresní soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 7. 8. 2024, č. j. 72 EXE 1636/2024 -14, vyslovil svou místní nepříslušnost (výrok I) a rozhodl, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu k určení místně příslušného soudu, který věc projedná a rozhodne (výrok II). V odůvodnění soud uvedl, že povinný je fyzickou osobou, která nemá místo svého trvalého pobytu na území České republiky ani místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. V exekučním návrhu je uvedena adresa povinného XY. Lustrací v informačním systému základních registrů zjistil, že povinný neprochází registrem obyvatel, nemá na území České republiky povolen žádný typ pobytu.
3. Podle § 11 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
4. Podle § 45 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek (odstavec 2). Je-li podle odstavce 2 místně příslušných několik soudů, je místně příslušným ten soud, jehož název je první v abecedním, případně číselném pořadí (odstavec 3).
5. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř., který se použije i pro exekuční řízení (§ 52 odst. 1 exekučního řádu), jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
6. Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod č. 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní, vyložil a odůvodnil závěr, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle § 11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci. Ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. totiž předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů s kladným závěrem zabýval předkládající soud.
7. V daném případě je zřejmé, že nelze určit soud povinného ve smyslu § 45 odst. 2 exekučního řádu, neboť nemá známé místo pobytu na území České republiky. V usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněném pod č. 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní, Nejvyšší soud dovodil, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného.
8. Protože jsou splněny předpoklady uvedené v § 11 odst. 3 o. s. ř. pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud v souladu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení rozhodl, že věc projedná a rozhodne soud, v jehož obvodu je sídlo exekutora, který má být podle návrhu oprávněných pověřen provedením exekuce, tj. Městský soud v Brně [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2013, sp. zn. 22 Nd 155/2013 (obě rozhodnutí dostupná na www.nsoud.cz)].
9. Nejvyšší soud proto podle § 11 odst. 3 o. s. ř. určil Městský soud v Brně tím soudem, který věc projedná a rozhodne.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. 12. 2024
Mgr. David Havlík předseda senátu