22 Nd 446/2019-23
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a Mgr. Davida Havlíka ve věci oprávněné Bohemia Faktoring, a. s., identifikační číslo osoby 27242617, se sídlem v Praze 1, Letenská 121/8, zastoupené JUDr. Ing. Karlem Goláněm, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Letenská 121/8, proti povinné J. Z., narozené XY, bytem XY, o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 2220/2019, o návrhu na určení místní příslušnosti,
Věc vedenou u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 2220/2019 projedná a rozhodne Okresní soud v Břeclavi.
Oprávněná podala exekuční návrh u Mgr. Marcela Kubise, Exekutorský úřad Šumperk, se sídlem v Zábřehu, Masarykovo náměstí 44/4, který požádal Okresní soud v Břeclavi o udělení pověření k vedení exekuce proti povinné. Okresní soud v Břeclavi usnesením ze dne 20. 9. 2019, č. j. 53 EXE 2220/2019-17, vyslovil svou místní nepříslušnost (výrok I.) a rozhodl, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu k určení místně příslušného soudu (výrok II.). V odůvodnění uvedl, že povinná není evidována v CEO ani registru obyvatel. Oprávněný jako poslední bydliště povinné uvedl adresu v XY, nicméně ta se na této adrese již nezdržuje a trvalé bydliště má na Slovensku. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle § 45 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, je věcně příslušným exekučním soudem okresní soud. Podle § 45 odst. 2 exekučního řádu místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Nejvyšší soud v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, vyložil, že skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného. Nejvyšší soud rozhodující podle ustanovení § 11 odst. 3 o.
s. ř. v obdobných situacích vychází při určení místní příslušnosti ze zásady hospodárnosti řízení. V tomto případě nelze určit exekuční soud povinné ve smyslu § 42 odst. 2 exekučního řádu, neboť povinná na území České republiky nemá místo trvalého pobytu a ani místo pobytu cizince. Nelze rovněž postavit najisto, zda na území České republiky pobývá a zda a kde má nějaký majetek postižitelný exekucí. Jelikož jsou splněny předpoklady uvedené v § 11 odst. 3 o. s. ř. pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud, přihlížeje k zásadě rychlosti a hospodárnosti řízení, rozhodl, že věc projedná a rozhodne soud, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno, který v řízení již některé úkony učinil a v jehož obvodu měla povinná poslední známé bydliště (v XY).
Nejvyšší soud proto podle § 11 odst. 3 o. s. ř. určil Okresní soud v Břeclavi tím soudem, který věc projedná a rozhodne.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 11. 2019
JUDr. Jiří Spáčil, CSc. předseda senátu