22 Nd 611/2025-30
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců Mgr. Petry Kubáčové a Mgr. Davida Havlíka ve věci oprávněné: Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, IČO 41197518, se sídlem v Praze, Orlická 2020/4, proti povinné: A. I. S., pro 10 061,03 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 91 EXE 12143/2025, o návrhu na určení místní příslušnosti, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 91 EXE 12143/2025 projedná a rozhodne Okresní soud v Ostravě.
Oprávněná podala k soudní exekutorce JUDr. Pavle Nevěřilové, Exekutorský úřad Šumperk, exekuční návrh k vymožení pohledávky ve výši 10 061,03 Kč s příslušenstvím. Soudní exekutorka požádala 6. 8. 2025 o pověření k provedení exekuce na majetek povinné podle vykonatelného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 27. 2. 2025, č. j. 11 C 268/2024-47, kterým byla povinné uložena povinnost k zaplacení vymáhané částky. Okresní soud v Ostravě usnesením ze dne 29. 9. 2025, č. j. 91 EXE 12143/2025-26, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o tom, že po uplynutí odvolací lhůty oprávněné bude věc předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne.
Rozhodnutí odůvodnil tím, že v exekučním návrhu je povinná označena bydlištěm v XY republice, lustrací v informačním systému základních registrů bylo zjištěno, že nemá v České republice hlášen trvalý pobyt. Povinná nemá povolenou žádnou z kategorií pobytu na území České republiky, oprávněná adresou povinné na území České republiky nedisponuje. Povinná je zaměstnána u XY, zaměstnavatel sdělil jen adresu pobytu povinné v XY. Podle § 11 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.
s. ř.“) se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Podle § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo.
Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř., který se v souladu s § 52 odst. 1 exekučního řádu použije i pro exekuční řízení, jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod č. 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní, vyložil a odůvodnil závěr, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle § 11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.
Ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. totiž předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů s kladným závěrem zabýval předkládající soud.
V daném případě je zřejmé, že nelze určit soud povinné ve smyslu § 45 odst. 2 exekučního řádu, neboť nemá známé místo pobytu na území České republiky. V usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012 (uveřejněném pod č. 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní), Nejvyšší soud dovodil, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinné. Jelikož jsou splněny předpoklady uvedené v § 11 odst. 3 o. s. ř. pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud, přihlížeje k zásadě rychlosti a hospodárnosti řízení, rozhodl, že věc projedná a rozhodne soud, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno, tj. Okresní soud v Ostravě [srovnej např. usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, či ze dne 27. 2. 2019, sp. zn. 22 Nd 70/2019 (dostupná na www.nsoud.cz)]. Nejvyšší soud proto podle § 11 odst. 3 o. s. ř. určil Okresní soud v Ostravě tím soudem, který věc projedná a rozhodne.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. 11. 2025
Mgr. Michal Králík, Ph.D. předseda senátu