22 Nd 655/2022
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci zůstavitelky M. Z., narozené XY, zemřelé 28. 2. 2018, za účasti 1) L. Ř., narozené XY, bytem v XY, a 2) B. Z., narozeného XY, bytem v XY, o odvolání proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 6. 9. 2022, č. j. Ncp 127/2022-193, podané M. Š., bytem v XY, zastoupenou J. Š., bytem v XY, vedené u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. Nc 58/2022, o projednání pozůstalosti, takto:
I. Řízení o odvolání proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 6. 9. 2022, č. j. Ncp 127/2022-193, se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 6. 9. 2022, č. j. Ncp 127/2022-193, určil, že k projednání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 18 Co 56/2022 jsou podle § 235a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), příslušné okresní soudy (výrok I) a rozhodl, že po právní moci usnesení bude věc postoupena k dalšímu řízení Okresnímu soudu v Třebíči (výrok II).
Proti tomuto usnesení podala M. Š. odvolání. Podle ustanovení § 104a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „o. s. ř.“), má-li okresní nebo krajský soud za to, že není věcně příslušný, předloží věc se zprávou o tom svému nadřízenému vrchnímu soudu, jestliže věc podle jeho názoru náleží do věcné příslušnosti okresních, krajských nebo vrchních soudů, popřípadě soudů zřízených k projednávání a rozhodování věcí určitého druhu, nebo Nejvyššímu soudu, jestliže věc podle jeho názoru náleží do věcné příslušnosti Nejvyššího soudu.
Účastníci řízení mají právo se k tomuto postupu a k soudem uváděným důvodům vyjádřit. Vrchní soud (Nejvyšší soud) pak rozhodne, které soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci příslušné v prvním stupni, není-li sám věcně příslušný (odstavec 2). Usnesením vrchního nebo Nejvyššího soudu o věcné příslušnosti jsou účastníci řízení a soudy vázáni (odstavec 7). Podle § 201 o. s. ř. může účastník napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.
Krajské soudy rozhodují o odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů; o odvoláních proti rozhodnutím krajských soudů jako soudů prvního stupně rozhoduje vrchní soud (§ 10 o. s. ř.). Usnesení vrchního nebo Nejvyššího soudu o věcné příslušnosti nelze napadnout případným odvoláním, dovoláním, žalobou pro zmatečnost ani žalobou na obnovu řízení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 7. 2011, sp. zn. 30 Cdo 777/2011, dostupný, stejně jako ostatní zde citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu, na www.nsoud.cz).
Usnesení o určení věcné příslušnosti soudů vydané vrchním soudem podle ustanovení § 104a o. s. ř. není rozhodnutím vydaným v prvním stupni; jde o rozhodnutí nadřízeného vrchního soudu, které - jak je zřejmé ze znění § 201 o. s. ř. - nelze napadnout odvoláním. Občanský soudní řád proto neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání odvolání (ani dovolání) proti usnesení, jímž nadřízený vrchní soud rozhoduje, které soudy jsou v prvním stupni příslušné k projednání a rozhodnutí věci. Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, soud řízení o odvolání (dovolání) proti takovému rozhodnutí zastaví (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23.
10. 2009, sp. zn. 21 Cdo 3932/2008, či ze dne 26. 4. 2018, sp. zn. 32 Cdo 1368/2018). V řešené věci Vrchní soud v Olomouci rozhodoval jako soud nadřízený a pojem „nadřízený soud“, je-li použit občanským soudním řádem k určení věcné příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoli ze vztahů instančních, a nelze jej zaměňovat s pojmem „odvolací soud“ (srovnej též stanovisko pléna Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 1996, Plsn 1/96, uveřejněné pod číslem 48/1996 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní).
Občanský soudní řád neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání odvolání proti rozhodnutí nadřízeného soudu.
Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o odvolání proti usnesení nadřízeného soudu podle § 243b ve spojení s § 104 odst. 1 věty první o. s. ř. zastavil.
O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší soud podle § 146 odst. 2 věty první o. s. ř. a § 151 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy navrhovatelka zavinila zastavení řízení, ale ostatním účastníkům řízení žádné náklady podle obsahu spisu nevznikly. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. 2. 2023
Mgr. David Havlík předseda senátu