22 Nd 70/2026-19
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michaela Pažitného,
Ph.D., a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a Mgr. Petry Kubáčové v exekuční
věci oprávněné: eYello CZ, k.s., se sídlem v Praze 10, Kubánské náměstí
1391/11, IČO 25054040, proti povinnému: K. K., pro vymožení částky 89 727 Kč s
příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 94 EXE
13269/2025, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc, vedenou u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 94 EXE 13269/2025,
projedná a rozhodne Okresní soud v Ostravě.
Soudní exekutor Mgr. David Vybíral. LL.M., Exekutorský úřad Praha 6, se sídlem
v Praze 6, Vítězné náměstí 829/10, požádal dne 10. 12. 2025 Okresní soud v
Ostravě o pověření k provedení exekuce na majetek povinného pro vymožení
pohledávky oprávněné ve výši 89 727 Kč spolu s 15 % úrokem z prodlení ročně z
částky 89 727 Kč, jdoucím od 26. 9. 2023 do zaplacení, a nákladů nalézacího
řízení ve výši 4 790 Kč podle pravomocného a vykonatelného rozsudku Okresního
soudu v Ostravě ze dne 22. 5. 2025, č. j. 34 C 718/2024-30. Okresní soud v Ostravě usnesením ze dne 7. 1. 2026, č. j. 94 EXE 13269/2025-12,
vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o předložení věci podle ustanovení
§ 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále „o. s. ř.“)
Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o určení místně příslušného soudu. V odůvodnění
rozhodnutí po citaci § 45 odst. 2 a § 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o
soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších
zákonů, a § 11 odst. 1 a 3 a § 105 odst. 1 a 2 o. s. ř. uvedl, že povinný měl
podle informačního systému základních registrů povolen na území České republiky
pobyt od 21. 2. 2018 do 5. 1. 2021. V exekučním návrhu oprávněné a v žádosti
soudního exekutora o pověření k provedení exekuce je uvedena adresa jeho pobytu
v XY. Z obsahu nalézacího spisu dále bylo zjištěno, že si povinný převzal
stejnopis rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 22. 5. 2025, č. j. 34 C
718/2024-30, jenž je exekučním titulem, dne 25. 7. 2025 ve XY. Zda má povinný
na území České republiky nějaký majetek, pak nebylo vzhledem k postupu
vyjádřenému v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nc
200/2012 (zmíněné usnesení, jakož i další níže uvedené rozhodnutí, jsou
přístupná na internetových stránkách Nejvyššího soudu https://www.nsoud.cz),
zjišťováno. Podle § 105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc
po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu. Podle § 11 odst. 1 o. s. ř. řízení se koná u toho soudu, který je věcně a
místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení
řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř., jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České
republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí
Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Příslušnost exekučního soudu upravuje § 45 exekučního řádu. Z tohoto ustanovení
vyplývá, že místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má
povinný,
je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na
území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou
osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li
povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo
místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou
osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má
povinný majetek.
Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia
ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod číslem 11/2015
Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vyložil a odůvodnil právní názor, že
je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle § 11 odst. 3
o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil
svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za
účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný
soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých
soudů k projednání a rozhodnutí věci. V usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněném pod číslem
4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud dále vyložil, že
skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České
republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a
zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci
provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením
exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného. Nejvyšší
soud rozhodující podle § 11 odst. 3 o. s. ř. určí místně příslušný soud podle
zásady hospodárnosti řízení. Jelikož v předložené exekuční věci podmínky pro určení místně příslušného soudu
povinného podle § 45 odst. 2 exekučního řádu chybějí, Nejvyšší soud, vycházeje
z obsahu spisu a přihlížeje k zásadě hospodárnosti řízení, rozhodl podle
citovaného ustanovení tak, že jako místně příslušný soud v dané věci určil
Okresní soud v Ostravě, u kterého byl návrh na vydání pověření a nařízení
exekuce podán. Nejvyšší soud proto podle § 11 odst. 3 o. s. ř. určil Okresní soud v Ostravě
tím soudem, který věc projedná a rozhodne.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. 2. 2026
JUDr. Michael Pažitný, Ph.D.
předseda senátu