23 Cdo 1168/2011
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud české republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing.
Jana Huška a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D. v právní
věci žalobce A.T.G., s.r.o., se sídlem v Praze 3, Zelenky Hajského 13, IČ 45 80
90 37, zast. JUDr. Jaromírem Krutílkem, advokátem, se sídlem v Praze 6, Muchova
233/1, proti žalovanému ANDERSSON & GREY, s.r.o., se sídlem v Praze 3, Kolínská
19/1666, IČ 62 91 74 63, zast. JUDr. Pavlem Čížkovským, advokátem, se sídlem v
Praze 1, Václavské nám. 18, o zaplacení částky 496.518,80 Kč s přísl., vedené u
Městského soudu v Praze pod sp. zn. 39 Cm 147/2002, o dovolání žalovaného proti
rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 10. 2010, č. j. 1 Cmo 235/2009-241,
Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 10. 2010, č. j. 1 Cmo
235/2009-241 a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 20. 2. 2009, č. j. 39 Cm
147/2002-194, se zrušují a věc se vrací posléze uvedenému soudu k dalšímu
řízení.
Městský soud v Praze jako soud prvního stupně v pořadí druhým rozsudkem
ze dne 20. 2. 2009, č. j. 39 Cm 147/2002-194 uložil žalovanému povinnost
zaplatit žalobci částku 496.518,80 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 49.652,-
Kč a dále rozhodl o nákladech řízení. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 26. 1. 2010, č. j. 1 Cmo 235/2009-241 rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o
nákladech odvolacího řízení. Odvolací soud v odůvodnění rozsudku zrekapituloval dosavadní průběh řízení a
dále uvedl, že se žalobce domáhá zaplacení ceny díla ve výši 485.000,- Kč bez
DPH, které pro žalovaného prováděl na základě smlouvy o dílo z 27. 4. 2001, č. S-1289/01, jejímž předmětem plnění byla dodávka a montáž klimatizace pro
restauraci „Potrefená husa“, v P. Cena díla měla být uhrazena ve výši 90% po
skončení a předání díla objednateli se splatností 21 dnů od doručení faktury
objednateli a zaplacení zbývajících 10% ceny díla bylo pozastaveno do doby 3
měsíčního provozu bez závad. O předání a převzetí díla měl být pořízen zápis
(čl. VII. bod 5 smlouvy), který měl být podkladem pro fakturaci. Odvolací soud dále konstatoval, že právo na zaplacení ceny za dílo vznikne
dokončením a předáním díla objednateli (§ 548 odst. 1 obch. zák.), přičemž o
předání a převzetí díla měl být vypracován zápis. K protokolárnímu předání a
převzetí díla nedošlo, neboť žalovaný (objednatel) odmítl zápis podepsat. Odvolací soud s ohledem na to, že žalobce umožnil žalovanému s dílem nakládat
(§ 551 odst. 1 obch. zák.) a ten dílo od roku 2001 užívá, uzavřel, že žalobci
vzniklo právo na zaplacení ceny díla, včetně toho, že splatnost pozastavených
10% z ceny díla nastala uplynutím 3 měsíčního provozu zařízení bez závad. Ohledně existence vady zařízení spočívající v nadměrné hlučnosti a tím práva na
slevu z ceny díla (§ 564 obch. zák. ve spojení s § 439 odst. 4 obch. zák.)
odvolací soud uzavřel, že sám žalovaný potvrdil, že tato vada byla odstraněna v
dubnu 2002. Pokud jde o vadu nedostatečného výkonu klimatizace odvolací soud s
ohledem na závěry znaleckého posudku ze dne 15. 5. 2008, č. 529/2008 znalce
ing. G., který problematiku konzultoval s Prof. Ing. D., CSc., uzavřel, že
první potíže s výkonem klimatizace se vyskytly po delším provozu a byly
způsobeny především nedostatkem údržby. Vzhledem k tomu odvolací soud
neshledal, že by byla prokázána tato vada díla a s ní spojené právo na slevu z
ceny díla dle § 439 odst. 4 obch. zák. Odvolací soud proto uzavřel, že žalobci vzniklo právo na zaplacení celé ceny
díla ve smyslu § 548 odst. 1 obch. zák. v návaznosti na ust. § 555 obch. zák. a
díle konstatoval, že si účastníci ve smlouvě o dílo nedohodli provedení zkoušek
k prokázání řádného provedení díla, a proto rozsudek soudu prvního stupně jako
věcně správný potvrdil. Dovoláním ze dne 1. 2. 2011 napadl žalovaný shora uvedený rozsudek odvolacího
soudu v celém rozsahu s tím, že dovolání podal z důvodu, že řízení bylo
postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a že
rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř.).
V podrobnostech dovolatel v dovolání uvedl, že soudy obou stupňů nesprávně
vyřešily „otázku důkazního břemene ve vztahu ke splnění smluvní povinnosti“,
neboť žalobce je povinen prokázat, že splnil řádně, tj. předal žalované dílo –
klimatizační zařízení – s dohodnutým výkonem, nikoli, že by bylo „povinností
žalovaného jako objednatele prokazovat, že dílo nepřevzal“. Podle dovolatele
nebyl předložen žádný důkaz o splnění povinnosti předat dílo bez vad a
nedodělků; protokol o měření, který tvořil přílohu znaleckého posudku, si
vyhotovil sám žalobce. Podle názoru dovolatele nesprávné posouzení této otázky
je vadou řízení. Dovolatel je dále toho názoru, že oba soudy věc nesprávně právně posoudily,
neboť se odchylují od judikatury Nejvyššího soudu. Za otázky zásadního právního
významu ve smyslu § 237 odst. 3 o. s. ř. dovolatel pokládá
– „zda lze považovat dílo za ukončení tím, že je umožněno objednateli s dílem
nakládat, aniž by bylo dílo bez vad a nedodělků,
- zda je možno považovat dílo za ukončené, pokud nebyl dodržen sjednaný postup
předání díla,
- zda je zhotovitel povinen prokázat, že svou povinnost podle smlouvy splnil,
tedy že dílo řádně ukončil“. Podle dovolatele ze smlouvy o dílo vyplývá, že dílo mělo být předáno bez vad a
nedodělků a o předání díla měl být pořízen zápis. Podmínkou splatnosti ceny
díla tak bylo předání a převzetí předmětu díla a pořízení písemného zápisu
podepsaného stranami. Důkaz o předání díla předložen nebyl, přesto soudy
dospěly k závěru, že nastala splatnost díla, což je v rozporu s hmotným právem. Stejně tak, podle názoru dovolatele, soudy obou stupňů nesprávně posoudily
otázku, kdy je třeba považoavt dílo za ukončené. Dílo lze pokládat za ukončené,
jsou-li splněny určité podmínky, a to je-li dílo zhotoveno bez vad a nedodělků
a je-li dílo řádně předáno postupem dohodnutým ve smlouvě. V posuzovaném
případě podle dovolatele žalobce dílo řádně neukončil, neboť nebylo prokázáno,
že dílo bylo zhotoveno bez vad a nedodělků, řádné ukončení dílo odvolacím
soudem předpokládáno a dílo nebylo sjednaným způsobem předáno. Pro řádné
ukončení a předání díla proto nepostačuje, že zhotovitel oznámí, že dílo je
hotovo, objednatel jej nepřevezme a splatnost ceny díla je pak dovozována z
toho, že dílo je v dispozici objednatele. Dovolatel dále odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu, v nichž je otázka, kdy
je dílo řádně ukončeno, popř., v nichž je řešena otázka významu existence
předávacího protokolu, řešena (např. rozsudek sp. zn. 32 Odo 724/206, 32 Cdo
1326/2006, 32 Cdo 4092/2007). Vzhledem k tomu je dovolatel toho názoru, že není správný ani názor odvolacího
soudu, že žalovaná neprokázala vady díla, neboť vady díla lze uplatnit až po
„jeho ukončení“. Nelze proto také učinit závěr, že by cena díla byla splatná. Žalovaná proto navrhuje, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek odvolacího soudu i
soudu prvního stupně a věc vrátil posléze uvedenému soudu k dalšímu řízení. V podání ze dne 21. 3. 2011 se k dovolání vyjádřil žalobce. Ve vyjádření
zejména uvedl, že se ztotožňuje s výrokem a odůvodněním uvedeným v rozsudcích
odvolacího soudu a soudu prvního stupně.
Rozhodnutí podle jeho názoru vychází z
objektivně zjištěného skutkového stavu. V průběhu řízení bylo prokázáno, že
zařízení jím dodané splňovalo v době jeho dodání (červen 2001) smluvní
podmínky, bylo plně funkční. Dokončení dílo žalovaný odmítl převzít, resp. sepsat zápis o předání a převzetí, dílo fakticky od června 2001 nepřetržitě
užívá, včetně provádění údržby. Podle názoru žalobce jsou napadené rozsudky v souladu s ustálenou rozhodovací
praxí, a proto nemají po právní stránce zásadní význam, dovolání není proto
přípustné. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) nejprve
konstatoval, že v daném případě se na dovolací řízení vztahuje procesněprávní
úprava občanského soudního řádu (zák. č. 99/1963 Sb.) ve znění účinném do 31. 12. 2012 (srov. čl. II. bod 7 zák., č. 404/2012 Sb., kterým se mění zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád) – dále též jen o. s. ř., jelikož dovoláním
napadené rozhodnutí bylo vyhlášeno před 1. 1. 2013. Nejvyšší soud poté konstatoval, že dovolání splňuje podmínky a obsahuje
náležitosti stanovené zákonem (§ 240 odst. 1, § 241 odst. 1 a 4, § 241a odst. 1
o. s. ř.) a dále se zabývat tím, zda je v posuzované věci dovolání přípustné. V dané věci může být dovolání přípustné podle ust. § 237 odst. 1 písm. b) nebo
c) o. s. ř., protože směřuje proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu ve
věci samé. Přípustnost dovolání není v daném případě dána podle ust. § 237 odst. 1 písm. b) o. s. ř., neboť soud prvního stupně v dalším svém rozhodnutí, byť vázán
právním názorem odvolacího soudu, nerozhodl jinak, než ve svém dřívějším
rozhodnutí (v obou případech žalobě o zaplacení 496.518,80 Kč s přísl. vyhověl). Přípustnost dovolání je proto nutné posuzovat dále podle ust. § 237 odst. 1
písm. c) o. s. ř., podle něhož je přípustné tehdy, dospěje-li dovolací soud k
závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Podle § 237 odst. 3 o. s. ř. má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce
zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která rozhodováním
dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována
rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena
jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle § 241a odst. 2 písm. a)
a v § 241a odst. 3 o. s. ř. se nepřihlíží (tj. k jiným vadám řízení, popř. nedostatkům ve skutkových zjištěních). Dovolatel v dané věci nejprve soudům obou stupňů vytýká, že nesprávně právně
vyřešily otázky „důkazního břemene ve vztahu ke splnění smluvní povinnosti“. Z
odůvodnění této námitky vyplývá, že dovolatel napadá závěr odvolacího soudu, že
klimatizační zařízení bylo předáno bez vad a nedodělků (s dohodnutým chladícím
výkonem) a zpochybňuje hodnocení důkazu (protokolu o měření), který byl
přílohou znaleckého posudku).
Z toho je zřejmé, že dovolací soud při posuzování přípustnosti dovolání podle
ust. § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. nemůže k této námitce přihlížet, neboť
jsou jí napadány nedostatky při zjišťování skutkového stavu věci, popř.
hodnocení důkazů.
Dovolatel dále napadá nesprávné právní posouzení věci a v zásadě namítá, zda je
dílo ukončeno, pokud je objednateli umožněno s dílem nakládat, aniž by bylo
dílo bez vad a nebyl dodržen sjednaný postup předání díla a zde je zhotovitel
povinen prokázat, že dílo splnil řádně. Dále namítal, že podmínkou splatnosti
ceny díla bylo předání díla bez vad a nedodělků a o předání díla měl být
pořízen zápis, který nebyl pořízen a přesto soudy dospěly k závěru o splatnosti
ceny díla.
Podle § 548 odst. 1 obch. zák. je objednatel povinen zaplatit zhotoviteli cenu
díla v době sjednané ve smlouvě. Pokud ze smlouvy nebo tohoto zákona nevyplývá
něco jiného, vzniká nárok na cenu provedením díla.
Zhotovitel splní svou povinnost provést dílo mj. jeho řádným ukončením a
předáním předmětu díla objednateli (§ 554 odst. 1 obch. zák.).
Ze skutkových zjištění, z nichž je dovolací soud nucen vycházet (§ 241a odst.
4, § 243a odst. 2 o. s. ř.) vyplývá, že žalobce jako zhotovitel se zavázal pro
žalovaného jako objednatele na základě smlouvy o dílo ze dne 27. 4. 2001, č.
S-1289/01 provést dodávku a montáž klimatizace pro restauraci „Potrefená husa“
v P. Cena díla byla sjednána ve výši 485.000,- Kč bez 5% DPH, přičemž 90% ceny
díla mělo být uhrazeno na základě faktury vystavené a zaslané objednateli po
skončení a předání díla, zbývajících 10% ceny mělo být splatné po 3 měsíčním
provozu zařízení bez závad (čl. III. smlouvy). O předání a převzetí díla měl
být vypracován zápis, který měl být podkladem pro fakturaci (čl. VII.5
smlouvy). Dále ze skutkových zjištění vyplývá, že dílo nebylo žalovaným zápisem
(protokolárně) převzato, termín ukončení byl sjednán na 10. 6. 2001,
zhotovitelem bylo ukončeno a dílo je žalovaným od léta 2001 provozováno a
užíváno, ačkoliv bylo žalovanému několikrát nabídnuto k převzetí. Ze znaleckého
posudku ze dne 25. 10. 2004, č. 557/04 bylo dále zjištěno, že dodávka a montáž
klimatizace byla provedena v souladu s projektovou dokumentací, mohla dosahovat
projektovaného chladícího výkonu a po provedení protihlukových opatření mohlo
splňovat úroveň přípustných limitů hluku.
Z uvedeného vyplývá, že právo na zaplacení ceny díla ve výši 90% mělo vzniknout
při splnění dvou podmínek, a to po dokončení díla a po jeho protokolárních
převzetí (zápisem).
Pokud odvolací soud uvedl, že „ke vzniku práva na zaplacení ceny za dílo do
výše 90% ceny mělo dojít na základě skončení a předání díla žalovanému, nikoliv
na základě provedení díla“, s tím, že žalobce umožnil žalovanému ve smyslu ust.
§ 551 odst. 1 obch. zák. (správně § 555 odst. 1 obch. zák.) s dílem nakládat
(od roku 2001) a v důsledku toho „žalobci vzniklo právo na zaplacení ceny na
dílo a „splatnost pozastavených 10% ceny díla nastala po tříměsíčním provozu
zařízení bez závad“ je tento závěr v rozporu s tím, jak byl způsob a splatnost
ceny díla sjednán ve smlouvě o dílo, neboť ze skutkových zjištění vyplývá, že
nebyla splněna druhá sjednaná podmínka pro vznik práva na zaplacení ceny díla,
tj. protokolární převzetí díla. Pro vznik práva na zaplacení ceny díla tak není
rozhodné, že předmět díla byl objednatelem užíván, protože takto nebyl vznik
práva na zaplacení ceny díla sjednán.
V této souvislosti dovolací soud poznamenává, že objednatel je povinen
provedené dílo převzít (§ 537 odst. 2 obch. zák.) a splnění této povinnosti se
lze domáhat, podmínkou však je že dílo bylo provedeno jeho řádným ukončením (§
554 odst. 1 obch. zák.). Pokud objednatel za těchto podmínek dílo nepřevezme,
je v prodlení (§ 370 obch. zák.) s důsledky s tím spojenými.
Dovolací soud vzhledem k uvedenému konstatoval, že dovolání je přípustné podle
ust. § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu má ve
smyslu ust. § 237 odst. 3 o. s. ř. zásadní právní význam a je též důvodné,
protože věc byla nesprávně právně posouzena.
V dalším řízení se proto bude nezbytné zabývat se tím, zda byly či nikoliv
splněny podmínky pro vznik práva na zaplacení ceny díla a podle toho o žalobě
rozhodnout.
Nejvyšší soud proto podle ust. § 243b odst. 2 a 3 o. s. ř. rozhodl tak, že
dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a vzhledem k tomu, že
důvody, pro něž bylo zrušeno toto rozhodnutí platí i pro rozhodnutí soudu
prvního stupně, zrušil i toto rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně k
dalšímu řízení.
O nákladech řízení včetně nákladů řízení dovolacího bude rozhodnuto v novém
rozhodnutí o věci (§ 243d odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně 29. ledna 2013
JUDr. Ing. Jan H u š e k
předseda senátu