23 Cdo 1191/2013

23 Cdo 1191/2013

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.

Kateřiny Hornohové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Jana Huška ve věci

žalobkyně Simply You Pharmaceuticals a. s., se sídlem Roháčova 188/37, 130 00

Praha 3, IČO 25385381, zastoupené JUDr. Tomášem Vymazalem, advokátem se sídlem

Wellnerova 1322/3C, 779 00 Olomouc, proti žalované VIVACO s. r. o., se sídlem

třída Edvarda Beneše 1534/62, 500 12 Hradec Králové, IČO 25959263, zastoupené

JUDr. M. K., patentovým zástupcem, o ochranu proti porušování práv z ochranné

známky a proti nekalé soutěži, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 19

Cm 15/2011, k dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne

25. září 2012, č. j. 3 Cmo 186/2012-224, takto:

Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 25. září 2012, č. j. 3 Cmo 186/2012-224,

v rozsahu, ve kterém byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve výroku pod

bodem I a ve výroku pod bodem II v části, jíž byl zamítnut nárok týkající se

stažení jiného provedení obalu výrobku, a rozsudek Městského soudu v Praze ze

dne 23. února 2012, č. j. 19 Cm 15/2011-157, ve výroku pod bodem I a ve výroku

pod bodem II v části, jíž byl zamítnut nárok, se zrušují a věc se vrací soudu

prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalobkyně se domáhala na žalované ochrany před jednáním nekalé soutěže a

jednáním proti porušování ochranných známek žalobou, v níž požadovala, aby

žalované byla uložena povinnost zdržet se nekalé soutěže spočívající v

rozšiřování, tj. zejména v nabízení k prodeji, distribuci, prodeji a reklamě

výrobku pod názvem „Psí sádlo – tradiční bylinná mast“, a v užívání sloganu

„Psí sádlo - tradiční bylinná mast“ při propagaci svých výrobků, a dále

povinnost stáhnout výrobky uváděné na trh pod vyobrazením dle žaloby a uhradit

žalobkyni přiměřené zadostiučinění ve výši 200.000 Kč. Jednání, jímž podle tvrzení žalobkyně žalovaná zasahuje do práv žalobkyně z

ochranných známek, a to podle § 8 odst. 2 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných

známkách (dále jen ZOZ), a současně je jednáním nekalé soutěže podle § 44 odst. 1, § 47 a § 48 obchodního zákoníku (dále jen obch. zák.). Nároky uvedené v

žalobě žalobkyně tvrdila proti žalované jako nároky z porušení práv vlastníka

ochranných známek a také jako nároky z jednání nekalé soutěže podle § 53 obch. zák. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 23. února 2012, č. j. 19 Cm 15/2011-157,

žalobu o uložení povinnosti žalované zdržet se ve vztahu k žalobkyni jednání

nekalé soutěže spočívající v rozšiřování, tj. zejména v nabízení k prodeji,

distribuci, prodeji a reklamě výrobku pod názvem „Psí sádlo – tradiční bylinná

mast“, a v užívání sloganu „Psí sádlo - tradiční bylinná mast“ při propagaci

svých výrobků zamítl (výrok I.), dále uložil žalované povinnost stáhnout

výrobky uváděné na trh pod vyobrazením

(dále jen obr. 1),

co do zbytku nároku týkající se stažení jiného provedení obalu výrobku žalobu

zamítl (výrok II.), dále uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku ve

výši 100.000 Kč; co do částky 100.000 Kč žalobu zamítl (výrok III.) a rozhodl o

nákladech řízení (výrok IV.). K odvolání žalobkyně i žalované Vrchní soud v Praze (dále jen odvolací soud)

rozsudkem ze dne 25. září 2012, č. j. 3 Cmo 186/2012-224, rozsudek soudu

prvního stupně ve výrocích I. a II. potvrdil a ve výrocích III. a IV. zrušil a

věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud vzal za prokázané, že žalobkyně je vlastníkem značného množství

ochranných známek a že některé z těchto známek jsou zapsány i pro označení „psí

sádlo“ (samo označení „psí sádlo“ je většinou ve veřejnosti spojováno s

bylinným produktem, neboť přinejmenším části populace je známo, že produkt

živočišný – sádlo ze psa – na trhu nabízen není, protože by to bylo v rozporu s

právními předpisy), dále že účastníci jsou nepochybně v přímém soutěžním

vztahu. Pokud jde o nároky z titulu ochrany žalobkyně proti nekalé soutěži, má

odvolací soud shodně se soudem prvního stupně za to, že jednání žalované při

nabízení a distribuci konkrétního obalu inkriminovaného produktu s označením

„Psí sádlo“ (jak je vyobrazen ve výroku II.

rozsudku soudu prvního stupně) není

v souladu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu jinému

soutěžiteli (zde žalobkyni), neboť tento obal je zaměnitelný s obaly žalobkyně

a žalovaná neučinila v dostatečné míře opatření, aby zaměnitelnost pokud možno

vyloučila nebo podstatně omezila. Odvolací soud vzal také v úvahu, že za řízení

bylo na návrh žalobkyně vydáno předběžné opatření, kterým bylo žalované uloženo

zdržet se nabízení výrobku „Psí sádlo“ v obalech dle vyobrazení. Pokud tedy

žalovaná provedla dílčí změnu obalu na základě předběžného opatření, nestalo se

tak z jejího vlastního rozhodnutí a dobrovolně. V řízení před soudem prvního

stupně také nebylo odpovídajícím způsobem prokázáno, že v distribuční síti se

skutečně již žádné takové výrobky nevyskytují. Odvolací soud se ztotožnil i s

právním závěrem soudu prvního stupně, který se vztahuje ke stažení jiného

provedení obalu výrobku „Psí sádlo“, že obal v jiném provedení nepůsobí klamavě

a nenaplňuje znaky skutkové podstaty nekalé soutěže. Odvolací soud má, rovněž

ve shodě se soudem prvního stupně, za to, že samotné označení „Psí sádlo“,

event. s dovětkem, že jde o tradiční bylinnou mast a tomu odpovídající slogan,

bez dalšího rovněž nenaplňují znaky skutkové podstaty nekalé soutěže. Rozsudek odvolacího soudu napadla žalobkyně (dále jen dovolatelka) v zákonné

lhůtě dovoláním do potvrzujícího výroku rozsudku (tj. do té části výroku, jíž

je potvrzován zamítavý výrok I. rozsudku soudu prvního stupně, a dále do té

části výroku, jíž je potvrzována poslední část výroku II. rozsudku soudu

prvního stupně o zamítnutí žaloby co do nároku týkajícího se stažení jiného

provedení obalu výrobku žalované). Dovolatelka ještě upřesňuje, že podané

dovolání nesměřuje proti potvrzujícímu výroku odvolacího soudu, jímž bylo

potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně o povinnosti žalované stáhnout

výrobky v tam uvedených obalech. Z obsahu dovolání žalobkyně vyplývá, že je

považuje za přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) občanského

soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť se podle ní jedná o rozhodnutí, které

má ve věci samé po právní stránce zásadní význam, je-li v napadeném rozhodnutí

řešena právní otázka, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla

vyřešena. Důvodnost svého dovolání opírá dovolatelka o ustanovení § 241a odst. 2 písm. b)

o. s. ř., tj. že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení

věci. Dovolatelka nesouhlasí se závěry odvolacího soudu, resp. obou soudů, z nichž

vyplývá, že se podle ní jedná o případ, kdy nalézací soudy obou stupňů věc po

právní stránce nesprávně posoudily.

Zásadní právní otázku spatřuje dovolatelka

v tom,

a) zda označení výrobku, které obsahuje obecná slova ze slovní zásoby, a

stalo se pro určitý druh zboží druhovým či popisným, požívá ochrany v případě,

že je užíváno pro jiný typ výrobku, a to jak z pohledu práva nekalé soutěže,

tak z pohledu práva známkového,

b) zda lze označení sestávající se ze slov běžné slovní zásoby, která

jsou běžně užívána pro označení živočišného tuku, který se užíval na léčebné

účely, považovat za zdruhovělé i pro označení bylinné masti na léčebné účely,

resp. zda je takové označení užité pro bylinné masti chráněno právem nekalé

soutěže či právem známkovým,

c) zda výluka uvedená v ust. § 10 odst. 1 písm. b) ZOZ platí i v

případě, je-li sporné označení užíváno k označení zboží, tedy jako ochranná

známka,

d) zda je soud v řízení o ochraně proti nekalé soutěži, resp. v řízení o

ochraně právního vlastnictví ochranné známky, oprávněn nahradit chybějící

důkazy vlastními úvahami,

e) zda je soud v řízení o ochraně proti nekalé soutěži, resp. v řízení

o ochraně právního vlastnictví ochranné známky, povinen poučit účastníka řízení

dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. K posledně definovaným dvěma otázkám dovolatelka dodává, že tyto obsahově

vystihují dovolací důvod a jsou tedy přípustné. Jde podle ní o argumentaci, z

níž se podává, že tvrzená vada procesu získání skutkových zjištění (zejména

provádění a hodnocení důkazů) zahrnuje podmínku existence právní otázky

zásadního významu (viz závěry NS ČR ve věci sp. zn. 29 1355/2006, resp. závěry

Ústavního soudu ČR ve věci sp. zn. III. ÚS 10/06). Dovolatelka se domnívá, že ač právní otázka, která byla soudem nesprávně

řešena, se netýkala přímo otázky posuzování zaměnitelnosti, nýbrž toho, zda je

označení zdruhovělé a jaký náhled na označení mají spotřebitelé, jádro věci je

obdobné. Druhovost označení, stejně jako jeho zaměnitelnost, nelze podřadit ani

výlučně pod otázku skutkovou ani výlučně pod otázku právní. Dovolatelka je

přesvědčena, že zdruhovění označení pro bylinné masti prokázáno nebylo. Právní

otázkou k řešení je, zda lze označení sestávající se ze slov běžné slovní

zásoby, která jsou běžně užívána pro označení živočišného tuku, který se užíval

na léčebné účely, považovat za zdruhovělé i pro označení bylinné masti na

léčebné účely, resp. zda je takové označení užité pro bylinné masti chráněno

právem nekalé soutěže či právem známkovým. Dovolatelka má za to, že je

odůvodněn závěr, že označení PSÍ SÁDLO není pro bylinné masti druhové či

popisné, a že je dána ochrana jak ve směru práva nekalé soutěže, tak práva

známkového. Pokud jde o zásah do práv z ochranných známek, dovolatelka uvádí,

že se odvolací soud ani soud prvního stupně nijak nevypořádal s tvrzením

žalobkyně, že pro takové posouzení nejsou splněny podmínky, tedy že se výluka

uvedená v § 10 odst. 1 písm. b) ZOZ použije pouze v případech, je-li označení

užíváno v souladu s obchodními zvyklostmi, dobrými mravy a pravidly hospodářské

soutěže.

Podle názoru dovolatelky v rozporu s pravidly hospodářské soutěže je

minimálně nekalosoutěžní jednání žalované, která předmětné označení používá

takovým způsobem, že vzniká nebezpečí záměny výrobků žalobkyně s výrobky

žalované na straně veřejnosti. Dovolatelka se domnívá, že odvolací soud se s

odvolacími námitkami nijak nevypořádal, jeho rozhodnutí je zcela formální a

není dostatečně odůvodněné. Dovolatelka je přesvědčena, že rozhodnutí

odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci, neboť soud

nesprávně aplikoval jak ustanovení ZOZ tak i obch. zák. v oblasti ochrany proti

nekalé soutěži; postup soudu hodnotí jako nepředvídatelný, samotné rozhodnutí

za zcela neodůvodněné a v rozporu se zákazem libovůle. Dovolatelka proto

navrhuje, aby Nejvyšší soud ČR zrušil rozsudek odvolacího soudu, a to v

potvrzujícím výroku v celé části. Nejvyšší soud České republiky (dále jen "Nejvyšší soud") úvodem poznamenává, že

rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince

2012) se podává z bodu 7., článku II., části první zákona č. 404/2012 Sb.,

kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších

předpisů, a další zákony. Nejvyšší soud, jako soud dovolací, po zjištění, že dovolání proti pravomocnému

rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou ve lhůtě uvedené v

ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř., zkoumal, zda je tento mimořádný opravný

prostředek přípustný. Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí

odvolacího soudu, pokud to zákon (v ustanoveních § 237 až 239 o. s. ř.)

připouští. Proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu je dovolání přípustné

za podmínek uvedených v § 237 odst. 1 písm. b) a písm. c) o. s. ř. Podle § 237

odst. 1 písm. b) o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího

soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud prvního

stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním

názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil. O takový případ se

v dané věci nejedná, přichází proto v úvahu pouze přípustnost dovolání jen

podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., pokud dovolací soud dospěje k

závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní

význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v

rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy

rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka

posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle § 241a odst. 2

písm. a a § 241a odst. 3 o. s. ř. se nepřihlíží (§ 237 odst. 3 o. s. ř.). Dovolání žalobkyně do rozsudku odvolacího soudu, kterým byl odvolacím soudem

potvrzen v pořadí první rozsudek (resp. část rozsudku) soudu prvního stupně ve

věci samé, jímž byla žaloba žalobkyně zamítnuta, přichází v úvahu jen podle

ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., pokud dovolací soud dospěje k

závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Podle § 237 odst. 3 o. s. ř.

má rozhodnutí odvolacího soudu zásadní právní

význam zejména tehdy, jestliže v něm řešená právní otázka má zásadní význam

nejen pro rozhodnutí v konkrétní věci (v jednotlivém případě), ale z hlediska

rozhodovací činnosti soudů vůbec (pro jejich judikaturu), přičemž se musí

jednat o takovou právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu nebyla

dosud řešena nebo která je dovolacím soudem rozhodována rozdílně. Přípustnost

dovolání pak není založena pouhým tvrzením dovolatele, že rozhodnutí odvolacího

soudu zásadní význam po právní stránce má, nýbrž až kladným závěrem dovolacího

soudu, že tomu tak vskutku je. Závěr o tom, zda dovoláním napadený rozsudek

odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam, činí dovolací soud

předběžně, zvláštní rozhodnutí o tom nevydává. Dospěje-li ke kladnému závěru,

jde o přípustné dovolání a dovolací soud bez dalšího přezkoumá napadený

rozsudek a rozhodne o něm meritorně. Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu citovaných ustanovení spjata se

závěrem o zásadním právním významu rozsudku po stránce právní, vyplývá, že také

dovolací přezkum se otevírá pro posouzení otázek právních (ať již v rovině

procesní nebo z oblasti hmotného práva), jiné otázky (zejména posouzení

správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění) přípustnost dovolání nezakládají. Způsobilým dovolacím důvodem, jímž lze dovolání odůvodnit, je tak zásadně důvod

podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., jehož prostřednictvím lze namítat, že

rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, a není jím naopak

důvod, kterým by bylo možné vytýkat nesprávnost skutkových zjištění (§ 241a

odst. 3 o. s. ř.). Nesprávným právním posouzením věci je způsobilým dovolacím

důvodem jen tehdy, jestliže právě na něm napadené rozhodnutí spočívá, jinými

slovy, bylo-li rozhodující pro výrok rozhodnutí odvolacího soudu. Jelikož ve smyslu ustanovení § 242 odst. 3 věty první o. s. ř. je dovolací soud

vázán uplatněným dovolacím důvodem, jsou pro úsudek, zda rozhodnutí odvolacího

soudu má po právní stránce zásadní význam či nikoli, relevantní jen otázky (z

těch, na kterých napadené rozhodnutí spočívá), jejichž posouzení odvolacím

soudem dovolatel napadl, resp. jejichž řešení v dovolání zpochybnil.

Přitom otázku, zda dovoláním napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní

význam, řeší dovolací soud jako otázku předběžnou. Přípustnost dovolání pak

není založena pouhým tvrzením dovolatele, že rozhodnutí odvolacího soudu

zásadní význam po právní stránce má, nýbrž až kladným závěrem dovolacího soudu,

že tomu tak vskutku je.

V projednávané věci dospěl dovolací soud k závěru, že dovolání žalobkyně je

podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. přípustné a důvodné, neboť odvolací soud

i soud prvního stupně rozhodly o žalobkyní uplatněném nároku z titulu ochrany

práv z ochranných známek a z titulu nekalé soutěže žalované v rozporu s hmotným

právem.

Oba soudy dospěly v souladu s hmotným právem k závěru (u výše uvedené části

žalobkyní popsaného jednání žalované), že v předmětné záležitosti účastníci

jsou soutěžiteli na trhu s léčivými mastmi, žalovaná nabízí a prodává výrobek

označený shodně s výrobkem žalobkyně názvem „Psí sádlo“ a tím neoprávněně

využívá podpory prodeje – reklamy prováděné žalobkyní, čímž se žalovaná

dopouští nekalého soutěžního jednání, a to vyvolání nebezpečí záměny a

parazitování na výkonech jiného soutěžitele – žalobkyně.

Vyšly ze zjištění, že žalobkyně v r. 2009 uvedla na trh nový výrobek – bylinnou

mast pod názvem „Psí sádlo“ v obalu dle níže uvedeného vyobrazení

(dále jen obr. 3),

který masivně propaguje formou inzerce v médiích (obaly výrobku, inzerce v

časopisech, monitoring inzerce, přehled nákladů na inzerci), vzhled těchto

obalů má chráněn jako ochrannou známku. Žalovaná následně na trh uvedla též

bylinnou mast v obalu

(viz obr. 2). Tento obal si přihlásila žalovaná k ochraně formou ochranné známky dne 17. 9. 2010, řízení o zápisu dosud neskončilo. Soudy dospěly k závěru, že žaloba je po právu jen v části (viz výše). Pokud jde

o užití sloganu „Psí sádlo – tradiční bylinná mast“, dospěly k závěru, že v

tomto rozsahu (požadovaný zákaz užití uvedeného označení) žaloba důvodná není. Slogan „Psí sádlo – tradiční bylinná mast“ obsahuje podle soudu prvního stupně

totiž obecná slova ze slovní zásoby, a proto nelze připustit, a to ani formou

ochrany proti jednání nekalé soutěže, zákaz užívání těchto slov. V řízení bylo

prokázáno, že žalovaná obal svého výrobku změnila, a to tak, že na obalu je

uvedeno nikoliv „tradiční bylinná mast“, ale pouze „bylinná mast“, což odpovídá

obsahu masti. Podle soudu nelze rozumně předpokládat, že by si spotřebitel

spojoval slova „Psí sádlo“ s živočišným tukem, a proto označení „bylinná mast“

je označením uvádějícím faktické složení masti a nelze ho tudíž zakázat či

považovat za schopné poškodit žalobkyni. Pokud se týká obalu výrobků, dospěly soudy k závěru, že v daném případě

žalobkyně prokázala, že jednáním žalované došlo k napodobení výrobků žalobkyně

v uvedeném obalu (dle obr. 3) s výrobky žalované (dle obr. 2), přičemž

napodobení podle § 47 spatřuje soud v použití obdobného barevného odstínu obalu

a kombinace barev modré s červenou, v použití obdobného motivu hmoždíře s

bylinami a v použití obdobného textu na obalu. Žalovaná neučinila veškerá

opatření, která od ní lze požadovat, aby nebezpečí záměny vyloučila nebo

alespoň podstatně omezila a toto její jednání je způsobilé vyvolat nebezpečí

záměny nebo klamnou představu o spojení s podnikem, firmou, zvláštním označením

nebo výrobky anebo výkony jiného soutěžitele. Z tohoto důvodu soudy vyhověly

návrhu žalobkyně na stažení sporných výrobků z trhu, ale pouze ve sporných

obalech (viz výše), nikoliv v jakýchkoliv obalech obsahujících slova „Psí sádlo

– tradiční bylinná mast“. Dovodily, že priorita užití a kombinace motivů

použitých na obalu svědčí žalobkyni. Dále soudy dospěly ke shodnému závěru, že není důvodný nárok z titulu ochrany

proti neoprávněnému zásahu do práv k ochranné známce, neboť část ochranné

známky žalobkyně ve znění „Psí sádlo – tradiční bylinná mast“ je tvořena slovy

obecnými, z běžné slovní zásoby, případně lze (pro léčebné masti) název „Psí

sádlo“ považovat za název zdruhovělý. Ochrany se z tohoto titulu domáhat nelze,

a to z důvodu omezení ochrany podle § 10 odst. 1 písm. b) ZOZ, navíc ochranné

známky žalobkyně jsou zapsány v provedení kombinovaném a jako takové je nutné

je posuzovat jako celek a nelze z nich vytrhovat část o znění „Psí sádlo –

tradiční bylinná mast“. Dovolací soud k dovolacím důvodům dovolatelky prozkoumal argumentaci a závěry

odvolacího soudu, který svým rozsudkem potvrdil jako věcně správný výrok I. rozsudku soudu prvního stupně (o zamítnutí žaloby na uložení povinnosti

žalované zdržet se ve vztahu k žalobkyni jednání nekalé soutěže, včetně užívání

sloganu „Psí sádlo – tradiční bylinná mast“) a který potvrdil celý výrok II. rozsudku soudu prvního stupně (tj.

tímto zamítl žalobu i co do zbytku nároku

týkajícího se stažení jiného provedení obalu výrobku žalované). Pokud jde o práva žalobkyně z ochranných známek, dovolací soud se ztotožňuje se

závěry odvolacího soudu, jakož i soudu prvního stupně, že v posuzovaném případě

žalovaná svým jednáním (uváděním na trh výrobků žalované pod vyobrazením

uvedeným v rozsudku – viz obr. 1) porušila práva vlastníka z ochranných známek

(žalobkyně). Jednání žalované naplnilo podmínky jednání, které je reprobováno v

§ 8 odst. 2 ZOZ, a to i přesto, že žalovaná argumentuje podanou přihláškou

ochranné známky na obal svého výrobku. Užití i zapsané ochranné známky

nevylučuje protiprávní jednání vlastníka ochranné známky - např. nekalosoutěžní

jednání. V případech užití ochranných známek se posuzuje zaměnitelnost označení

z několika hledisek (vizuálního, fonetického, významového), přičemž všechna tři

hlediska nestojí v rovné řadě a v některých případech může jedno z nich

převažovat nad druhým nebo ostatními. Práva vlastníka ochranné známky

(žalobkyně) jsou chráněna před neoprávněným užíváním podle § 8 odst. 2 písm. c)

ZOZ („nikdo nesmí v obchodním styku bez souhlasu vlastníka ochranné známky

užívat označení shodné s ochrannou známkou nebo jí podobné pro výrobky nebo

služby, které sice nejsou podobné těm, pro které je ochranná známka zapsána,

avšak jde o ochrannou známku, která má dobré jméno v České republice, a jeho

užívání by nepoctivě těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména

ochranné známky nebo jim bylo na újmu“). Dovolací soud se neztotožňuje se

závěrem soudů, že nelze vyhovět návrhu žalobkyně na stažení sporných výrobků z

trhu v jakýchkoliv obalech, obsahujících slova „Psí sádlo – tradiční bylinná

mast“, tedy konkrétně s tím, že nižší soudy zamítly nárok žalobkyně na stažení

jiného provedení obalu výrobku žalované, než je vyobrazeno na obr. 1. V posuzovaném případě nelze pro rozšiřování výrobku žalované (tj. na nabízení

výrobků žalované k prodeji, na jejich distribuci, při jejich prodeji a v

reklamě) pod označením „Psí sádlo – tradiční bylinná mast“, ani pro užívání

reklamního sloganu „Psí sádlo – tradiční bylinná mast“ žalovanou aplikovat

zákonné omezení ochrany práv vlastníka ochranné známky (zde žalobkyně) ve

smyslu § 10 odst. 1 písm. b) ZOZ („vlastník ochranné známky není oprávněn

zakázat třetím osobám užívat v obchodním styku údaje týkající se druhu,

jakosti, množství, účelu, hodnoty, zeměpisného původu, doby výroby výrobku nebo

poskytnutí služby nebo jiných jejich vlastností, pokud užívání je v souladu s

obchodními zvyklostmi, dobrými mravy a pravidly hospodářské soutěže“). Žalovaná

jednala v rozporu s obchodními zvyklostmi, dobrými mravy a pravidly hospodářské

soutěže, když použila pro své výrobky označení, které zcela po právu užívá k

označování svých výrobků, jakož i v reklamě a propagaci, vlastník ochranné

známky (zde žalobkyně) a které je pouze jemu vlastní a pro něj originální

(podobně jako např. „koňský balzám“ jiného výrobce pro označení mastí či gelů

vyrobených originální recepturou z extraktů několika bylin).

Nejde tedy u

žalované o označení týkající se druhu („bylinná mast“), tzv. druhové označení,

ani o označení týkající se účelu či jiných vlastností (tzv. „psí sádlo“), ale o

citelný zásah do práv k ochranné známce žalobkyně. Dovolací soud proto považuje

zamítavý výrok I. rozsudku soudu prvního stupně, který byl potvrzen i odvolacím

soudem, za věcně nesprávný, a stejně tak z výše uvedeného důvodu považuje za

věcně nesprávný odvolacím soudem potvrzený zamítavý výrok, resp. část výroku

II. rozsudku soudu prvního stupně. Pokud jde o práva žalobkyně z nekalé soutěže, soudy správně dovodily, že

konkrétní jednání žalované (uvádění na trh výrobků žalované pod vyobrazením

uvedeným v rozsudku – viz obr. 1) naplňuje současně všechny tři základní

podmínky generální klauzule nekalé soutěže ve smyslu § 44 odst. 1 obch. zák. Naplnění všech tří podmínek generální klauzule nekalé soutěže v tomto

posuzovaném jednání žalované dostatečně odůvodnily. V daném případě lze

odůvodnit naplnění všech tří podmínek generální klauzule nekalé soutěže také v

případě rozšiřování výrobků žalované (tj. na nabízení výrobků žalované k

prodeji, na jejich distribuci, při jejich prodeji a v reklamě) pod označením

„Psí sádlo – tradiční bylinná mast“ i užívání reklamního sloganu „Psí sádlo –

tradiční bylinná mast“, jakož i v případě uvádění na trh výrobků žalované v

jiném provedení obalu výrobku, než je vyobrazeno v obr. 1, tedy i ve všech

dalších konkrétních jednáních žalované, popsaných v žalobě, které oba nižší

soudy za nekalosoutěžní nepovažovaly (viz výše). Nekalé jednání žalované naplňuje i podmínky speciální skutkové podstaty

vyvolání nebezpečí záměny podle § 47 obch. zák. (žalovaná protiprávně využila

ve svůj prospěch podoby obalu výrobků, jež žalobkyně sama prosadila u

spotřebitelů). Dovolací soud má za to, že uvedené podmínky konkrétní skutkové

podstaty § 47 obch. zák. jsou naplněny v každém jednání žalované, tedy i v těch

jednáních, která podle názoru nižších soudů nesplňovala podmínky generální

klauzule nekalé soutěže a která jimi nebyla považována za nekalosoutěžní (viz

výše). Dovolací soud dospěl k závěru, že žalobkyně v řízení své nároky (které jsou

předmětem dovolacího řízení) z práv vlastníka ochranných známek podle § 4

zákona o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví a z nekalé soutěže podle § 53

obch. zák. plně prokázala. Vzhledem k výše uvedenému nebylo se již třeba zabývat namítanými procesními

vadami řízení. Nejvyšší soud s ohledem na to, že shledal námitky dovolatelky výše uvedené v

jejím dovolání důvodnými, napadený rozsudek odvolacího soudu zrušil (§ 243b

odst. 2, část věty za středníkem, o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že důvody, pro

které byl zrušen rozsudek odvolacího soudu, platí i pro rozsudek soudu prvního

stupně, zrušil dovolací soud i tento rozsudek a věc vrátil soudu prvního stupně

k dalšímu řízení (§ 243b odst. 3 o. s. ř.). V dalším řízení bude soud prvního

stupně vázán právním názorem dovolacího soudu (§ 243d odst. 1, věta za

středníkem o. s. ř.), přičemž rozhodne také o dosavadních nákladech řízení

včetně řízení dovolacího (§ 243d odst. 1, věta druhá o. s. ř.).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. prosince 2013

JUDr. Kateřina Hornochová

předsedkyně senátu