23 Cdo 1218/2022-644
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., a JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., ve věci žalobkyně BOK & LK s.r.o., se sídlem v Kadani, Čsl. armády 42, PSČ 432 01, identifikační číslo osoby 28731417, zastoupené JUDr. Karlem Čermákem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 5, Elišky Peškové 735/15, PSČ 150 00, proti žalované M. Š., se sídlem v XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupené Mgr. Tomášem Bejčkem, advokátem se sídlem v Praze 7, Dukelských hrdinů 12, PSČ 170 00, o ochranu průmyslových práv, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 21 Cm 20/2018, o dovoláních žalobkyně a žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 4. 2021, č. j. 3 Cmo 92/2020-446, takto:
I. Řízení o dovoláních žalobkyně a žalované se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 27. 2. 2020, č. j. 21 Cm 20/2018-395, zamítl žalobu o uložení povinnosti žalované zdržet se nabízení a prodeje v rozsudku specifikovaných výrobků (výrok I), zastavil řízení o uložení povinnosti žalované stáhnout tyto výrobky z trhu (výrok II), zastavil řízení o uložení povinnosti žalované poskytnout žalobkyni informace o dodaném množství těchto výrobků (výrok III), zamítl žalobu o uložení povinnosti žalované poskytnout žalobkyni informace o vyrobeném, zpracovaném, skladovaném, přijatém nebo objednaném množství těchto výrobků a o jejich ceně (výrok IV), zamítl vzájemný návrh žalované na určení jejího výlučného vlastnictví k užitným vzorům
zapsaným v rejstříku užitných vzorů pod číslem XY a XY (výrok V) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky VI až IX).
K odvolání obou účastnic Vrchní soud v Praze napadeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I, IV a V v rozsahu určení, že žalovaná je výlučným vlastníkem užitného vzoru č. XY, jinak rozsudek soudu prvního stupně ve výroku V změnil tak, že se určuje, že žalovaná je výlučným vlastníkem užitného vzoru č. XY (první odstavec výroku), a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (druhý až čtvrtý odstavec výroku).
Proti rozsudku odvolacího soudu podaly žalobkyně a žalovaná dovolání. Následně vzala žalobkyně své dovolání v celém rozsahu zpět podáním ze dne 22. 7. 2022, žalovaná vzala své dovolání v celém rozsahu zpět podáním ze dne 25. 7. 2022. Podle § 243c odst. 3 věta druhá zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vezme-li dovolatel dovolání zcela zpět, dovolací soud řízení zastaví. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) proto řízení o dovoláních žalobkyně a žalované zastavil. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se podle ustanovení § 243f odst. 3 věty druhé o. s. ř. neodůvodňuje. K rozhodnutí o vrácení zaplaceného soudního poplatku za dovolání je příslušný soud prvního stupně (§ 3 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb.). Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. 8. 2022
JUDr. Zdeněk Des předseda senátu