23 Cdo 1236/2010
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Ing. Jana Huška a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., v právní věci žalobce Hospodářské obchodní družstvo Dolní Heřmanice, se sídlem Dolní Heřmanice 125, IČ: 494 34 268, zastoupeného JUDr. Jaroslavou Brabcovou, advokátkou se sídlem ve Žďáru nad Sázavou, Sadová 2237, proti žalovanému LACRUM Velké Meziříčí, s. r. o., se sídlem Velké Meziříčí, Hornoměstská 383, IČ: 639 92 370, zastoupenému JUDr. Tomášem Sokolem, advokátem se sídlem Sokolská 60, Praha 2, PSČ 120 00, o zaplacení 534.033,19 Kč s přísl., vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 11 Cm 43/2008, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. listopadu 2009, č. j. 4 Cmo 307/2009-216,
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Vrchní soud v Olomouci jako soud odvolací rozsudkem ze dne 19. 11. 2009, č. j. 4 Cmo 307/2009-216, potvrdil rozsudek Krajského soudu v Brně (dále též jen „soud prvého stupně“) rozhodl rozsudkem ze dne 21. dubna 2009, č. j. 11 Cm 43/2008-137, jímž tento soud zamítl žalobu, aby žalovaný zaplatil žalobci částku 185.211,- Kč, s úrokem z prodlení ve výši reposazby stanovené ČNB k 1. dni každého kalendářního pololetí, v němž prodlení žalovaného trvá, zvýšené o 7 procentních bodů, od 28. 5. 2008 do zaplacení, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 348.822,19 Kč s 9% úroky z prodlení od 1.
4. 2006 do 31. 12. 2006, s 9,5% úroky z prodlení od 1. 1. 2007 do 30. 6. 2007, s 9,75% úroky z prodlení od 1. 7. 2007 do 31. 12. 2007, s 10,5% úroky z prodlení od 1. 1. 2008 do 30. 6. 2008, s 10,75% úroky z prodlení od 1. 7. 2008 do 31. 12. 2008, s 9,25% úroky z prodlení od 1. 1. 2009 do 21. 4. 2009 a s úroky z prodlení ve výši reposazby ČNB zvýšené o 7 procentních bodů platné k prvnímu dni každého pololetí, pro něž prodlení trvá, od 22. 4. 2009 do zaplacení, a
rozhodl o náhradě nákladů řízení tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci na jejich náhradu částku 26.331,- Kč. Dovoláním doručeným soudu prvého stupně dne 10. 2. 2010, napadl žalobce
rozsudek odvolacího soudu s tím, že dovolání je přípustné dle ust. § 237 odst. 1 písm. c) ve spojení s § 237 odst. 3 o. s. ř. a dle ust. § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. důvodné, neboť je přesvědčen, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Závěrem dovolatel navrhl zrušení rozsudků obou stupňů a vrácení věci soudu prvého stupně k dalšímu řízení. V podání ze dne 16. 3. 2010 se k dovolání vyjádřil žalovaný a závěrem navrhl, aby Nejvyšší soud podané dovolání jako nepřípustné odmítl a přiznal mu právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Podáním doručeným soudu prvého stupně vzal žalobce dovolání zpět a navrhl, aby řízení bylo zastaveno a rozhodnuto o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo. Podle § 243b odst. 5 věty druhé občanského soudního řádu, vezme-li dovolatel dovolání zcela zpět, dovolací soud řízení zastaví. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu) s ohledem na shora uvedený procesní úkon žalované dovolací řízení podle ust. § 243b odst. 5 věty druhé občanského soudního řádu zastavil. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 2 věty první občanského soudního řádu a o Dohodu o narovnání z 12. 5. 2011, v níž se účastníci vzdali práva na náhradu nákladů řízení a vzhledem k tomu dovolací soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně 29. června 2011
JUDr. Ing. Jan Hušek předseda senátu