23 Cdo 1442/2009
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jana Huška a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobkyně JACOBO EUROPE CZ, a. s., se sídlem v Praze 7, Bubenská 47, IČ: 253 89 271, zast. JUDr. Klárou Slámovou, advokátkou se sídlem v Praze 4, Urbánkova 3360, proti žalovanému Plzeňskému Prazdroji, a. s., se sídlem v Plzni, U Prazdroje 7, IČ: 453 57 366, zast. JUDr. Vlastimilem Skopečkem, advokátem se sídlem v Plzni, B. Smetany 1, o zaplacení částky 1.630.388,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Plzni - město pod sp. zn. 25 C 323/2006, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 8. října 2008, č. j. 25 Co 86/2008-120, takto: I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 12.257,- Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jeho právního zástupce JUDr. Vlastimila Skopečka, advokáta se sídlem v Plzni, B. Smetany 1.
Krajský soud v Plzni jako soud odvolací rozsudkem ze dne 8. října 2008, č. j. 25 Co 86/2008-120, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Plzni - město (dále též „soud prvního stupně“) ze dne 10. prosince 2007, č. j. 25 C 323/2006-86, jímž tento soud zamítl žalobu, kterou by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 326.077,60 Kč s 2 % úrokem z prodlení ročně z částky 326.077,60 Kč od 16. 8. 2003 do zaplacení, částku 326.077,60 Kč s 2,5 % úrokem
z prodlení od 17. 7. 2003 do zaplacení a částku 978.232,80 Kč, a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně tak, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 68.377,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku; odovalcí soud dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení tak, že žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení ve výši 84.027,90 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného, JUDr. Vlastimila Skopečka, advokáta. Dovoláním ze dne 7. ledna 2009 napadla žalobkyně rozsudek odvolacího soudu s tím, že přípustnost dovolání dovozovala z ust. § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. a své dovoací námitky podřadila pod dovolací důvod uvedený v ust. § 241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř., tj. že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Závěrem proto navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky rozsudek odvolacího soudu a soudu prvního utone zrušila věc vrátil soudu prvního utone k dalšímu řízení. Podáním ze dne 17. 3. 2009 se k dovolání vyjádřil žalovaný a vyvracel jednotlivé, dovolatelkou v dovolání uplatněné, námitky. Podáním ze dne 27. dubna 2009, doručeným soudu prvního stupně dne 29. dubna 2009, vzala žalobkyně dovolání v celém rozsahu zpět a navrhla, aby soud řízení zastavil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Dále žalobkyně požádala o vrácení soudního poplatku. Podle § 243b odst. 5 věty druhé zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „o. s. ř.“) vezme-li dovolatel dovolání zcela zpět, dovolací soud řízení zastaví. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) s ohledem na shora uvedený procesní úkon žalobkyně (dovolatelky) dovolací řízení podle ust. § 243b odst. 5 o. s. ř. věty druhé o. s. ř. zastavil. K žádosti dovolatelky o vrácení soudního poplatku dle ust. § 10 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb. dovolací soud uvádí, že podle ust. § 3 odst. 2 zák. č. 549/1991 Sb. ve věcech poplatků ze řízení před dovolacím soudem rozhoduje soud prvního stupně. Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5 větu první, § 224 odst. 1, § 146 odst. 2 větu první o.s.ř. a je odůvodněn tím, že žalobkyně, která zavinila zastavení dovolacího řízení, je povinna zaplatit žalovanému náklady dovolacího řízení vzniklé v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání ze dne 17. 3. 2009 prostřednictvím právního zástupce. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 10.000,- Kč (§ 2 odst. 1, § 3 odst. 1 bod 5 ve spojení s ustanovením § 10 odst. 3, § 15 ve spojení s § 14 odst. 1 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč (§ 2 odst. 1, § 13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a částky 1.957,- Kč představující DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. května 2009