23 Cdo 1579/2014
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Hornochovou v právní věci žalobkyně A04 OMEGA, s.r.o., se sídlem Praha 10, Korytná 1538/4, PSČ 100 00, identifikační číslo osoby 26853931, zastoupené Mgr. Janem Válkem, advokátem se sídlem Praha 1, Havlíčkova 1680/13, proti žalované Beskyd Fryčovice, a.s., se sídlem Fryčovice č.p. 606, PSČ 739 45, identifikační číslo osoby 45192901, zastoupené JUDr. Milošem Jirmanem, advokátem se sídlem Žďár nad Sázavou, Nádražní 600/21, o zaplacení 377 460 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 26 Cm 130/2012, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. září 2013, č. j. 8 Cmo 229/2013-46, takto:
Záhlaví usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 9. září 2014, č.j. 23 Cdo 1579/2014-78, se opravuje ve složení senátu takto: Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D.
Ve smyslu § 164 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) je namístě opravit v rozhodnutí kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a počtech, jakož i jiné zřejmé nesprávnosti. K provedení opravy zákon nestanoví žádnou lhůtu; soud tak může učinit kdykoli, i po právní moci rozsudku. Nejvyšší soud zjistil, že při písemném vyhotovení usnesení došlo k chybě, když v záhlaví usnesení místo člena senátu JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D. byla uvedena JUDr. Hana Lojkásková. Postupem podle § 164 ve spojení s § 243b o. s. ř. bylo proto zmíněné pochybení napraveno, aniž by vydáním opravného usnesení byla dotčena právní moc a vykonatelnost tímto usnesením opraveného usnesení. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. září 2014
JUDr. Kateřina H o r n o c h o v á předsedkyně senátu
realizační) smlouvy na jejím základě v budoucnu uzavřené, nebude-li v té či oné realizační smlouvě ujednáno jinak. Rámcová smlouva tak nemá jiný význam (jinou funkci), než že stanoví smluvní podmínky následně uzavíraných konkrétních, realizačních smluv, tj. v tom či onom rozsahu předurčuje jejich obsah. Při vzniku realizační smlouvy (např. smlouvy kupní) uzavřené na základě rámcové smlouvy se tedy v rozsahu, v němž strany nesjednaly v realizační smlouvě jinak, stávají pravidla (smluvní podmínky) sjednaná v rámcové smlouvě součástí obsahu realizační smlouvy - srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28.
5. 2008, sp. zn. 32 Odo 629/2006, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck (dále též jen „Soubor“), pod číslem C 6477, rozsudek ze dne 22. 9. 2009, sp. zn. 23 Cdo 1888/2007, uveřejněný v Souboru pod číslem C 7798, rozsudek ze dne 28. 6. 2011, sp. zn. 32 Cdo 24/2010, veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu - www.nsoud.cz., a usnesení ze dne 28. 3. 2012, sp. zn. 23 Cdo 4445/2011, a ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 32 Cdo 1685/2012, rovněž dostupná na www.nsoud.cz.
Právní skutečností, z níž vzniká závazkový vztah jako právní vztah obsahující právo věřitele na plnění (pohledávku) a odpovídající povinnost dlužníka splnit závazek (srov. §§ 489 a 490 obč. zák.), je teprve realizační smlouva.]. Nejvyšší soud na uvedeném právním závěru setrval i v dalších svých rozhodnutích, např. v rozhodnutí ze dne 28. 11. 2012, sp. zn. 23 Cdo 936/2012 – dostupné též na www.nsoud.cz. Napadené rozhodnutí nezávisí tedy ve smyslu § 237 o. s. ř. na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení by se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, proto dovolání žalobkyně není podle § 237 o.
s. ř. přípustné a Nejvyšší soud nemohl pak učinit jiný závěr, než dovolání žalobkyně podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítnout. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 9. září 2014
JUDr. Kateřina H o r n o c h o v á předsedkyně senátu