23 Cdo 2113/2018-377
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla
Horáka, Ph.D., a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Moniky Vackové ve věci
žalobkyně Hotel EROPLÁN, a. s., se sídlem v Rožnově pod Radhoštěm, Ostravská
451, identifikační číslo osoby 26423871, zastoupené Mgr. Lenkou Holendovou,
advokátkou se sídlem v Ostravě, Věšínova 2877/7a, proti žalovaným 1) Hranická
stavební společnost s. r. o., se sídlem v Hranicích, Galašova ulice č. p. 175,
identifikační číslo osoby 60319682, zastoupené JUDr. Květoslavem Hlínou,
advokátem se sídlem v Praze 1, Vodičkova 710/31, a 2) R. B., se sídlem v
Hranicích, zastoupenému JUDr. Hanou Masaříkovou, advokátkou se sídlem v
Hranicích, Masarykovo náměstí 96, o odstranění vad díla, vedené u Okresního
soudu v Přerově pod sp. zn. 11 C 195/2012, o dovolání žalované 1) proti
rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 20. 12. 2017, č.
j. 75 Co 434/2015-345, t a k t o :
Dovolání se odmítá.
(dle § 243f odst. 3 o. s. ř.)
Dovolání žalované 1) /dále též „dovolatelka“/ proti rozsudku Krajského soudu v
Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 20. 12. 2017, č. j. 75 Co 434/2015-345,
není přípustné podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. k) zákona č. 99/1963 Sb.,
občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (čl. II bod 2. zákona
č. 296/2017 Sb.) – dále jen „o. s. ř.“, neboť napadeným rozhodnutím odvolací
soud v rozsahu zamítnutí žaloby vůči žalované 1), jakož i v souvisejících
výrocích o náhradě nákladů řízení, zrušil rozhodnutí soudu prvního stupně a věc
mu vrátil k dalšímu řízení.
Odkaz dovolatelky na judikaturu Nejvyššího soudu v souvislosti s přípustností
dovolání podle ustanovení § 237 o. s. ř. je zjevně nepřípadný, neboť
dovolatelkou odkazovaná rozhodnutí dovolacího soudu vychází ze znění občanského
soudního řádu účinného před 30. 9. 2017.
Na přípustnost dovolání nelze důvodně usuzovat ani z chybného poučení o
dovolání uvedeného v písemném vyhotovení rozsudku odvolacího soudu (ve kterém
je uvedeno, že proti tomuto rozhodnutí je přípustné dovolání, které je možno
podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu
prostřednictvím soudu prvního stupně k Nejvyššímu soudu za podmínek uvedených v
ustanovení § 237 o. s. ř.). Nesprávné poučení odvolacího soudu o dovolání může
mít - jak vyplývá z ustanovení § 240 odst. 3 o. s. ř. - význam jen tehdy,
spočívalo-li v uvedení delší než zákonné lhůty k podání tohoto mimořádného
opravného prostředku nebo poskytlo-li účastníkům v rozporu se zákonem
informaci, že dovolání není přípustné; v uvedených případech, jakož i tehdy,
neobsahuje-li rozhodnutí poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání nebo o soudu, u
něhož se podává, lze podat dovolání buď ve lhůtě, která byla v poučení uvedena
v delším trvání než dva měsíce od doručení rozhodnutí (v prvním z uvedených
případů), nebo do tří měsíců od doručení (ve zbývajících případech). Nesprávné
poučení odvolacího soudu, že dovolání je přípustné, nezakládá samo o sobě
přípustnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, není-li založena podle
hledisek uvedených v ustanoveních § 237 až 238a o. s. ř.
O případné náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo rozhodováno, neboť nejde o
rozhodnutí, jímž se řízení končí (srov. § 151 odst. 1 o. s. ř., jakož i
usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001,
uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. 6. 2018
JUDr. Pavel Horák, Ph.D.
předseda senátu