Nejvyšší soud Usnesení občanské

23 Cdo 2188/2014

ze dne 2014-11-25
ECLI:CZ:NS:2014:23.CDO.2188.2014.1

23 Cdo 2188/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., ve věci žalobkyně Bc. M. H., právě zastoupené JUDr. Ludkem Lissem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Praze 7, Jablonského 640/2, PSČ 170 00, proti žalovanému 1) J. S. a žalovanému 2) Ing. L. M., oba právně zastoupeni Mgr. Svatoplukem Šplechtnou, advokátem, se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 857/18, PSČ 110 00, o zrušení rozhodčího nálezu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 25 C 5/2012, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. ledna 2014, č. j. 20 Co 477/2013-107, takto:

I. Dovolání se odmítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 3 630 Kč k rukám Mgr. Svatopluka Šplechty, advokáta, se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 857/18, PSČ 110 00.

Nejvyšší soud České republiky podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, (§ 243f odst. 2 o. s. ř.) odmítl dovolání žalobkyně, neboť neobsahuje zákonem předepsané náležitosti (§ 241a odst. 2 o. s. ř.)

Nedostatek náležitostí spočívá v tom, že dovolání neobsahuje vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání a čeho se dovolatel domáhá.

Napadené rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno dne 30. ledna 2014. Žalobkyně podala dovolání prostřednictvím svého právního zástupce dne 31. března 2014, tedy v první pracovní den následující po posledním dni lhůty pro podání dovolání.

Podle ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř. může účastník řízení podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu. Podle druhého odstavce téhož ustanovení nelze zmeškání lhůty pro podání dovolání prominout. Podle ustanovení § 241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a o. s. ř.) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen v průběhu trvání lhůty k dovolání.

Podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. dovolání, které trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě (§ 241b odst. 3 o. s. ř.) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolací soud odmítne.

Žalobkyně podala dovolání v poslední den lhůty pro podání dovolání, avšak v rozporu s ustanovením § 241b odst. 3 o. s. ř. je o zákonem stanovené náležitosti doplnila až po uplynutí lhůty k podání dovolání. Nejvyšší soud proto uzavřel, že dovolání žalobkyně trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě odstraněny. Protože v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, je třeba dovolání, které je nezpůsobilé zahájit dovolací řízení, odmítnout.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. listopadu 2014

JUDr. Kateřina H o r n o c h o v á předsedkyně senátu