Nejvyšší soud Rozsudek obchodní

23 Cdo 2307/2014

ze dne 2014-12-17
ECLI:CZ:NS:2014:23.CDO.2307.2014.1

23 Cdo 2307/2014

ROZSUDEK

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla

Horáka, Ph.D. a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Kateřiny Hornochové ve věci

žalobkyně ALPE INTERNATIONAL, spol. s r.o., se sídlem v Praze 6, Na Kotlářce

6/1081, identifikační číslo osoby 00201723, zastoupené JUDr. Petrem Balcarem,

advokátem, se sídlem v Praze 1, Revoluční 763/15, proti žalovaným 1) První

potravinářská a.s., v likvidaci, se sídlem v Chrudimi, Havlíčkova 795,

identifikační číslo osoby 25277677, 2) EMKO, a.s. v likvidaci se sídlem v

Havlíčkově Brodě, Havířská 449, identifikační číslo osoby 60916613, zastoupené

JUDr. Olgou Šebkovou, advokátkou, se sídlem v Havlíčkově Brodě, Havířská 307,

3) TREDIN spol. s r.o., se sídlem v Dolní Olešnici, Debrné 27, identifikační

číslo osoby 63218411, 4) UNIPO a.s., se sídlem v Pardubicích, Jiřího z Poděbrad

2593, identifikační číslo osoby 25253395, zastoupené JUDr. Gabrielou

Vilímkovou, advokátkou, se sídlem v Hradci Králové, Orlická 163/18, 5) GAPA

obchodní, a.s. v likvidaci, se sídlem v Prostějově, Za Olomouckou ul.,

identifikační číslo osoby 25333780, a 6) Pramen - H spol. s r.o. v likvidaci,

se sídlem v Hradci Králové, Hořická 283, identifikační číslo osoby 60915064, o

zaplacení 394.912,37 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Hradci

Králové pod sp. zn. 42 Cm 159/98, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního

soudu v Praze ze dne 4. dubna 2002, č. j. 6 Cmo 355/99-125, takto:

Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 4. dubna 2002, č. j. 6 Cmo 355/99-125,

se v rozsahu týkajícím se žalované 4) zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k

dalšímu řízení.

Napadeným rozsudkem změnil odvolací soud k odvolání 2. a 4. žalované rozsudek

soudu prvního stupně ze dne 31. května 1999, č. j. 42 Cm 159/98-81, tak, že „ve

vztahu žalobkyně vůči 2. a 4. žalované“ žalobu zamítl a uložil žalobkyni

zaplatit odvolatelkám náklady řízení v obou stupních.

Odvolací soud se neztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že dodání

požadovaného zboží žalobkyní do sjednaného místa došlo mezi ní a právní

předchůdkyní první žalované (dnes už zaniklá společnost První potravinářská

a.s., v likvidaci, se sídlem v Chrudimi, Havlíčkova 795, identifikační číslo

osoby 25277677), První potravinářskou, k.s., k uzavření kupní smlouvy. Dle

mínění odvolacího soudu tento závěr neodpovídá provedenému dokazování. Uvedl,

že v průběhu sporu nebylo prokázáno, že by mezi právní předchůdkyní prvé

žalované a žalobkyní vznikla písemná či ústní kupní smlouva. O vzniku kupní

smlouvy mezi nimi nesvědčí ani předložené dodací listy potvrzené pátou

žalovanou (dnes už zaniklou společností GAPA obchodní, a.s. v likvidaci, se

sídlem v Prostějově, Za Olomouckou ul., identifikační číslo osoby 25333780),

neboť ani z těchto dodacích listů ani z jiných okolností nevyplývá, že tato

společnost jednala jménem právní předchůdkyně prvé žalované. Ani rámcová kupní

smlouva ze dne 20. května 1997 (dále jen „rámcová smlouva“) uzavřená mezi

žalobkyní a právní předchůdkyní prvé žalované nemá pro danou věc žádný význam.

Protože nebyl prokázán vznik kupní smlouvy mezi žalobkyní a právní předchůdkyní

prvé žalované, nepřichází v úvahu ani ručení ostatních žalovaných jako

komplementářek právní předchůdkyně prvé žalované podle § 93 a § 56 odst. 6

obchodního zákoníku (dále též jen „obch. zák.“).

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Co do jeho

přípustnosti odkázala na ustanovení § 238 odst. 1 písm. a) občanského soudního

řádu (dále též jen „o. s. ř.“), co do důvodů na ustanovení § 241 odst. 1 písm. d) o. s. ř. Nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, dle kterého dodáním požadovaného zboží

žalobkyní do sjednaného místa nedošlo mezi žalobkyní a právním předchůdcem

první žalované k uzavření kupní smlouvy. Je přesvědčena, že dodání zboží bylo

úkonem, jímž akceptovala objednávku páté žalované jako zástupkyně společnosti

První potravinářská, k.s. a akceptací této objednávky došlo ve smyslu

ustanovení § 275 odst. 4 obch. zák. k uzavření řádné kupní smlouvy mezi

žalobkyní a společností První potravinářská, k.s. Poukazuje na stálou praxi

zavedenou žalobkyní a společností První potravinářská, k.s. v souvislosti s

dodáváním zboží. Dále žalobkyně poukazuje na to, že společnost První potravinářská, k.s. jako

účastník rámcové kupní smlouvy na straně odběratele je dle údajů uvedených v

záhlaví smlouvy zastoupena svými komplementáři, tj. 2. – 6. žalovanou. Žalobkyně má za to, že vzhledem k těmto skutečnostem mohly být dodávky zboží

realizované žalobkyní objednávány buď 2., 3., 4., 5. nebo 6. žalovanou a

dodávány do sídla kterékoli z těchto žalovaných a kterákoli z těchto žalovaných

byla oprávněna a zároveň povinna v zastoupení společnosti První potravinářská,

k.s. přijmout zboží dodané žalobkyní, jakož i přijetí zboží potvrdit na

příslušném dodacím listu. Nepovažuje proto za správný právní názor odvolacího

soudu, dle něhož předložené dodací listy potvrzené pátou žalovanou nesvědčí o

vzniku kupní smlouvy mezi žalobkyní a společností První potravinářská, k.s. V závěru dovolatelka navrhla, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu

zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení a aby odložil vykonatelnost

napadeného rozsudku. K dovolání žalobkyně se vyjádřila čtvrtá žalovaná tak, že považuje rozhodnutí

odvolacího soudu za správné a přesvědčivé. Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) úvodem poznamenává, že

v dané věci již bylo o předmětném dovolání žalobkyně Nejvyšším soudem

rozhodnuto rozsudkem ze dne 16. ledna 2003, č. j. 29 Odo 636/2002-162, a to ve

vztahu k druhé žalované (nyní již zaniklé společnosti EMKO, a.s. /poté EMKO,

a.s. v likvidaci/, se sídlem v Havlíčkově Brodě, Havířská 449, identifikační

číslo osoby 60916613). Původně přitom bylo na straně žalované šest žalovaných. Stejně jako původně druhá žalovaná i původně první žalovaná (První

potravinářská a.s., v likvidaci, se sídlem v Chrudimi, Havlíčkova 795,

identifikační číslo osoby 25277677), třetí žalovaná (TREDIN spol. s r.o., se

sídlem v Dolní Olešnici, Debrné 27, identifikační číslo osoby 63218411), pátá

žalovaná (GAPA obchodní, a.s. v likvidaci, se sídlem v Prostějově, Za

Olomouckou ul., identifikační číslo osoby 25333780) a šestá žalovaná (Pramen -

H spol. s r.o., se sídlem v Hradci Králové, Hořická 283, identifikační číslo

osoby 60915064) již zanikly a byly vymazány z obchodního rejstříku. Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17., zákona č.

30/2000 Sb., kterým se

mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a

některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede

dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle

dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních

právních předpisů (to jest podle občanského soudního řádu ve znění účinném před

1. lednem 2001 - dále též jen „o. s. ř.“).

Dovolání je přípustné dle ustanovení § 238 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a je

důvodné.

V projednávané věci soud prvního stupně založil své rozhodnutí na tom, že

základem právního vztahu mezi žalobkyní a právní předchůdkyní prvé žalované

byla rámcová smlouva, když při respektování pravidel v ní sjednaných došlo mezi

žalobkyní a právní předchůdkyní prvé žalované dodáním zboží do sjednaného místa

k uzavření kupní smlouvy podle § 275 odst. 4 obch. zák.

Odvolací soud pak založil své rozhodnutí na tom, že mezi účastníky nedošlo k

uzavření ústní ani písemné kupní smlouvy. Otázkou, zda mezi účastníky nebyla

uzavřena kupní smlouva konkludentně podle ustanovení § 275 odst. 4 obch. zák.

tak, jak to dovodil soud prvního stupně, se odvolací soud vůbec nezabýval, když

pouze konstatoval, že předložené dodací listy o uzavření kupní smlouvy

nesvědčí, a že rámcová kupní smlouva nemá pro danou věc žádný význam, aniž

uvedené dokumenty, na kterých dovolatelka založila žalobu a odvolací soud své

rozhodnutí, jakkoli právně zhodnotil. Právní posouzení věci odvolacím soudem je

proto neúplné, a tedy i nesprávné. Dovolací soud tak dospěl ke stejnému závěru

jako v rozsudku ze dne 16. ledna 2003, sp. zn. 29 Odo 636/2002.

Proto Nejvyšší soud, aniž ve věci nařizoval jednání, rozsudek odvolacího soudu

podle ustanovení § 243b odst. 1, 2 a 3, věta prvá, o. s. ř. v rozsahu týkajícím

se 4. žalované zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Právní názor dovolacího je pro odvolací soud závazný (§ 243d odst. 1, věta

druhá, o. s. ř.).

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. prosince 2014

JUDr. Pavel Horák, Ph.D.

předseda senátu