23 Cdo 2433/2017
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D. ve věci žalobkyně Agentura Česká inkasní, s.r.o., se sídlem Praha 4, Chodovská 3/228, PSČ 141 00, identifikační číslo osoby 28370210, proti žalovaným 1) Z. K., a 2) K. L., o zaplacení částky 18 009 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 36 C 55/2014, o odvolání žalovaného 2) proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 2. 2. 2017, č. j. 23 Cdo 148/2017-64, takto:
I. Řízení o „odvolání“ žalovaného 2) proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 2. 2. 2017, č. j. 23 Cdo 148/2017-64, se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Proti usnesení Nejvyššího soudu podal dne 20. 3. 2017 K. L., opravný prostředek datovaný dnem 13. 3. 2017, výslovně označený jako „odvolání“. Nejvyšší soud po přezkoumání věci dospěl k závěru, že řízení o podání ze dne 13. 3. 2017 musí být pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení zastaveno. Podle ustanovení § 201 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř."), účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje. Krajské soudy rozhodují o odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů; o odvoláních proti rozhodnutím krajských soudů jako soudů prvního stupně rozhoduje vrchní soud (§ 10 o. s. ř.). Nejvyšší soud rozhoduje v občanském soudním řízení o mimořádném opravném prostředku - dovolání - proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (srov. § 10a, § 236 odst. 1 o. s. ř.).
Funkční příslušnost soudu pro projednání odvolání proti rozhodnutí Nejvyššího soudu, jako soudu dovolacího, občanský soudní řád neupravuje; nedostatek funkční příslušnosti je přitom neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, jehož důsledkem je vždy zastavení řízení (srov. § 104 odst. 1 věta první o. s. ř.). Řízení o odvolání proti rozhodnutí dovolacího soudu zastaví Nejvyšší soud jako vrcholný článek soustavy obecných soudů (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2001, sp. zn. 20 Cdo 1535/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod číslem 85, ročník 2001, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 433/2002, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod číslem 139, ročník 2002).
Protože zde není - jak výše uvedeno - soud, který by byl funkčně příslušný k rozhodnutí o podání K. L. ze dne 13. 3. 2017, nazvané „odvolání“ proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 2. 2017, č. j. 23 Cdo 148/2017-64, Nejvyšší soud řízení o tomto podání zastavil (§ 243b, § 104 odst. 1 věta první o. s. ř.).
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b, § 146 odst. 2 věta první a § 151 odst. 1 o. s. ř., neboť K. L. (2. žalovaný), který z procesního hlediska zavinil, že řízení o jeho podání bylo zastaveno, na náhradu nákladů řízení nemá právo, a žalobkyni a 1. žalovanému žádné účelně vynaložené náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 7. června 2017
JUDr. Kateřina Hornochová předsedkyně senátu