Nejvyšší soud Usnesení občanské

23 Cdo 2535/2024

ze dne 2024-11-27
ECLI:CZ:NS:2024:23.CDO.2535.2024.1

23 Cdo 2535/2024-377

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., a Mgr. Jiřího Němce ve věci žalobkyně TRISOL farm s. r. o., se sídlem v Bolaticích, Dolní 142/6, identifikační číslo osoby 25835921, zastoupené Mgr. Petrem Burečkem, advokátem se sídlem v Ostravě, Jurečkova 643/20, proti žalované TRISOL s. r. o., se sídlem v Praze, Opletalova 921/6, identifikační číslo osoby 01426486, o zaplacení částky 6.079.498 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 41 C 64/2017, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 1. 2022, č. j. 13 Co 361/2018-319, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

příslušenstvím (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky II a III). K odvolání žalované Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 12. 1. 2022, č. j. 13 Co 361/2018-319, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé změnil tak, že zamítl žalobu o zaplacení částky 1.721.777 Kč s příslušenstvím (první výrok), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (druhý, třetí a čtvrtý výrok). Odvolací soud rozhodoval poté, co dovolací soud rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 22. 7. 2021, sp. zn. 23 Cdo 3752/2019, uveřejněným pod číslem 69/2022 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, zrušil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 24.

4. 2019, č. j. 13 Co 361/2018-194, ve znění opravných usnesení ze dnů 24. 5. 2019, č. j. 13 Co 361/2018-199, 4. 6. 2019, č. j. 13 Co 361/2018-203, 10. 6. 2019, č. j. 13 Co 361/2018-206, v té části prvního výroku, jíž byl rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I změněn tak, že se žaloba zamítá co do částky 1.721.777 Kč s příslušenstvím, a věc v tomto rozsahu vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost dovozuje z § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Navrhuje, aby dovolací soud napadený rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení, popřípadě aby napadený rozsudek odvolacího soudu změnil tak, že v této části předmětu řízení žalobě zcela vyhoví. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) při zkoumání podmínek řízení (§ 243b ve spojení s § 103 o. s. ř.) zjistil z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 228982, že žalovaná byla dne 16. 9. 2024 vymazána z obchodního rejstříku bez právního nástupce. Výmazem z obchodního rejstříku žalovaná zanikla (srov. § 185 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), v důsledku čehož ztratila způsobilost být účastníkem řízení (srov. § 19 o. s. ř.). Jestliže žalovaná zanikla v průběhu dovolacího řízení bez právního nástupce [není tu subjekt, který by vstoupil do jejích práv a povinností, popřípadě který by převzal práva a povinnosti, o něž v řízení jde (srov. § 107 odst. 3 o. s. ř.)], pak povaha věci neumožňuje, aby bylo v dovolacím řízení pokračováno (srov. § 243b ve spojení s § 107 odst. 1 větu první o. s. ř.). Nejvyšší soud proto dovolací řízení podle ustanovení § 243b ve spojení s § 107 odst. 5 o. s. ř. zastavil. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není v souladu s § 243f odst. 3 o. s. ř. odůvodněn. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 27. 11. 2024

JUDr. Pavel Horák, Ph.D. předseda senátu