23 Cdo 2661/2024-418
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Němce a soudců JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., ve věci žalobce P. D., zastoupeného doc. JUDr. Olgou Sovovou, Ph.D., advokátkou se sídlem v Praze 4, Bartákova 1109/34, proti žalované D. V., zastoupené Mgr. Janou Volrábovou, advokátkou se sídlem v Plzni, Malá 43/6, o určení vlastnického práva, vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 13 C 219/2022, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 30. 4. 2024, č. j. 23 Co 46/2024-390, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 13 552 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám její zástupkyně.
1. Okresní soud v Berouně rozsudkem ze dne 30. 11. 2023, č. j. 13 C 219/2022-349, zamítl žalobu o určení, že žalobce je vlastníkem ideálního podílu o velikosti ? na pozemku parc. č. st. XY, jehož součástí je stavba č. e. XY, a na pozemku parc. č. XY, obojí v k. ú. XY (výrok pod bodem I), a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 77 430,87 Kč (výrok pod bodem II).
2. Krajský soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku pod bodem I (výrok I), změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku pod bodem II tak, že výše náhrady nákladů řízení před soudem prvního stupně činí 126 518,21 Kč (výrok II), a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 36 763 Kč (výrok III).
3. Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce (v rozsahu všech jeho
výroků) včasně podaným dovoláním, v němž namítl nesprávné právní posouzení věci a navrhl, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
4. Žalovaná ve vyjádření k dovolání navrhla jeho zamítnutí. Dovolání považovala za nedůvodné a rozsudek odvolacího soudu, jakož i rozsudek soud prvního stupně, za zcela správný.
5. Podáním dovolání vznikla žalobci povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů] a poplatek se tímto okamžikem stal rovněž splatným (srov. § 7 odst. 1 větu první téhož zákona).
6. Podle § 9 zákona o soudních poplatcích nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání či kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží (odstavec 1). Zjistí-li odvolací soud poté, co mu byla věc předložena k rozhodnutí o odvolání, že nebyl zaplacen poplatek splatný podáním odvolání, vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může odvolací soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty odvolací soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Obdobně se postupuje při řízení před dovolacím soudem (odstavec 2). Soud poplatníka ve výzvě poučí o tom, že řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen (odstavec 3).
7. Jelikož žalobcem nebyl při podání dovolání zaplacen soudní poplatek, který podle položky 23 bodu 1 písm. b) Sazebníku poplatků, jenž je přílohou zákona o soudních poplatcích, činil částku 14 000 Kč, vyzval jej soud prvního stupně podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích usnesením ze dne 2. 8. 2024, č. j. 13 C 219/2022-405, k jeho zaplacení ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení a současně jej poučil, že nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, bude dovolací řízení zastaveno.
Toto usnesení bylo doručeno žalobci (do datové schránky zástupkyně žalobce) dne 5. 8. 2024. Posledním dnem lhůty 15 dnů pro zaplacení soudního poplatku za dovolání tedy bylo úterý 20. 8. 2024. Ze záznamu o složení soudního poplatku ze dne 29. 8. 2024 přitom vyplývá, že žalobce zaplatil soudní poplatek ve výši 14 000 Kč na účet Okresního soudu v Berouně až dne 28. 8. 2024, tj. po uplynutí stanovené lhůty. K takovému opožděnému zaplacení soudního poplatku se však nepřihlíží (srov. § 9 odst. 1 – obdobně i odst. 2 – zákona o soudních poplatcích).
8. Povinnost hradit soudní poplatky a dodržovat procesní lhůty je standardní podmínkou řádného vedení soudního řízení, a je proto na poplatníkovi, aby lhůtu určenou soudem dodržel a svou povinnost zaplatit splatný soudní poplatek za podaný návrh řádně splnil. Základním východiskem je přitom okolnost, že poplatková povinnost zásadně vzniká již podáním návrhu soudu a jeho uhrazení teprve k výzvě soudu je sice možnost zákonem aprobovaná, nikoliv však předpokládaná jako prvotní. Pokud tedy poplatník nesplní svou povinnost ani v dodatečně soudem stanovené lhůtě, která je sama již do jisté míry beneficiem, je zastavení řízení logickým a ústavně konformním důsledkem jeho procesní pasivity (srov. též usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 5. 2018, sp. zn. IV. ÚS 1334/18, ze dne 20. 6. 2018, sp. zn. I. ÚS 1335/18, nebo ze dne 12. 11. 2019, sp. zn. I. ÚS 2593/19, jež jsou veřejnosti dostupná na https://nalus.usoud.cz).
9. Zároveň platí, že vyskytnou-li se objektivní okolnosti, pro něž poplatník nemůže bez své viny a ze závažných důvodů zaplatit soudní poplatek ve lhůtě stanovené soudem, je pouze na něm, aby tuto skutečnost v průběhu dané lhůty soudu sdělil a doložil. V takovém případě soud řízení po uplynutí dodatečné lhůty nezastaví, nebyl-li soudní poplatek včas zaplacen [srov. § 9 odst. 4 písm. c) zákona o soudních poplatcích]. Podle obsahu spisu však žalobce v průběhu uvedené lhůty žádné důvody, pro které nemůže zaplatit poplatek za dovolání, v soudem stanovené lhůtě nesdělil, ani nepožádal o její prodloužení.
10. Jelikož soudní poplatek za dovolání nebyl žalobcem zaplacen při podání dovolání, ani dodatečně ve lhůtě určené soudem, Nejvyšší soud dovolací řízení v souladu s § 9 odst. 1 a 2 zákona o soudních poplatcích zastavil.
11. Bude na soudu prvního stupně (srov. § 3 odst. 2 větu první zákona o soudních poplatcích), aby po právní moci tohoto usnesení (tj. po zániku poplatkové povinnosti žalobce – § 9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích) vrátil žalobci podle § 10 odst. 1 věty první zákona o soudních poplatcích jím opožděně zaplacený soudní poplatek za dovolání.
12. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li žalobce dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se žalovaná domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 27. 11. 2024
Mgr. Jiří Němec předseda senátu