23 Cdo 3206/2013
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu
JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Hany Lojkáskové ve
věci žalobkyně BETON PUMPA, s.r.o., se sídlem Praha 4 - Michle, Jaurisova
515/4, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 27133303, zastoupené JUDr. Janou
Markovou, advokátkou se sídlem Český Brod, Husovo nám. 64, proti žalovanému V.
K., zastoupenému JUDr. Martinem Vlasákem, advokátem se sídlem Kouřim, Mírové
nám. 119, o zaplacení částky 499 800 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského
soudu v Praze pod sp. zn. 48 C 65/2008, o dovolání žalobkyně proti rozsudku
Vrchního soudu v Praze ze dne 10. dubna 2013, č. j. 12 Cmo 502/2012 – 214,
I. Dovolání žalobkyně se odmítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů
dovolacího řízení částku 10 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k
rukám jeho právního zástupce JUDr. Martina Vlasáka, advokáta se sídlem Kouřim,
Mírové nám. 119.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.)
Dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 10. dubna 2013,
č. j. 12 Cmo 502/2012 – 214, není přípustné podle § 237 o. s. ř., neboť
napadené rozhodnutí nezávisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva
ve smyslu § 237 o. s. ř. Dovolatelce nelze přisvědčit, že by rozhodnutí
odvolacího soudu záviselo na vyřešení otázky, při jejímž řešení se odvolací
soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Dovolatelkou
poukazovaná rozhodnutí nedopadají na řešenou věc. V rozhodnutí Nejvyššího soudu
České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“), sp. zn. 33 Odo 562/2006, byla
řešena možnost provedení důkazů fotokopií, kdy byl učiněn Nejvyšším soudem
závěr, že občanský soudní řád v žádném ustanovení neukládá soudu povinnost
provádět důkaz listinami pouze jejich originály, a proto i důkaz provedený
fotokopií listiny hodnotí soud jako každý jiný důkaz. V daném případě však
odvolací soud založil své rozhodnutí na závěru, že žalobkyně neprokázala
existenci nájemní smlouvy, na základě níž se domáhá zaplacení nájemného, avšak
ne z důvodu, že žalobkyně nepředložila soudu originál listiny s obsahem nájemní
smlouvy, ale proto, že předložená listina, která měla odůvodnit oprávněnost
uplatněného nároku, byla sestavena ze dvou dokladů, spodní část listiny s
obsahem smlouvy o nájmu byla použita z jiného dokladu, formát předložené
listiny byl zkrácen oproti formátu A 4, předložená listina prošla dvakrát
tiskárnou a podpis měl být přetečkován řádkem podpisové doložky. Z těchto
zjištění odvolací soud učinil závěr, že k důkazu předložená listina, nesoucí
obsah nájemní smlouvy, byla po podpisu pozměňována a neumožňuje tudíž přijetí
závěru o prokázání existence právního důvodu pro přiznání uplatněného nároku.
Obsahem dovolání jsou i námitky k nesprávnému hodnocení důkazů a celkově ke
skutkovým zjištěním odvolacího soudu, čímž nebyl dovoláním uplatněn dovolací
důvod uvedený v § 241a odst. 1 o. s. ř., že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá
na nesprávném právním posouzení věci. Uplatněním způsobilého dovolacího důvodu
ve smyslu § 241a odst. 1 o. s. ř. není zpochybnění právního posouzení věci,
vychází-li námitky dovolatele z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při
posouzení věci odvolací soud, a spočívají-li námitky dovolatele v hodnocení
důkazů odvolacím soudem. Samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem (opírající
se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení § 132 o. s. ř.)
nelze (ani v režimu dovolacího řízení podle občanského soudního řádu ve znění
účinném od 1. ledna 2013) úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem.
Nejvyšší soud z uvedených důvodů dovolání žalobkyně podle ustanovení § 243c
odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 o. s.
ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. ledna 2014
JUDr. Kateřina Hornochová
předsedkyně senátu