23 Cdo 3308/2013 - 170
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D. a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Kateřiny Hornochové ve věci žalobkyně Budějovický Budvar, národní podnik, Budweiser Budvar, National Corporation, Budweiser Budvar, Entreprise Nationale, se sídlem v Českých Budějovicích 3, Karolíny Světlé 512/4, identifikační číslo osoby 00514152, zastoupené JUDr. Janem Kubálkem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Kaprova 42/14, proti žalovaným 1) S. T., identifikační číslo osoby 71669647 2) I. G., zastoupena JUDr. Martinem Smrkovským, advokátem, se sídlem v Praze 3 - Vinohrady, Lucemburská 13 3) M. D., zastoupen Mgr. Vladimírem Pospíšilem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Mezibranská 5, o zaplacení 205.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 30 ECm 171/2011, o dovolání žalovaného 3) proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 27. března 2013, č. j. 6 Cmo 83/2013-136, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
plnění (bod I. výroku), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (bod II. výroku). K odvolání žalovaného č. 3) odvolací soud rozsudkem v záhlaví uvedeným rozsudek soudu prvního stupně ve vztahu žalobkyně a žalovaného č. 3) potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný č. 3) dovolání. Žalobkyně se k dovolání žalovaného č. 3) dle obsahu spisu nevyjádřila. Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (od 1. ledna 2013) se podává z bodů 1. a 7., článku II., zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Podle § 243c odst. 1 (ve spojení s § 243f odst. 2, 3) o. s. ř. dovolací soud dovolání odmítl, neboť má vady, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat. Přípustnost dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, jimiž se odvolací řízení končí, upravuje § 237 a § 238 o. s. ř., náležitosti dovolání pak § 241a o. s. ř.
Podle § 241a odst. 1 o. s. ř. může být dovolacím důvodem jen nesprávné právní posouzení věci. K náležitostem dovolání patří mj. i vymezení důvodu dovolání (§ 241a odst. 3 o. s. ř.), tj. z dovolání musí vyplývat, které otázky hmotného či procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí spočívá, vyřešil odvolací soud chybně, a proč tyto závěry považuje dovolatel za nesprávné. Dovolatel musí (§ 241a odst. 2 o. s. ř.) rovněž uvést, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, tedy které z hledisek uvedených v § 237 o. s. ř. považuje za splněné. Požadavek, aby dovolatel uvedl v dovolání, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle § 241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř., je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považují za splněné. Dovolatel však v dovolání neuvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání dle ustanovení § 237 o. s. ř. Dovolání, které neobsahuje vylíčení, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2 o. s. ř.), je vadným podáním, které může dovolatel doplnit o chybějící náležitosti jen do uplynutí dovolací lhůty (§ 241b odst. 3 věta první, § 243b o. s. ř.). Protože tak dovolatel neučinil a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, dovolací soud dovolání odmítl (§ 243c odst. 1, § 243f odst. 2 o. s. ř.). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř). Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. února 2014
JUDr. Pavel Horák, Ph.D. předseda senátu