23 Cdo 3692/2013
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Hornochovou a soudců JUDr. Zdeňkem Desem a JUDr. Hanou Lojkáskovou ve věci žalobkyně E.ON Energie, a.s., se sídlem České Budějovice, F.A.Gerstnera 2151/6, PSČ 370 49, identifikační číslo osoby 26078201, zastoupené Mgr. Michalem Doležalem, advokátem se sídlem Praha 1, Uhelný trh 414/9, proti žalovanému J. P., zastoupenému JUDr. Štefánií Fajmanovou, advokátkou se sídlem Žďár nad Sázavou, V Lískách 1065/31, o zaplacení 211 496 Kč s příslušenstvím vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 55/13 Cm 4/2009, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 9. května 2013, č. j. 4 Cmo 17/2013-204, takto:
I. Dovolání žalobkyně se odmítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 11 471 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Štefánie Fajmanové, advokátky se sídlem Žďár nad Sázavou, V Lískách 1065/31.
Stručné odůvodnění: (§ 243f odst. 3 občanského soudního řádu – dále jen „o. s. ř.“)
Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 9. května 2013, č. j. 4 Cmo 17/2013-204, podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl, neboť neobsahuje údaje o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2 o. s. ř.). Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle § 241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení § 237 o. s. ř. Spatřuje-li dovolatelka přípustnost dovolání v tom, že „dovolacím soudem vyřešená právní otázka má být posouzena jinak“, musí být z dovolání zřejmé, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatelky) dovolací soud odchýlit. Tomuto požadavku dovolatelka nedostála. Nevylíčila-li dovolatelka, proč považuje dovolání za přípustné z hledisek uvedených v ustanoveních § 237 až 238a o. s. ř., nelze pro tento nedostatek v dovolacím řízení pokračovat. Navíc uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu § 241a odst. 1 o. s. ř. není zpochybnění právního posouzení věci vycházejícího z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud. Rovněž hodnocení důkazů odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení § 132 o. s. ř.) nelze (ani v režimu dovolacího řízení podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. ledna 2013) úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. ledna 2014
JUDr. Kateřina Hornochová předsedkyně senátu