U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.
Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Jana Huška v právní
věci žalobce P. H., zastoupeného JUDr. Jiřím Matznerem, Ph.D., advokátem se
sídlem Vinohradská 25, 120 00 Praha 2, proti žalované PLANET DRINKS s. r. o.,
se sídlem Jeremiášova 870, 155 43 Praha 5, Stodůlky, IČ 25689428, zastoupené
JUDr. Romanem Andělem, advokátem se sídlem Washingtonova 1567/25, 110 00 Praha
1 – Nové Město, o ochranu práv vlastníka ochranné známky a ochranu proti nekalé
soutěži, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 15 Cm 212/2009, o
dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 27. dubna 2011 č.
j. 3 Cmo 342/2010-128, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Žalobce se žalobou domáhal ochrany práv vlastníka ochranné známky a ochrany
před jednáním nekalé soutěže žalobou, v níž požadoval, aby žalované byla
uložena povinnost zdržet se distribuce výrobku s označením ROYAL mini WAFERS,
povinnost odstranit distribuované výrobky s označením ROYAL mini WAFERS z trhu
a povinnost zaplatit částku 2.279.620,- Kč. Podle žaloby se žalovaná tím, že v reklamních letácích v r. 2007 nabízela k
prodeji a od r. 2008 distribuovala zboží pod názvem „ROYAL MINI WAFERS“ do
prodejen Albert a Hypernova, čímž porušovala žalobcovy ochranné známky
(obrazovou ochrannou známku č. 6025209 a kombinovanou ochrannou známku č. 285871 – Královské oplatky), zapsané mimo jiné pro výrobky z papíru, obaly,
oplatky, suchary a sušenky, dopouští se žalovaná deliktů v oblasti nekalé
soutěže (podle § 44 odst. 1, § 46 a § 47 obchodního zákoníku) a porušuje práva
vlastníka ochranné známky (podle zákona o ochranných známkách). Nároky uvedené v žalobě žalobce tvrdil proti žalované jako nároky z titulu
porušení svých práv z ochranných známek podle § 8 a násl. zák. č. 441/2003 Sb.,
o ochranných známkách (dále jen ZOZ), a podle zák. č. 221/2006 Sb., o vymáhání
práv z průmyslového vlastnictví a o změně zákonů na ochranu průmyslového
vlastnictví (dále jen ZVPPV), a dále také z titulu ochrany proti jednání nekalé
soutěže podle § 53 obchodního zákoníku (dále jen obch. zák.). Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 1. července 2010, č. j. 15 Cm
212/2009-101, žalobu o uložení povinnosti žalované zdržet se distribuce výrobku
s označením ROYAL mini WAFERS, uložení povinnosti odstranit distribuované
výrobky s označením ROYAL mini WAFERS z trhu a o zaplacení částky 2.279.620,-
Kč (jako paušální výše náhrady škody, bezdůvodného obohacení a přiměřeného
zadostiučinění) v penězích zamítl (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení
(výrok II.). K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze (dále jen odvolací soud) rozsudkem ze
dne 27. dubna 2011 č. j. 3 Cmo 342/2010-128 rozsudek soudu prvního stupně
potvrdil (I. výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (II. výrok). Odvolací soud vyšel ze zjištění soudu prvního stupně, že žalobce je vlastníkem
národní kombinované ochranné známky „Královské oplatky z Karlových Varů s
vanilkou“ č. zápisu 285871, zapsané 27. 11. 2006 s právem přednosti od 6. 6. 2006 pro výrobky tř. 16, 30 (oplatky, suchary, sušenky) a 35,
a dále vlastníkem obrazové ochranné známky Společenství „Königliche Oblaten
Královské oplatky“ č. zápisu 6025209, zapsané 19. 5. 2008 s právem přednosti od
31. 5. 2007 pro výrobky tř. 16, 30 (oplatky, suchary, sušenky) a 35,
obou ochranných známek v podobě, jež chrání obal výrobku žalobce. Mezi
účastníky řízení bylo nesporné, že žalovaná je dovozcem a prodejcem výrobku
označeného „ROYAL mini WAFERS“, jehož označení bylo posléze rumunským výrobcem
změněno na označení „RONY mini WAFERS“. Ve věci posouzení tvrzené kolize označení žalované „ROYAL mini WAFERS“, jež
bylo užíváno nad znázorněním řezů (čtverečků) oplatek a vícejazyčným údajem o
druhu oplatek (např. oplatky s kakaovým krémem), s žalobcovou kombinovanou
ochrannou známkou č.
zápisu 285871 a obrazovou ochrannou známkou č. zápisu
6025209, odvolací soud, ve shodě se soudem prvního stupně, má za to, že
označení používané žalovanou (ať již jen vytýkané označení „ROYAL mini WAFERS“
či celková podoba obalů výrobků žalované – sáčku s oplatkovými řezy –
vyobrazení dvou sáčků viz str. 4 rozsudku soudu prvního stupně) není z hlediska
vizuálního, fonetického i významového podobné kombinované, příp. obrazové
ochranné známce žalobce a není tak dána možnost záměn a asociací u zákazníků
účastníků. Odvolací soud dovodil, že obal žalované a oba dominující jeho prvky
(slovní i obrazový) nejsou způsobilé jakkoli zmást průměrného spotřebitele o
původu zboží, navodit dojem podobnosti s chráněným označením žalobce, jeho
výrobkem, vyvolat u něho pravděpodobnost záměny včetně pravděpodobnosti
asociace mezi vytýkaným označením „ROYAL mini WAFERS“, resp. celým vzhledem
obalu výrobku žalované, a ochrannými známkami žalobce chráněným označením. Odvolací soud proto uzavřel, že žalobce v řízení neprokázal, že vytýkané
označení používané žalovanou k označení jejích výrobků zasahuje do práv žalobce
z ochranných známek, a nelze proto žalobě z tohoto titulu vyhovět. Z hlediska posouzení jednání žalované z titulu ochrany proti jednání nekalé
soutěže má odvolací soud za to, že podmínky, stanovené v generální klauzuli
nekalé soutěže (§ 44 odst. 1 obch. zák.), jsou zde splněny pouze v podmínce
soutěžního vztahu účastníků. Jednání žalované není v rozporu s dobrými mravy
soutěže (s odkazem na výše uvedené ohledně posouzení otázky zaměnitelnosti a
klamavosti kolidujících označení a na hledisko průměrného spotřebitele není
označení používané žalovanou zaměnitelné s ochrannými známkami žalobce a navíc
podoba celého obalu výrobku žalované vylučuje jakoukoli možnost záměr a
asociací s obalem výrobků žalobce), což postačuje k závěru, že není-li vytýkané
jednání žalované nekalou soutěží, ani z hlediska tvrzené nekalé soutěže nároky
žalobce neobstojí. Odvolací soud uzavřel, že práva žalobce z ochranných známek nebyla vytýkaným
jednáním žalované porušena a že jednání žalované není ani nekalou soutěží. Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce (dále jen dovolatel) v zákonné lhůtě
dovoláním, z jehož obsahu vyplývá, že je považuje za přípustné podle ustanovení
§ 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť se podle ní jedná o rozhodnutí, které má
ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Důvodnost svého dovolání opírá
dovolatel o ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., tj. že napadené
rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Z dovolání vyplývá, že dovolatel nesouhlasí s tím, že soudy obou stupňů se
nevypořádaly s argumenty, které se týkají ochrany zboží a služeb. Podle názoru
dovolatele jde o porušení práv soutěžitele, který má označení chráněno, pokud
existují dva výrobky (sušenky), které oba soutěžitelé dodávají na stejný trh
spotřebitelů a jejich označení je v zásadě stejné či zaměnitelně podobné. Dovolatel se opírá o dominantní prvek celého obalu – spojení „KRÁLOVSKÉ
OPLATKY“, jímž se odlišují oplatky i sám výrobce od jiných výrobků na trhu.
Podle názoru dovolatele je nutné rozlišovací schopnost posuzovat vždy ke
konkrétnímu výrobku – v tomto případě označení „KRÁLOVSKÉ OPLATKY“, resp. jeho
anglické vyjádření, které má dovolatel chráněné pro výrobky (sušenky) v
anglické mutaci „ROYAL WAFFLE´S“, a slovní označení konkurenčního výrobků
žalované „ROYAL mini WAFERS“ je zaměnitelné. Podle tvrzení dovolatele anglické
označení a výraz používaný žalovanou je pro svou charakteristiku a význam pro
běžného spotřebitele s průměrnou znalostí anglického jazyka shodný s jeho
českým ekvivalentem, proto je nutné takové označení posuzovat jako zaměnitelné. Dovolatel má za to, že každý z prvků kombinované ochranné známky je chráněn a
práva jejího majitele je třeba respektovat. Dovolatel se domnívá, že Nejvyšší
soud ČR by měl přezkoumat napadené rozhodnutí a rozhodnout v zájmu zachování
právní jistoty a sjednocování rozhodovací praxe soudů nižších instancí. Dovolatel má za to, že se jedná o otázku zásadního právního významu. Na základě
výše uvedeného dovolatel navrhuje, aby Nejvyšší soud ČR rozsudek Vrchního soudu
v Praze zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Žalovaná se k dovolání žalobce nevyjádřila. Dovolání v této věci není přípustné. Podle ustanovení § 236 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí
odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Jde-li o rozsudek, jímž byl
odvolacím soudem potvrzen v pořadí první rozsudek soudu prvního stupně ve věci
samé (jak tomu bylo i v posuzovaném případě), přichází v úvahu přípustnost
dovolání jen podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., pokud dovolací
soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce
zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která
v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy
rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka
posouzena jinak (§ 237 odst. 3 o. s. ř.). Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu citovaných ustanovení spjata se
závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že také
dovolací přezkum se otevírá pro posouzení otázek právních (ať již v rovině
procesní nebo z oblasti hmotného práva), jiné otázky (zejména posouzení
správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění) přípustnost dovolání nezakládají. Způsobilým dovolacím důvodem, jímž lze dovolání odůvodnit, je tak zásadně důvod
podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., jehož prostřednictvím lze namítat, že
rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, a není jím naopak
důvod, kterým by bylo možné vytýkat nesprávnost skutkových zjištění (§ 241a
odst. 3 o. s. ř.). Jelikož ve smyslu ustanovení § 242 odst. 3 věty první o. s. ř. je dovolací soud
– s výjimkou určitých vad řízení - vázán uplatněným dovolacím důvodem, jsou pro
úsudek, zda rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam či
nikoli, relevantní jen otázky (z těch, na kterých napadené rozhodnutí spočívá),
jejichž posouzení odvolacím soudem dovolatel napadl, resp. jejichž řešení v
dovolání zpochybnil. Přitom otázku, zda dovoláním napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní
význam, řeší dovolací soud jako otázku předběžnou. Přípustnost dovolání pak
není založena pouhým tvrzením dovolatele, že rozhodnutí odvolacího soudu
zásadní význam po právní stránce má, nýbrž až kladným závěrem dovolacího soudu,
že tomu tak vskutku je. V projednávané věci - jak je patrno z obsahu dovolání - dovolatel vytýkal
odvolacímu soudu i soudu prvního stupně, že nesprávně právně posoudily věc,
když tvrdily, že žalovaná se nedopustila nekalosoutěžního jednání a že svým
jednáním nezasáhla do práv žalobce k ochranné známce. Dovolací soud, je vázán uplatněnými dovolacími důvody, dovodil, že soud prvního
stupně ani odvolací soud nepochybily, pokud dospěly k závěru, že v daném
případě nelze přiznat žalobci uplatněné nároky, tj. konkrétně že nelze žalované
uložit, aby se tvrzeného závadného jednání (distribuce výrobku s označením
„ROYAL mini WAFERS“) zdržela, aby odstranila závadné výrobky (distribuované
výrobky s označením „ROYAL mini WAFERS“) z trhu a aby zaplatila požadovanou
částku (ve výši sedminásobku ročního licenčního poplatku, určeného soudu
předloženým znaleckým posudkem, za užívání ochranné známky, a to jako paušální
výši náhrady škody, bezdůvodného obohacení a přiměřeného zadostiučinění v
penězích podle § 5 odst. 2 ZVPPV). V daném případě nejsou řádné důvody k
poskytnutí ochrany práv žalobce proti tvrzenému zásahu do práv žalobce z
ochranných známek podle § 8 odst. 2 písm. b) ZOZ, ani k ochraně žalobce proti
nekalosoutěžnímu jednání žalované podle § 44 a násl. obch. zák. Oba nižší soudy dospěly v souladu s hmotným právem k závěru, že v předmětné
záležitosti se nejedná o porušení práv žalobce. Vyšly ze zjištění, že žalobce
je vlastníkem ochranných známek (č. zápisu 285871 a č. zápisu 6025209) mj. pro
výrobky tř. 30 (oplatky, suchary, sušenky), přičemž uvedenými ochrannými
známkami má žalobce chráněn papírový obal výrobku označeného na přední části
obalu jako „Královské oplatky z Karlových Varů“ (na zadní straně tohoto obalu
je uvedeno označení výrobku v německém jazyce, na horním otevíratelném víku
obalu je v levé části uvedeno označení v ruském jazyce a v pravé části označení
v anglickém jazyce, tj. „ROYAL WAFFLE´S“) – viz vyobrazení ochranných známek
žalobce výše. Mezi účastníky nebylo v řízení sporným, že žalovaná je dovozcem a
prodejcem výrobku (oplatků) označeného „ROYAL mini WAFERS“, posléze změněného
na označení „RONY mini WAFERS“. Dospěly k závěru, že popsané jednání žalované
nelze považovat za zásah do práv žalobce k ochranným známkám podle § 8 odst. 2
písm. b) ZOZ, ani pro nesplnění dvou podmínek (rozpor s dobrými mravy
hospodářské soutěže, způsobilost přivodit újmu žalobci) není nekalosoutěžní
podle § 44 a násl. obch. zák. Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně
uzavřel, že jednání žalované je určitě jednáním v hospodářské soutěži, chybí v
něm však rozpor s dobrými mravy soutěže a způsobilost přivodit újmu jinému
soutěžiteli (konkrétně žalobci).
Dovolatel vytýkal v projednávané věci odvolacímu soudu, že nesprávně právně
posoudil věc, když tvrdil, že jednání žalované nelze považovat za
nekalosoutěžní (podle § 44 a násl. obch. zák.), ani za zásah do práv žalobce z
ochranných známek, a proto není možno přiznat žalobci uplatněné nároky. Dovolatel nesouhlasí se závěry odvolacího soudu a soudu prvního stupně, že
jednání žalované není v rozporu s dobrými mravy, ani není způsobilé přivodit
žalobci újmu.
Jak vyplývá z podaného dovolání, dovolatel zpochybňuje právní posouzení věci
soudem prvního stupně i odvolacím soudem. Své dovolací námitky založil
dovolatel na přesvědčení, že jeho úspěch ve věci závisí na správném hodnocení
jednání žalované soudem, tj. že pokud žalobce má registrovanou kombinovanou
ochrannou známku, tedy pro obal i název, je každý z prvků kombinované ochranné
známky chráněn a taková práva jeho majitele je třeba respektovat. Podle názoru
dovolatele, pokud žalovaná dodává na stejný trh spotřebitelů výrobek, jehož
označení je v zásadě stejné či zaměnitelně podobné, jde o porušení práv toho
soutěžitele, který má takové označení chráněno, byť v jiném (chráněném) obalu.
Pokud jde o posouzení protiprávnosti jednání žalované, dovolací soud, je vázán
uplatněnými dovolacími důvody, má za to, že soud prvního stupně ani odvolací
soud nepochybily ve svých rozhodnutích, že v daném případě žalovaná nejednala
nekalosoutěžně a svým jednáním nezasáhla do práv žalobce z ochranných známek.
Dovolací soud považuje závěry odvolacího soudu v otázce neprokázání
nekalosoutěžního jednání žalované za správné.
K námitce dovolatele, že označení „KRÁLOVSKÉ OPLATKY“, resp. jeho anglické
vyjádření, které má žalobce chráněné pro výrobky (oplatky) v anglické mutaci
„ROYAL WAFFLE´S“, a slovní označení konkurenčního výrobků žalované „ROYAL mini
WAFERS“ jsou podle jeho názoru zaměnitelná, neboť dominantní prvek celého obalu
- spojení „KRÁLOVSKÉ OPLATKY“ (které odlišují oplatky i výrobce od jiných
výrobků na trhu) – je shodný či zaměnitelně podobný s výrobky s označením
„ROYAL mini WAFERS“, které distribuuje žalovaná, dovolací soud uvádí, že oba
soudy nižších stupňů správně posoudily všechny okolnosti případu (tj. správně
vyšly při posuzování ochranné známky z její základní funkce – rozlišovací
způsobilosti) a správně rozhodly, že v daném případě označení výrobku žalované
„ROYAL mini WAFERS“ není způsobilé vyvolat nebezpečí záměny s označením výrobku
žalobce „KRÁLOVSKÉ OPLATKY“, a to ani s přihlédnutím k tomu, že žalobce má
uvedeno na obalu svého výrobku slovní označení menší velikosti v anglické
mutaci „ROYAL WAFFLE´S“. Pokud nižší soudy dovodily, že jednání žalované není
zásahem do práv žalobce k ochranné známce, není ani jednáním nekalosoutěžním,
není-li v rozporu s dobrými mravy soutěže a způsobilé přivodit újmu žalobci,
pak dospěly ke správnému právnímu závěru.
Při posuzování práv žalobce – vlastníka ochranných známek (podle § 8 odst. 2
písm. b/ ZOZ nikdo nesmí v obchodním styku bez souhlasu vlastníka ochranné
známky užívat označení, u něhož z důvodu jeho shodnosti nebo podobnosti s
ochrannou známkou a shodnosti nebo podobnosti výrobků nebo služeb označených
ochrannou známkou a označením existuje pravděpodobnost záměny na straně
veřejnosti, včetně pravděpodobnosti asociace mezi označením a ochrannou
známkou) je třeba klást důraz na pojmy „shodnost“ a „podobnost“ a dále pak
zejména na pojmy „pravděpodobnost záměny“ a „pravděpodobnost asociace“, což v
odůvodnění svých rozhodnutí učinily oba nižší soudy. Dovolací soud k tomu ještě
doplňuje, že uvedené pojmy vychází mimo jiné také z bodu 8 preambule Nařízení
Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009, o ochranné známce Společenství:
„Ochrana vyplývající z ochranné známky Společenství, jejíž funkcí je zejména
zajistit ochrannou známku jako označení původu, by měla být v případě
totožnosti ochranné známky a označení a výrobků nebo služeb absolutní. Ochrana
by měla platit i v případě podobnosti ochranné známky a označení a výrobků nebo
služeb. Pojem podobnosti je třeba vykládat v souvislosti s pravděpodobností
záměny. Pravděpodobnost záměny, která závisí na množství prvků a zejména na
tom, jak je ochranná známka na trhu známá, na tom, k jaké asociaci s užívaným
nebo zapsaným označením by mohlo dojít, a na stupni podobnosti mezi ochrannou
známkou a označením a mezi příslušnými výrobky či službami, by měla
představovat pro tuto ochranu zvláštní podmínku.“
Dovolací soud uzavřel, že oba soudy správně a citlivě zvažovaly všechny prvky
(tj. celkový dojem, jakým působí výrobek žalobce a výrobek žalované na tzv.
průměrného spotřebitele, který při výběru výrobků jedná s rozumnou mírou
pozornosti a opatrnosti, jak předpokládá bod 18 preambule směrnice Evropského
parlamentu a Rady 2005/29/ES, o nekalých obchodních praktikách) a správně
uzavřely, že dominantní slovní prvek „ROYAL mini WAFERS“ a prvek obrazový u
výrobku žalované jsou natolik odlišné, že zajišťují nezaměnitelnost s podobou
ochranných známek žalobce, u nichž je dominantním prvkem označení „KRÁLOVSKÉ
OPLATKY“ a tzv. slabými prvky jsou všechna ostatní označení uvedená na obalu
výrobku (např. „s vanilkou“, anglické označení „ROYAL WAFFLE´S“ apod.).
Dovolací soud se ztotožňuje se závěrem, že žalobci nelze přiznat žádný z
uplatněných nároků (zdržovací nárok, odstraňovací nárok, nárok na zaplacení
požadované částky), neboť žalovaná svým jednáním - distribucí výrobků (oplatky
či sušenky) s označením „ROYAL mini WAFERS“ - neporušila právní předpisy ( § 8
odst. 2 písm. b/ ZOZ, § 44 a násl. obch. zák.).
Dovolací soud se zcela ztotožňuje s právním názorem odvolacího soudu (stejně
jako s právním názorem soudu prvního stupně). Soud prvního stupně i odvolací
soud posoudily věc správně podle právních předpisů ČR (viz zák. č. 513/1991
Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zák. č. 441/2003 Sb., o
ochranných známkách, a zák. č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového
vlastnictví a o změně zákonů na ochranu průmyslového vlastnictví) a v souladu s
konstantní judikaturou.
Lze tak uzavřít, že dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu,
proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud ČR
je proto, aniž nařizoval jednání (ustanovení § 243a odst. 1, věta první, o. s.
ř.) pro nepřípustnost usnesením o d m í t l (ustanovení § 243b odst. 5, věta
první, a § 218 písm. c) o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, § 224
odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. , když žalované žádné náklady
dovolacího řízení nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. října 2012
JUDr. Kateřina Ho r n o c h o v á
předsedkyně senátu