23 Cdo 3889/2023-20
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci žalobkyně M. S., zastoupené JUDr. Zdeňkem Šlajsem, advokátem se sídlem ve Vsetíně, Horní náměstí 12, proti žalovanému M. S., o zaplacení 27.687 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně pod sp. zn. 120 C 1/2023, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 10. 2023, č. j. 57 Co 234/2023-14, t a k t o:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
(dle § 243f odst. 3 o. s. ř.)
Okresní soud ve Vsetíně usnesením ze dne 16. 8. 2023, č. j. 120 C 1/2023-8, odmítl žalobu ze dne 14. 2. 2023 (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). K odvolání žalobkyně odvolací soud usnesením v záhlaví uvedeným usnesení soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Nejvyšší soud dovolání odmítl podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), jako objektivně nepřípustné ve smyslu § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř.
Podle § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. není dovolání přípustné proti rozsudkům a usnesením vydaným v řízeních, jejichž předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50.000 Kč, včetně řízení o výkon rozhodnutí a exekučního řízení, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
Dovoláním napadené usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně, kterým soud odmítl žalobu dovolatelky na zaplacení 27.687 Kč s příslušenstvím, je rozhodnutím o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000 Kč [přičemž nejde o žádnou z výjimek upravených v § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř.], u něhož přípustnost dovolání vylučuje ustanovení § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř.
Okolnost, že odvolací soud poskytl účastníkům v napadeném usnesení nesprávné poučení o tom, že proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání za podmínek uvedených v § 237 o. s. ř., přípustnost dovolání nezakládá. Srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné pod č. 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále např. usnesení téhož soudu ze dne 16. 12. 2019, sp. zn. 24 Cdo 3906/2019, či ze dne 18. 9. 2019, sp. zn. 22 Cdo 1806/2019.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. 1. 2024
JUDr. Pavel Horák, Ph.D. předseda senátu