23 Cdo
5214/2009
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing.
Jana Huška a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Kateřiny Hornochové v právní věci
žalobkyně L. G., zast. Mgr. Alešem Dufkem, advokátem se sídlem ve Zlíně,
Bartošova 4341, proti žalovanému FINPOMOC.CZ, s. r. o., se sídlem v Praze 1,
Ovocný trh 572/11, IČ: 273 75 005, zast. Mgr. Jaromírem Kráčalíkem, advokátem
se sídlem v Hodoníně, Lipová alej 6, vedené u Městského soudu v Brně pod sp.
zn. 20 C 247/2008, o zrušení rozhodčího nálezu, o dovolání žalobkyně proti
usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. 5. 2009, č. j. 15 Co 197/2009-28,
Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. 5. 2009, č. j. 15 Co 197/2009-28, se
zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
řízení zastavil a rozhodl o náhradě nákladů řízení tak, že žalobkyně je povinna
zaplatit žalované na jejich náhradu částku 11.424,- Kč do tří dnů od právní
moci tohoto usnesení k rukám jejího právního zástupce; odvolací soud dále
rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení tak, že žádný z účastníků nemá
právo na jejich náhradu.
V odůvodnění rozhodnutí odvolací soud zejména uvedl, že projednání věci
samé brání existence překážky litispendence, neboť tomuto řízení ve věci
týkající se zrušení rozhodčího nálezu předcházelo na základě podání žalobkyně
zahájení řízení v téže věci u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 53 C 299/2007
dne 8. 10. 2007.
Z výše uvedeného důvodu se odvolací soud ztotožnil se závěrem soudu prvního
stupně o zastavení řízení dle § 104 odst. 1 o. s. ř. a jeho usnesení jako věcně
správné potvrdil.
Dovoláním ze dne 24. 6. 2009, daným k poštovní přepravě dne 26. 6. 2009,
napadla žalobkyně (nezastoupena advokátem) usnesení odvolacího soudu v celém
rozsahu s tím, že dovolání je přípustné dle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. a
dle § 241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř. též důvodné.
V odůvodnění dovolání žalobkyně zejména formulovala otázku, pro níž má
rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam, tak, „kdy je
zahájeno řízení ve věci o zrušení rozhodčího nálezu, tzn. samotným podáním
žalobce majícího nárok na bezplatného právního zástupce v řádné lhůtě či až po
doplnění všech náležitostí žaloby, ale po uplynutí zákonné lhůty pro podání
takové žaloby“. Je přesvědčena, že řízení bylo zahájeno začátkem září 2007
jejím podáním datovaným 31. 8. 2007, přičemž následně došlo jen k doplnění a
úpravě žalobního návrhu. Soudy nesprávně považují za den zahájení řízení až 13.
5. 2008, kdy došlo předmětné upřesnění žalobního návrhu.
Závěrem žalobkyně požádala, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil
a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Usnesením soudu prvního stupně ze dne 18. 8. 2009, č. j. 20 C 247/2008-49, byla
žalobkyně osvobozena od soudních poplatků v plném rozsahu a ustanoven jejím
právním zástupcem Mgr. Aleš Dufek, advokát, se sídlem ve Zlíně, Bartošova 4341,
jenž v podání ze dne 12. 11. 2009 soudu sdělil, že se ztotožňuje s dovoláním
žalobkyně.
Podáním ze dne 30. 11. 2009 se k dovolání vyjádřila žalovaná a uvedla, že
dovolání není důvodné. Závěrem navrhla, aby Nejvyšší soud podané dovolání
odmítl a přiznal žalované právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) s ohledem na
čl. II bod 12 zák. č. 7/2009 Sb. projednal a rozhodl o dovolání podle
občanského soudního řádu účinného do 30. 6. 2009 (dále též jen „o. s. ř.“) a
poté shledal, že dovolání bylo podáno osobou oprávněnou (žalobkyní), včas,
dovolatelka je zastoupena advokátem ve smyslu ust. § 241 odst. 1 o. s. ř.
Poté se Nejvyšší soud ČR zabýval otázkou přípustnosti tohoto mimořádného
opravného prostředku (§ 236 odst. 1 o. s. ř.), neboť toliko z podnětu
přípustného dovolání lze správnost napadeného rozhodnutí přezkoumat z hlediska
uplatněných (způsobilých) dovolacích důvodů.
V souzené věci je dovolání dle ust. § 239 odst. 2 písm. a) o. s. ř. přípustné,
poněvadž jím bylo napadeno usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno
usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle § 104 odst. 1 o. s. ř.
Podle § 83 odst. 1 o. s. ř. zahájení řízení brání tomu, aby o téže věci
probíhalo u soudu jiné řízení.
Z obsahu spisu vyplývá, že podáním nazvaným „žaloba o zrušení rozhodčího nálezu
rozhodce Ing. P. H., sp. zn. 1 R 1363/2006“ ze dne 15. 5. 2008 se žalobkyně
domáhala u Okresního soudu ve Zlíně zrušení rozhodčího nálezu vydaného Ing. P.
H. pod sp. zn. 1 R 1363/2006 a závěrem navrhla, aby byl tento rozhodčí nález
zrušen a žalovaná jí uhradila náklady řízení. V tomto návrhu právní zástupce
mj. uvedl, že byl ustanoven soudem zástupcem žalobkyně a „v tomto kontextu
upravuji její podání ze srpna 2007 (rozuměj podání žalobkyně z 31. 8. 2007)
tak, aby bylo řádnou žalobou na zrušení rozhodčího nálezu“.
Usnesením ze dne 11. září 2008, č. j. 26 C 161/2008-9, Okresní soud ve Zlíně
vyslovil svou nepříslušnost a postoupil věc Městskému soudu v Brně jako soudu
místně příslušnému, kde byla věc vedena pod sp. zn. 20 C 247/2008.
Ze spisu Městského soudu v Brně sp. zn. 53 C 299/2007 soud zjistil, že
identický návrh na zrušení rozhodčího nálezu byl žalobkyní podán dne 8. 10.
2007, kdy bylo řízení mezi stejnými účastníky jako v tomto řízení u tohoto
soudu zahájeno.
Městský soud v Brně usnesením ze dne 20. 4. 2009, č. j. 20 C 247/2008-21,
řízení zastavil s odůvodněním, že návrhu žalobkyně ze dne 15. 5. 2008 na
zrušení rozhodčího nálezu 1 R 363/2006 předcházel identický návrh 8. 10. 2007,
na jehož základě bylo zahájeno řízení vedené u jmenovaného soudu pod sp. zn. 53
C 299/2007, protože projednání věci bránila překážka dříve zahájeného řízení.
V odvolání ze dne 5. 5. 2009 žalobkyně mj. namítala, že ve věci učinila podání
k Okresnímu soudu ve Zlíně již v srpnu 2007 (podáním ze dne 31. 8. 2007), tedy
o „dva měsíce dříve než ve věci 53 C 299/2007“.
Odvolací soud v usnesení ze dne 22. 5. 2009, 15 Co 197/2009-28, usnesení soudu
prvního stupně potvrdil. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že se námitkou
odvolatelky směřující k tomu, že by řízení bylo zahájeno ve věci vedené pod sp.
zn. 20 C 247/2008 již na základě jejího podání ze 31. 8. 2007, nezabýval a
vycházel z toho, že toto řízení bylo zahájeno 15. 5. 2008, a to až na základě
návrhu ze dne 13. 5. 2008 (čl. 1).
V dovolání ze dne 24. 6. 2009 dovolatelka opět vyjádřila názor, že řízení ve
věci sp. zn. 20 C 247/2008 bylo zahájeno na základě jejího podání z 31. 8. 2007
a podáním ze 13. 5. 2008 „došlo pouze k doplnění a úpravě žalobního návrhu“ a
nesouhlasila se závěrem soudů, že řízení bylo zahájeno až 15. 5. 2008.
Dovolací soud na základě uvedeného dospěl k závěru, že rozhodnutí odvolacího
soudu je nepřezkoumatelné, neboť chybí odůvodnění jeho posouzení otázky, zda
nebylo zahájeno řízení ve věci sp. zn. 20 C 247/2008 již na základě podání z
31. 8. 2007 nazvaným „stížnost“ , jak to tvrdí dovolatelka a podáním ze dne 13.
5. 2008 bylo toto podání pouze doplněno. Řízení je tak postiženo vadou, která
mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 241a odst. 2 písm. a/ o.
s. ř.).
Pokud by bylo tvrzení žalobkyně správné, měl soud vyzvat žalobkyni k odstranění
vad podání ze dne 31. 8. 2007, tj. měl vyjasnit, k čemu toto podání směřuje.
Protože se tak nestalo a v podání ze dne 13. 5. 2008 se uvádí, že se jím
odstraňují vady podání ze dne 31. 8. 2007, mělo by se vycházet z toho, že takto
byly odstraňovány vady původního podání.
Nejvyšší soud ČR s ohledem na shora uvedené dospěl k závěru, že dovolání
žalobkyně je důvodné, a proto jej podle § 243b odst. 2 o. s. ř. věty za
středníkem a odst. 3 o. s. ř. rozhodl tak, že zrušil usnesení odvolacího soudu.
V novém rozhodnutí o věci soud rozhodne o nákladech řízení, včetně řízení
dovolacího (§ 243d odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. června 2010
JUDr. Ing. Jan H u š e k
předseda senátu