23 Cdo 744/2023-220
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Němce a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci žalobce P. R., narozeného XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/18, o zaplacení 400 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 26 C 176/2016, o žalobě pro zmatečnost proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 5. 2018, č. j. 16 Co 169/2018-64, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. 12. 2020, č. j. 16 Co 169/2018-139, a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 2. 2021, č. j. 4 Co 17/2021-158,
I. Řízení o „dovolání“ žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. 12. 2020, č. j. 16 Co 169/2018-139, se zastavuje.
II. Dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 2. 2021, č. j. 4 Co 17/2021-158, se odmítá.
Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 1. 12. 2020, č. j. 16 Co 169/2018-139, kterým Městský soud v Praze žalobci nepřiznal osvobození od soudních poplatků. Takto soudy obou stupňů rozhodovaly v řízení o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 5. 2018, č. j. 16 Co 169/2018-64, kterým odvolací soud potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 31. 1. 2018, č. j. 26 C 176/2016-54, jímž žalobci nebylo přiznáno osvobození od soudního poplatku a nebyl mu ustanoven zástupce pro dovolací řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu a výslovně i proti usnesení soudu prvního stupně podal žalobce dovolání. Navrhl, aby Nejvyšší soud tato rozhodnutí zrušil. Současně požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro řízení o tomto jeho dovolání. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů [srov. čl. II bod 1 zákona č. 286/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony], dále jen „o.
s. ř.“. Dovolání je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (srov. § 236 odst. 1 o. s. ř.). Žalobce však svým dovoláním výslovně napadá nejen usnesení odvolacího soudu, ale i usnesení soudu prvního stupně. Občanský soudní řád neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o „dovolání“ proti usnesení soudu prvního stupně podle § 243b ve spojení s § 104 odst. 1 věty první o.
s. ř. zastavil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod č. 47/2006 Sb. rozh. obč.). Podle § 238 odst. 1 písm. i) o. s. ř. dovolání podle § 237 o. s. ř. není přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek. Dovolání žalobce směřuje proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto o jeho žádosti o osvobození od soudního poplatku. Není proto podle § 238 odst. 1 písm. i) o.
s. ř. přípustné a Nejvyšší soud jej jako objektivně nepřípustné odmítl (§ 243c odst. 1 o. s. ř.). V případě objektivně nepřípustného dovolání není nutné zkoumat splnění podmínky povinného zastoupení dovolatele (§ 241b odst. 2 o. s. ř.) a je tudíž bezpředmětné zabývat se i žádostí žalobce o ustanovení zástupce pro toto dovolací řízení. Nadbytečné, neúčelné a nehospodárné by bylo i rozhodování o žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků pro toto dovolací řízení. Soudnímu poplatku podléhá i dovolání, které není přípustné, popřípadě je opožděné či podané neoprávněnou osobou.
Poplatková povinnost podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona o soudních poplatcích zásadně vzniká podáním dovolání.
Soud prvního stupně je tedy zásadně povinen i účastníka, který podal nepřípustné dovolání, vyzvat k zaplacení soudního poplatku, případně předtím rozhodnout o návrhu dovolatele na osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení. Vzhledem k ustanovení § 11a zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož se neuplatní osvobození od poplatku podle § 11 odst. 2, jakož i osvobození podle rozhodnutí předsedy senátu o přiznání osvobození od soudních poplatků, je-li dovolání odmítnuto pro nepřípustnost podle § 238 o.
s. ř., však není překážkou odmítnutí dovolání nepřípustného podle § 238 o. s. ř. okolnost, že soud prvního stupně nerozhodl o žádosti dovolatele o osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení. I kdyby totiž bylo osvobození dovolateli rozhodnutím podle § 138 o. s. ř. přiznáno, vzhledem k nepřípustnosti dovolání dle § 238 o. s. ř. by to nemělo na jeho povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání žádný vliv. V případě odmítnutí dovolání nepřípustného podle § 238 o. s. ř. totiž vznikne poplatková povinnost podle § 4 odst. 1 písm. i) zákona o soudních poplatcích uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o odmítnutí dovolání.
O této povinnosti přitom rozhodne soud prvního stupně podle § 3 odst. 3 zákona o soudních poplatcích (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2019, sen. zn. 29 NSČR 71/2019, a ze dne 15. 7. 2021, sp. zn. 25 Cdo 1697/2021, jež jsou veřejnosti dostupná na https://www.nsoud.cz). O nákladech dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, neboť toto rozhodnutí není rozhodnutím, kterým se řízení končí (§ 243b ve spojení s § 151 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 4. 2023 Mgr. Jiří Němec předseda senátu