23 Nd 110/2021-960
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci žalobce J. P., nar. XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Petrem Kuhnem, advokátem se sídlem v Praze 1, 28. října 767/12, proti žalovaným 1) JUDr. Jaroslavu Brožovi, MJur, se sídlem v Brně, Marie Steyskalové 767/62, jako insolvenčnímu správci dlužníka T. B., nar. XY, bytem XY, 2) H. P., nar. XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Jakubem Dostálem, advokátem se sídlem v Praze 1, 28. října 767/12, 3) BOHEMIA ENERGY entity s. r. o., se sídlem v Praze 1, Na Poříčí 1046, 1047/24-26, identifikační číslo osoby 27386732, zastoupené JUDr. Monikou Novotnou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Platnéřská 191/2, o určení účastenství ve třetí žalované, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 73 Cm 214/2014, o námitce podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze, takto:
Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Stanislav Bernard, JUDr. Josef Holejšovský, Ph.D., JUDr. Ondřej Kubát a JUDr. František Švantner nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 7 Cmo 229/2020.
V podání ze dne 19. 2. 2021 (doplněném dne 24. 2. 2021) vznesla druhá žalovaná námitku podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze JUDr. Stanislava Bernarda, JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D., JUDr. Ondřeje Kubáta a JUDr. Františka Švantnera, kteří mají podle rozvrhu práce rozhodovat o odvolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. 3. 2020, č. j. 73 Cm 214/2014-589, a to v řízení vedeném u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 7 Cmo 229/2020. Námitku podjatosti odůvodnila druhá žalovaná tím, že ze strany označených soudců Vrchního soudu v Praze dochází k záměrnému ztěžování jejího procesního postavení.
Uvádí, že stejný senát v jiné související věci nerozhodl již několik let a ani nenařídil jednání, zatímco v této věci nařídil překvapivé jednání tak, že druhá žalovaná neměla dostatek času k přípravě, nezajistil doručení základních dokumentů druhé žalované před jednáním, neumožnil jí nahlédnout do spisu a nad rámec zákonného zmocnění ji v souvislosti s omluvou z jednání vyzval k doložení lékařské zprávy. Rovněž namítá, že média měla informaci o vydání zrušujícího usnesení Vrchního soudu v Praze v předchozím řízení, kde předsedou senátu byl rovněž JUDr.
Holejšovský, a to ještě předtím, než bylo toto usnesení vypraveno k odeslání účastníkům řízení, a předtím, než bylo založeno do spisu. Senátu Vrchního soudu v Praze vytýká též vadný postup v řízení v návaznosti na prohlášený konkurs na majetek T. B. Insolvenční správce JUDr. Jaroslav Brož, MJUr, se k námitce podjatosti vyjádřil tak, že ji považuje za nedůvodnou ve smyslu § 14 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Dlužník T. B.se vyjádřil v tom smyslu, že se ztotožňuje s vyjádřením insolvenčního správce.
Dotčení soudci Vrchního soudu v Praze shodně uvedli, že nemají žádný vztah k projednávané věci, k účastníkům, ani k jejich zástupcům, a nejsou si vědomi žádných skutečností, které by vzbuzovaly pochybnosti o jejich nepodjatosti a pro které by tak měli být vyloučeni z projednávání dané věci. Podle § 14 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odst. 1).
U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odst. 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odst. 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odst. 4).
O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě (§ 16 odst. 1 věta první o. s. ř.). Tímto soudem je v posuzovaném případě Nejvyšší soud. Rozhodnutí o vyloučení soudce podle § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst.
1
Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Podle ustáleného výkladu podávaného rozhodovací praxí (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci.
Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem.
Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský. Druhá žalovaná však neuvedla žádné relevantní skutečnosti, z nichž by vyplýval důvod pochybovat o nepodjatosti dotčených soudců odvolacího soudu. Svými námitkami vytýká senátu odvolacího soudu toliko nesprávný postup v řízení, tedy skutečnost, kterou zákon v § 14 odst. 4 o. s. ř. jako důvod k vyloučení soudce výslovně zapovídá.
V posuzovaném případě nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti označených soudců Vrchního soudu v Praze, kteří nemají k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům – jak vyplývá i z jejich vyjádření – žádný z hlediska ustanovení § 14 odst. 1 o. s. ř. významný vztah, který by mohl představovat důvod k jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci. Nejvyšší soud proto rozhodl, že soudci Vrchního soudu v Praze (JUDr. Stanislav Bernard, JUDr.
Josef Holejšovský, Ph.D., JUDr. Ondřej Kubát a JUDr. František Švantner), nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 7 Cmo 229/2020 (§ 16 odst. 1 věta první o. s. ř.). Protože nebylo prováděno dokazování, rozhodl nadřízený soud o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání (§ 16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. 4. 2021
JUDr. Pavel Horák, Ph.D. předseda senátu