23 Nd 185/2012
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D. ve věci žalobkyně M. H., zastoupené JUDr. Michaelem Bartončíkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Brně, Koliště 55, proti žalované DEVELOP BUILDING s.r.o., se sídlem v Praze 3 – Žižkově, Kubelíkova 1224/42, IČO: 277 63 056, zastoupené Mgr. Gabrielou Dudášovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 859/22, o zaplacení částky 294.706,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 4 C 54/2012, o návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 4 C 54/2012 se nepřikazuje Okresnímu soudu v Olomouci.
Obvodní soud pro Prahu 3 předložil Nejvyššímu soudu České republiky věc vedenou pod sp. zn. 4 C 54/2012 s návrhem, aby byla z důvodu vhodnosti přikázána Okresnímu soudu v Olomouci (§ 12 odst. 2 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „o.s.ř.“). Uvedl, že žalobce má bydliště v Olomouci, její zástupce má sídlo v Brně a žalovaná vyvíjí svoji činnost převážně v Olomouci, kde se – jak vyplývá z jejích webových stránek – nalézá i její kancelář. Zdůraznil, že řízení se s ohledem na charakter nároku patrně neobejde bez ohledání na místě samém a bez znaleckého zkoumání, které se musí uskutečnit v obvodu Okresního soudu v Olomouci. Vzhledem k tomu měl za to, že projednání věci Okresním soudem v Olomouci by vedlo k rychlejší a hospodárnější ochraně práv účastníků. Žalobkyně s návrhem souhlasila a navrhla, aby bylo spojeno k dalšímu řízení dalších 14 obdobných věcí. Žalovaná s návrhem nesouhlasila s odůvodněním, že sídlí – stejně jako její zástupkyně – v Praze a že rovněž její statutární orgán má bydliště v Praze. Dále namítla, že nemá kancelář v Olomouci a že údaj na webových stránkách o jejím sídle v Olomouci není aktuální; dodala, že navíc tato skutečnost není pro předmět sporu významná. Zdůraznila, že – stejně jako žalobci, resp. Společenství vlastníků jednotek domu M., Olomouc, – si i ona nechala vyhotovit znalecký posudek k vadám na nemovitostech, které mají být předmětem sporu, a připomněla, že žalovaná částka vychází právě ze znaleckého posudku vypracovaného pro zmíněné společenství vlastníků. S ohledem na to není podle jejího názoru potřebné a ani hospodárné, aby místo samé ohledával soud. Z těchto důvodů by projednání věci Okresním soudem v Olomouci nevedlo k rychlejší a hospodárnější ochraně práv účastníků a kromě toho by tím došlo k zásahu do jejího práva na zákonného soudce, neboť takový zásah není k přikázání věci (s ohledem na použitou argumentaci) ospravedlnitelný. Podle § 12 odst. 2 o.s.ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle § 12 odst. 3 o.s.ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána. Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána, návrh na přikázání věci Okresnímu soudu v Olomouci projednal a dospěl k závěru, že nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla tomuto soudu přikázána. Předpoklady přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti (§ 12 odst. 2 o.s.ř.) mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků, procesní situaci, eventuelně na okolnostech jiných; rozhodnými jsou především ty, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu však lze přistoupit jen výjimečně, ze závažných důvodů, neboť představuje výjimku z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, uveřejněné pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu účastníků řízení, je v zákoně upraveno jejich právo vyjádřit se k důvodu delegace a k tomu, kterému soudu má být věc delegována (§ 12 odst. 3 věta druhá o.s.ř.); rozhodnutím o delegaci totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z nich projevil zásadně nepříznivě. V posuzovaném případě z dostupného spisového materiálu nikterak nevyplývá, že by přikázání věci Okresnímu soudu v Olomouci pozitivně ovlivnilo rychlost a hospodárnost řízení. Důvody, kterými byl návrh odůvodněn, jsou sice srozumitelné, avšak z hlediska rozhodnutí o přikázání věci jinému než místně příslušnému soudu jsou nedostatečné. Přikázání věci Okresnímu soudu v Olomouci by se nepříznivě projevilo v poměrech žalované, jež s přikázáním věci nesouhlasí, a která by nesla zvýšené náklady řízení spojené s účastí statutárního orgánu, resp. svého právního zástupce, kteří mají sídlo v Praze, na procesních úkonech realizovaných Okresním soudem v Olomouci. Sama skutečnost, že žalobci bydlí v obvodu Okresního soudu v Olomouci pak důvod pro přikázání věci tomuto soudu nezakládá; případnou nezbytnou osobní účast žalobců (účastnické výpovědi apod.), resp. ohledání na místě samém, je totiž možno řešit dožádáním podle § 39 o.s.ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. ledna 2008, sp. zn. 29 Nd 312/2007, uveřejněné v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 5918). Má-li k přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti docházet jen zcela výjimečně a z jiných důvodů, než pro které byla věc předložena, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že přikázání věci Okresnímu soudu v Olomouci by bylo jen těžko odůvodnitelné. Z těchto důvodů návrhu nevyhověl a věc Okresnímu soudu v Olomouci nepřikázal. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 30. července 2012
JUDr. Kateřina Hornochová předsedkyně senátu