23 Nd 227/2022-24
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., v exekuční věci oprávněné Fio banka, a.s., se sídlem v Praze 1, V Celnici 1028/10, identifikační číslo osoby 61858374, zastoupené JUDr. Lubomírem Procházkou, advokátem se sídlem v Jevanech, Lesní 15, proti povinnému M. K., narozenému XY, trvale bytem v XY, o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 94 EXE 10235/2022, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 94 EXE 10235/2022 projedná a rozhodne Okresní soud v Ostravě.
Dne 31. 1. 2022 byla Okresnímu soudu v Ostravě doručena žádost soudní exekutorky Mgr. Veroniky Jakubovské, Exekutorský úřad Kutná Hora, o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného. Okresní soud v Ostravě usnesením ze dne 15. 3. 2022, č. j. 94 EXE 10235/2022-19, vyslovil svou místní nepříslušnost a věc následně předložil ve smyslu § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, Nejvyššímu soudu k určení místní příslušnosti. Okresní soud v Ostravě své usnesení odůvodnil tím, že povinný je cizinec s přechodným pobytem hlášeným v období od 14.
7. 2014 do 11. 3. 2015 na adrese Skautská 427/18, Ostrava-Poruba. Na základě dotazu soudu byla doba platného pobytu povinného na uvedené adrese potvrzena také Ministerstvem vnitra s tím, že další skutečnosti nejsou ministerstvu známy. Z údajů z Registru obyvatel Slovenské republiky soud zjistil, že povinný má platný trvalý pobyt na adrese XY. Soud s ohledem na výše uvedené konstatoval, že v posuzované věci chybí podmínky místní příslušnosti. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Nejvyšší soud není oprávněn zkoumat, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci – ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. totiž odkazem na splnění podmínek § 11 odst. 3 o. s. ř. předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Podle § 45 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), je věcně příslušným exekučním soudem okresní soud. Podle § 45 odst. 2 exekučního řádu je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince.
Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. S ohledem na ustanovení § 52 odst. 1 exekučního řádu se při určení, který soud je místně příslušným exekučním soudem v řízení podle tohoto předpisu, použijí ustanovení občanského soudního řádu, neboť exekuční řád jiné ustanovení o určení místní příslušnosti v takových případech neobsahuje. Z ustanovení § 252 odst. 2 věty první o.
s. ř. vyplývá, že nemá-li povinný obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Nejvyšší soud přitom v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn.
31 Nd 200/2012, uveřejněném pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, na něž lze v bližším rozboru dané problematiky odkázat, připomněl, že skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného a rozhoduje-li za této situace Nejvyšší soud podle § 11 odst. 3 o.
s. ř., určí místně příslušný exekuční soud podle zásady hospodárnosti podle § 6 o. s. ř.. Po přihlédnutí k zásadě rychlosti a ekonomie řízení proto Nejvyšší soud určil podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jako místně příslušný soud, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno a jenž již v dané věci činil určité úkony (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 4 Nd 347/2011, ze dne 15. 12. 2021, sp. zn. 23 Nd 564/2021, nebo ze dne 28. 1. 2022, sp. zn. 23 Nd 1/2022), tedy Okresní soud v Ostravě.
Nejvyšší soud přihlédl zejména k tomu, že v obvodu tohoto soudu se nacházela poslední hlášená adresa pobytu povinného na území České republiky (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 9. 2021, sp. zn. 22 Nd 438/2021).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 4. 2022
JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D. předseda senátu