Nejvyšší soud Usnesení občanské

23 Nd 32/2025

ze dne 2025-02-18
ECLI:CZ:NS:2025:23.ND.32.2025.1

23 Nd 32/2025-32

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., v exekuční věci oprávněné Bohemia Faktoring, a.s., se sídlem v Praze 1, Malá Strana, Letenská 121/8, identifikační číslo osoby 27242617, zastoupené JUDr. Ing. Karlem Goláněm, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Letenská 121/8, proti povinnému I. K., o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 94 EXE 13097/2024, o určení místní příslušnosti soudu,

Věc vedenou u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 94 EXE 13097/2024 projedná a rozhodne Okresní soud v Ostravě.

Dne 31. 10. 2024 byla Okresnímu soudu v Ostravě doručena žádost soudního exekutora JUDr. Dalimila Miky, LL.M., Exekutorský úřad Klatovy, o pověření a nařízení exekuce k vymožení pohledávky oprávněné. Okresní soud v Ostravě usnesením ze dne 20. 12. 2024, č. j. 94 EXE 13097/2024-27, vyslovil svou místní nepříslušnost a věc následně předložil ve smyslu § 11 odst. 3 zákona

č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, Nejvyššímu soudu k určení místní příslušnosti. Okresní soud v Ostravě své usnesení odůvodnil tím, že lustrací v Informačním systému základních registrů (centrální evidenci obyvatel České republiky) bylo zjištěno, že povinný neprochází těmito evidencemi, přičemž není evidován ani jako cizinec s povolením k pobytu v České republice. Z obsahu spisu (resp. z exekučního titulu) soud zjistil, že povinnému bylo v nalézacím řízení doručováno na adresu XY.

Dotazem na Ministerstvo vnitra bylo zjištěno, že povinný neprochází ani evidencí dotčeného ministerstva. Oprávněná pak soudu sdělila, že nemá žádné informace o tom, zda a případně jaký majetek má povinný na území České republiky. S ohledem na shora uvedené soud konstatoval, že v posuzované věci chybí podmínky místní příslušnosti. Podle § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů, je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince.

Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. S ohledem na ustanovení § 52 odst. 1 exekučního řádu se při určení, který soud je místně příslušným exekučním soudem v řízení podle tohoto předpisu, použijí ustanovení občanského soudního řádu, neboť exekuční řád jiné ustanovení o určení místní příslušnosti v takových případech neobsahuje. Podle § 105 odst. 2 o. s. ř.

vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Protože povinný nemá podle zjištění předkládajícího soudu na území České republiky místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu podle druhu pobytu cizince, byl by místně příslušným k projednání a rozhodnutí v této věci soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

Skutečnost, zda povinný má na území České republiky majetek, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, případně vyjde najevo až činností soudem pověřeného exekutora v rámci provádění exekuce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Ostatně ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř.

odkazem na splnění podmínek § 11 odst. 3 o. s. ř. předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů, jakož i tím, že podmínky pro určení místně příslušného soudu chybějí, dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud. Jestliže tedy ve věci již probíhá řízení a procesní soud vysloví svou místní nepříslušnost a postupem podle § 105 odst. 2 o. s. ř. věc předloží Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne, nemá Nejvyšší soud jinou možnost, než takový soud určit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12.

11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Po přihlédnutí k zásadě rychlosti a hospodárnosti řízení proto Nejvyšší soud určil podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jako místně příslušný soud, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno a jenž již v dané věci činil určité úkony (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 4 Nd 347/2011, ze dne 15. 12. 2021, sp. zn. 23 Nd 564/2021, a ze dne 28. 1. 2022, sp. zn. 23 Nd 1/2022), tedy Okresní soud v Ostravě.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. 2. 2025

JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D. předseda senátu