Nejvyšší soud Usnesení občanské

23 Nd 346/2014

ze dne 2014-12-16
ECLI:CZ:NS:2014:23.ND.346.2014.1

23 Nd 346/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D. ve věci žalobkyně AB 4 B.V., soukromá společnost s ručením omezeným, se sídlem Strawinskylaan 933, Tower B – 9, 1077XX Amsterodam, zastoupené JUDr. Vladimírem Muzikářem, advokátem se sídlem v Brně, Havlíčkova 13, proti žalovanému M. B., ve věci o zaplacení 1 850,97 Kč s příslušenstvím + 93,48 Kč – úvěr + smluvní pokuta, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 214 C 117/2012, o určení, který soud věc projedná a rozhodne, takto:

Věc vedenou u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 214 C 117/2012 projedná a rozhodne Okresní soud v Břeclavi.

Městský soud v Brně předložil Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) věc vedenou pod sp. zn. 214 C 117/2012 s návrhem, aby Nejvyšší soud podle § 11 odst. 3 a s ohledem na § 105 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“) určil, který soud věc projedná a rozhodne, neboť věc patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí, nelze je zjistit. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř., jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Z ustanovení § 85 odst. 1 o. s. ř. pak vyplývá, že nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá- li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Podle ustanovení § 86 odst. 1 o. s. ř. jestliže žalovaný, který je občanem České republiky, nemá obecný soud anebo nemá obecný soud v České republice, je příslušný soud, v jehož obvodu měl v České republice poslední známé bydliště. Z obsahu spisu vyplývá, že věc patří do pravomoci českých soudů, není však známo, kde měl žalovaný v době zahájení řízení bydliště (tj. místo, kde se naposledy zdržoval s úmyslem zdržovat se tam trvale) ani kde se zdržoval. Podle Centrální evidence obyvatel (viz č. l. 27 spisu) je žalovaný od 21. 5. 2009 dosud hlášen k trvalému pobytu na adrese S., O., okres B., tj. v obvodu Okresního soudu Břeclav, tam se nicméně nezdržuje. Původní pobyt žalovaného od roku 1990 do 20. 5. 1990 byl podle Centrální evidence obyvatel ve S., P. S ohledem na tyto skutečnosti Nejvyšší soud podle § 11 odst. 3 o. s. ř. určil, že místně příslušným soudem pro projednání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 214 C 117/2012 projedná a rozhodne Okresní soud v Břeclavi, v jehož obvodu je žalovaný dlouhodobě hlášen k trvalému pobytu. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 16. prosince 2014

JUDr. Kateřina H o r n o c h o v á předsedkyně senátu