23 Nd 35/2021-54
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr.
Bohumila Dvořáka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Pavla
Tůmy, Ph.D., ve věci žalobkyně LUKO Hranice s.r.o., se sídlem v Hranicích,
Tovární 1444, identifikační číslo osoby 26793415, zastoupené Mgr. Petrem
Kaustou, advokátem se sídlem Ostravě, Čs. legií 1719/5, proti žalovanému Z. H.,
narozenému XY, bytem XY, o zaplacení částky 16 928 Kč s příslušenstvím, o
určení místní příslušnosti podle § 11 odst. 3 o. s. ř., takto:
Věc, vedenou u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 119 C 4/2020,
projedná a rozhodne Okresní soud v Přerově.
Dne 7. 2. 2020 bylo u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 119 C 4/2020
zahájeno řízení, v němž se žalobkyně na žalovaném domáhá zaplacení částky 16
928 Kč s příslušenstvím jako ceny za nezaplacené ubytovací služby poskytnuté
žalovanému na adrese XY. Usnesením ze dne 25. 11. 2020, č. j. 119 C 4/2020-49, Okresní soud ve Frýdku-
Místku vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl, že věc bude po právní
moci usnesení předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a
rozhodne. Okresní soud ve Frýdku-Místku s poukazem na čl. 7 bod 1. písm. b) Nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o
příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních
věcech (dále jen „nařízení Brusel I bis) dovodil, že je dána pravomoc českých
soudů ve věci rozhodnout, když ubytovací služby byly poskytnuty na území České
republiky, nicméně není možné zjistit podmínky pro určení místní příslušnosti,
neboť žalovaný je cizím státním příslušníkem s trvalým pobytem na území
Slovenské republiky, u kterého nebylo zjištěno, že by na území České republiky
měl faktický pobyt, sídlo podnikání nebo majetek. Podle § 105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není (místně) příslušný,
postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za
podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České
republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí
Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Je-li Nejvyššímu soudu věc předložena k postupu podle ustanovení § 11 odst. 3
o. s. ř. procesním soudem, který vyslovil svou místní nepříslušnost, pak
Nejvyšší soud otázku, zda věc patří do pravomoci soudů České republiky,
nezkoumá (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd
316/2013, uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a
stanovisek). Nejvyšší soud v posuzovaném případě při určování místně příslušeného soudu
postupoval podle čl. 7 odst. 1 nařízení Brusel I bis, který upravuje nejen
mezinárodní příslušnost (pravomoc) soudů konkrétního státu, ale i příslušnost
místní (s výjimkou odst. 6, srov. rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne
3. 5. 2007, ve věci C-386/05, Color Drack GmbH proti Lexx International
Vertriebs GmbH). V důsledku toho jsou pravidla místní příslušnosti zakotvená v
národním právu v případě aplikace čl. 7 nařízení Brusel I bis nepoužitelná
(srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 2017, sp. zn. 30 Nd 79/2017, a
SIMON, P., in DRÁPAL, L., BUREŠ, J. a kol. Občanský soudní řád II, § 201 až
376. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 2893-2894). Podle čl. 7 odst.
1 nařízení Brusel I bis osoba, která má bydliště v některém
členském státě, může být v jiném členském státě žalována
a) pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde
závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn;
b) pro účely tohoto ustanovení, a pokud nebylo dohodnuto jinak, je místem
plnění zmíněného závazku:
- v případě prodeje zboží místo na území členského státu, kam zboží podle
smlouvy bylo nebo mělo být dodáno,
- v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle
smlouvy byly nebo měly být poskytnuty;
c) nepoužije-li se písmeno b), použije se písmeno a);
V předmětném sporu jde o zaplacení ceny za ubytovací služby, které byly
žalovanému poskytnuty v obci XY nacházející se v obvodu Okresního soudu v
Přerově. Nejvyšší soud proto podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. jako soud
příslušný k projednání a rozhodnutí předmětné věci určil Okresní soud v Přerově.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. 2. 2021
JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D.
předseda senátu