23 Nd 366/2013
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka
Dese a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D. ve
věci žalobkyně Home Credit a.s., se sídlem v Brně, Moravské náměstí 249/8, PSČ
602 00, IČO 26978636, zastoupené JUDr. Vladimírem Muzikářem, advokátem, se
sídlem v Brně, Havlíčkova 13, PSČ 602 00, proti žalovanému L. M., o zaplacení
částky 17 998 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 1 738,46 Kč, vedené
u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 261 C 59/2012, o určení místní
příslušnosti podle § 11 odst. 3 občanského soudního řádu, takto:
Neurčuje se, který soud projedná a rozhodne věc vedenou u Městského soudu v
Brně pod sp. zn. 261 C 59/2012.
Městský soud v Brně usnesením ze dne 3. října 2013, č. j. 261 C 59/2012-20,
vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl, že po právní moci tohoto
usnesení bude věc postoupena Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen
„Nejvyšší soud“) k rozhodnutí o místní příslušnosti. Uvedl, že dohoda účastníků
o prorogaci je absolutně neplatným úkonem pro rozpor s § 55 odst. 2 občanského
zákoníku, a v daném případě podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze
zjistit. Usnesení nabylo právní moci dne 25. října 2013.
Podle ustanovení § 11 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) se
řízení koná u soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a
místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu
jsou v době jeho zahájení.
Podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci
soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze
zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Nejvyšší soud, jemuž byla věc v souladu s citovaným usnesením předložena, se
především zabýval otázkou, zda byly splněny podmínky pro rozhodnutí dle § 11
odst. 3 o. s. ř.
Z ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. vyplývá, že Nejvyšší soud rozhoduje o určení
místní příslušnosti ve věcech patřících do pravomoci soudů České republiky (§ 7
o. s. ř.) jen za splnění dalšího předpokladu, že podmínky místní příslušnosti
nejsou dány buď vůbec (chybějí), nebo je nelze zjistit.
Podle ustanovení § 84 o. s. ř. k řízení je příslušný obecný soud účastníka,
proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak.
Podle ustanovení § 85 odst. 1 o. s. ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným
soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li
bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště
na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž
obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale.
Z předloženého spisu vyplývá, že soud nezjistil bydliště žalovaného.
Ze spisu však současně vyplývá, že žalovaný byl v době podání žaloby, tj. k 21.
únoru 2012, hospitalizován na sociálních lůžkách v zařízení LDN, kde se
zdržoval i v době vydání rozhodnutí soudu prvního stupně o vyslovení jeho
místní nepříslušnosti.
Z výše uvedeného je patrné, že přestože Městský soud v Brně nezjistil bydliště
žalovaného, podmínka pro určení místní příslušnosti soudu z hlediska § 85 odst.
1 o. s. ř. byla dána – žalovaný se v době podání žaloby zdržoval v obvodu
Okresního soudu v Lounech. Za této situace neměl Městský soud v Brně žádného
důvodu předkládat věc Nejvyššímu soudu k rozhodnutí podle § 11 odst. 3 o. s. ř.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. prosince 2013
JUDr. Zdeněk Des
předseda senátu