23 Nd 374/2024
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D, ve věci žalobkyně OTE, a.s., se sídlem v Praze, Sokolovská 192/79, identifikační číslo osoby 26463318, zastoupené Mgr. Zdeňkem Labským, advokátem se sídlem v Praze, Krátká 1148/32, za účasti EG.D., a.s., se sídlem v Brně, Lidická 1873/36, identifikační číslo osoby 28085400, zastoupené Mgr. Davidem Vosolem, MBA, advokátem se sídlem v Praze, Ovocný trh 1096/8, o žalobě podle § 244 a násl. o. s. ř., o splnění peněžité povinnosti podle zákona č. 165/2012 Sb., o zaplacení 141.606.792,74 Kč, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 27 C 256/2015, o dovolání účastnice proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 18. 6. 2024, č. j. 8 Co 578/2024-988, ve znění opravného usnesení ze dne 20. 6. 2024, č. j. 8 Co 578/2024-1003, o návrhu účastnice na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí, takto:
Vykonatelnost rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 18. 6. 2024, č. j. 8 Co 578/2024-988, ve znění opravného usnesení ze dne 20. 6. 2024, č. j. 8 Co 578/2024-1003, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci.
Okresní soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 14. 11. 2023, č. j. 27 C 256/2015-886, nahradil rozhodnutí Energetického regulačního úřadu ze dne 15. 4. 2015, č. j. OLP-15168-31/2013-ERU, a rozhodnutí předsedkyně Energetického regulačního úřadu ze dne 13. 7. 2015, č. j. 15168-37/2013-ERU, a to v části týkající se nároku na zaplacení částky 141.606.792,84 Kč na krytí nákladů spojených s podporou elektřiny z podporovaných zdrojů tak, že uložil účastnici povinnost zaplatit žalobkyni částku 141.606.792,74 Kč, a to do tří dnů od
právní moci rozsudku (výrok I), a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výrok II).
Krajský soud v Českých Budějovicích dovoláním napadeným rozsudkem ve znění opravného usnesení rozhodl tak, že se rozsudek soudu prvního stupně potvrzuje vyjma lhůty k plnění, když v tomto směru se výrok I rozsudku soudu prvního stupně mění tak, že účastnice je povinna přisouzenou částku žalobkyni zaplatit ve lhůtě 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku (první výrok). Dále krajský soud rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).
Proti rozsudku odvolacího soudu podala účastnice dovolání a spolu s ním i návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí s odůvodněním, že provedením výkonu rozhodnutí jí hrozí závažná újma. Účastnice uvedla, že závažnost újmy, která jí hrozí neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného rozhodnutí, je doložena zejména samotnou výší přiznané částky. Žalobkyni totiž má zaplatit částku 141.606.792,74 Kč. I když odvolací soud vyhověl návrhu účastnice a opravným usnesením změnil pariční lhůtu na 60 dnů, přesto se jedná o částku, která se s ohledem na její výši závažně dotkne majetkových poměrů účastnice.
To platí o to více, že uvedenou částku má účastnice zaplatit výlučně z vlastních zdrojů, neboť ji výrobcům neúčtovala, a to mj. s ohledem na absenci soukromoprávního titulu vůči nim. Účastnice se dále domnívá, že žalobkyni odložením vykonatelnosti závažná újma nevznikne s ohledem na princip průběžného financování POZE dle zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, z něhož vyplývá, že žalobkyně finanční prostředky obdrží bez ohledu na přiznanou částku. Naopak pokud žalobkyně přiznanou částku od účastnice obdrží, je pravděpodobné, že o ni bude krácena státní podpora pro žalobkyni na rok 2025.
Účastnice dále poukázala na to, že jen za rozhodné období žalobkyni řádně odvedla částku přesahující 5,4 mld. Kč a že žalobkyně je soukromou korporací nadanou řadou veřejnoprávních pravomocí a plně vlastněnou státem, který poskytuje i finanční prostředky na její činnost. Účastnice rovněž uvádí, že odklad vykonatelnosti se nedotkne právních poměrů žádné třetí osoby. Podle ustanovení § 243 písm. a) o s. ř. může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
V usnesení ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud formuloval předpoklady, za nichž lze vyhovět návrhu na odklad vykonatelnosti rozhodnutí podle výše citovaného ustanovení. Jedná se o předpoklady, které musí být splněny kumulativně, a to 1) dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně), 2) podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci, 3) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, 4) podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné, 5) odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů třetí osoby).
V poměrech dovolatelky jsou v dané věci naplněny předpoklady pro odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu, neboť v případě, že by dovolatelka v důsledku neprodleného výkonu rozhodnutí či exekuce byla nucena plnit žalobkyni přisouzenou částku, není pochyb o tom, že by jí hrozila závažná újma.
Odklad
vykonatelnosti v projednávané věci se přitom nedotkne právních poměrů jiných osob než účastníků řízení. Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.