23 Nd 375/2015
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D. a soudců JUDr. Zdeňka Dese a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D. v právní věci oprávněné CRS Credit Ltd., se sídlem Manchester, Bexley square, Salford 6, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, jednající na území ČR prostř. CRS Credit Ltd., organizační složka, se sídlem v Praze 8, V Holešovičkách 1400/7, identifikační číslo osoby 24129585, zastoupené Mgr. Davidem Belhou, advokátem, se sídlem v Praze 5, Janáčkovo nábřeží 1153/13, proti povinnému R. K., o pověření soudního exekutora provedením exekuce, vedené u Okresního soudu v Koroměříži pod sp. zn. 31 EXE 1136/2015, o určení místní příslušnosti soudu podle § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 31 EXE 1136/2015 projedná a rozhodne Okresní soud v Kroměříži.
Okresnímu soudu v Kroměříži byla dne 10. září 2015 doručena žádost soudního exekutora o pověření a nařízení exekuce. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne 19. října 2015, č. j. 31 EXE 1136/2015-18, vyslovil svoji místní nepříslušnost s tím, že po uplynutí lhůty k podání odvolání oprávněnému bude spis postoupen Nejvyššímu soudu k rozhodnutí, který místně příslušný soud věc projedná. Okresní soud v Kroměříži k tomu uvedl, že v exekučním návrhu je uvedeno bydliště povinného na adrese M., ovšem ze zprávy Ministerstva vnitra ČR, Odboru azylové a migrační politiky, bylo zjištěno, že povinný má ukončený pobyt občana od 16. srpna 2010. V daném případě tak nelze určit místně příslušný exekuční soud ve smyslu § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu (dále jen „exekuční řád“ či „zákon č. 120/2001 Sb.“), podle místa pobytu povinného. Jelikož soud při vydávání pověření exekutora není povolán zkoumat, zda a kde má povinný majetek, nelze zjistit podmínky pro určení místně příslušeného exekučního soudu ani podle toho, v obvodu kterého soudu se nachází majetek povinného. Za daných okolností tedy okresní soud vyslovil, že jsou v souladu s § 11 odst. 3 o. s. ř. dány předpoklady pro určení místně příslušného soudu Nejvyšším soudem. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, jež patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Podle § 45 odst. 1 zák. č. 120/2001 Sb., exekučního řádu (dále jen „exekuční řád“), je věcně příslušným exekučním soudem v prvním stupni okresní soud. Podle ustanovení § 45 odst. 2 exekučního řádu je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný bydliště, je-li fyzickou osobou, a nemá-li bydliště, soud, v jehož obvodu se zdržuje. Nemá-li povinný bydliště v České republice ani se v ní nezdržuje, je příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. S ohledem na ustanovení § 52 odst. 1 exekučního řádu se při určení, který soud je místně příslušným exekučním soudem v řízení podle tohoto předpisu, použijí ustanovení občanského soudního řádu, neboť exekuční řád jiné ustanovení o určení místní příslušnosti v takových případech neobsahuje. Z ustanovení § 252 odst. 2 věty první o. s. ř. vyplývá, že nemá-li povinný obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Nejvyšší soud přitom v usnesení ze dne 12. září 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, na něž lze v bližším rozboru dané problematiky odkázat, připomněl, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného, neboť by to odporovalo cíli exekučního řízení – zjistit majetek dlužníka (povinného) a uspokojit z něj navrhovatele (věřitele). Není tak případné, aby již v rámci posuzování místní příslušnosti exekuční soud zjišťoval, zda a případně na jakém místě v České republice má povinný majetek. Nejvyšší soud rozhodující podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. proto určí místně příslušný soud podle zásady hospodárnosti řízení ve smyslu § 6 o. s. ř. Protože jsou splněny předpoklady uvedené v ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud rozhodl, s ohledem na požadavek procesní ekonomie, tak, že věc projedná a rozhodne soud, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Nd 347/2011, 4 Nd 392/2011, 32 Nd 80/2012, či 30 Nd 242/2013), tedy Okresní soud v Kroměříži. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. ledna 2016
JUDr. Pavel Horák, Ph.D. předseda senátu