23 Nd 395/2012
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Jana Huška ve věci žalobců a) F. P., a b) I. P., obou zastoupených Mgr. Ing. Tomášem Vítkem, advokátem se sídlem Jenštejn, Cechovní 214, proti žalované KV ADMIRAL PLUS REALITY, s.r.o., se sídlem Praha 3 - Žižkov, Husinecká 903/10, PSČ 130 00, identifikační číslo osoby 288 64 981, zastoupené JUDr. Jaroslavem Homolkou, advokátem se sídlem Jihlava, Na Dolech 4872/15, o zaplacení 280 000 Kč ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 16 C 201/2012, o návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 16 C 201/2012 se nepřikazuje Okresnímu soudu v Jihlavě.
Obvodní soud pro Prahu 3 předložil Nejvyššímu soudu České republiky věc vedenou pod sp. zn. 16 C 201/2012 s návrhem, aby byla z důvodu vhodnosti přikázána Okresnímu soudu v Jihlavě (§ 12 odst. 2 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „o. s. ř.“). Uvedl, že žalovaná má fakticky sociální sídlo v J., odkud vyvíjí svoji činnost, oba žalobci mají bydliště v J., zástupce žalované má též sídlo v J. a jako předběžná otázka se bude ve věci řešit problematika tvrzené závady na převáděných nemovitostech ležících v obvodu působnosti Okresního soudu v Jihlavě; mimo to byly navrženy výslechy svědkyň, které bydlí (mají místo podnikání) rovněž v J. Z uvedených důvodů má soud za to, že projednání věci před Okresním soudem v Jihlavě bude hospodárnější. Žalobci s návrhem nesouhlasí s odůvodněním, že by se jim navýšily náklady právního zastoupení, neboť s ohledem na příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 3 si již zvolili advokáta se sídlem v blízkosti P., a pokud by došlo k delegaci Okresnímu soudu v Jihlavě, museli by tomuto advokátovi hradit i náklady za cestovní výdaje a zvýšené náklady za promeškaný čas, což pro ně, jako osoby s příjmy v důchodovém věku, by znamenalo další finanční zatížení. Navrhli proto, aby spor nebyl delegován k rozhodnutí Okresnímu soudu v Jihlavě. Žalovaná se k návrhu na delegaci nevyjádřila. Podle § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle § 12 odst. 3 o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána. Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána, návrh na přikázání věci Okresnímu soudu v Jihlavě projednal a dospěl k závěru, že nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla tomuto soudu přikázána. Předpoklady přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti (§ 12 odst. 2 o. s. ř.) mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků, procesní situaci, eventuelně na okolnostech jiných; rozhodnými jsou především ty, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu však lze přistoupit jen výjimečně, ze závažných důvodů, neboť představuje výjimku z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, uveřejněné pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu účastníků řízení, je v zákoně upraveno jejich právo vyjádřit se k důvodu delegace a k tomu, kterému soudu má být věc delegována (§ 12 odst. 3 věta druhá o. s. ř.); rozhodnutím o delegaci totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z nich projevil zásadně nepříznivě. V posuzovaném případě z dostupného spisového materiálu nikterak nevyplývá, že by přikázání věci Okresnímu soudu v Jihlavě pozitivně ovlivnilo rychlost a hospodárnost řízení. Důvody, kterými byl návrh odůvodněn, jsou sice srozumitelné, avšak z hlediska rozhodnutí o přikázání věci jinému než místně příslušnému soudu nejsou dostatečné. Přikázání věci Okresnímu soudu v Jihlavě by se nepříznivě projevilo v poměrech žalobců, jež s přikázáním věci nesouhlasí, neboť by tato změna pro ně přinesla zvýšené náklady na právní zastoupení. Sama skutečnost, že žalobci bydlí v obvodu Okresního soudu v Jihlavě, či případná nutnost posouzení stavu nemovitosti na místě samém v obvodu Okresního soudu v Jihlavě anebo návrh na provedení výslechu svědků, kteří mají bydliště v okruhu soudu, k němuž je delegace navrhována, není způsobilá odůvodnit přikázání věci jinému soudu. Takovou situaci je možno řešit dožádáním podle § 39 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. ledna 2008, sp. zn. 29 Nd 312/2007, uveřejněné v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 5918). Má-li k přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti docházet jen zcela výjimečně, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že přikázání věci Okresnímu soudu v Jihlavě by bylo jen těžko odůvodnitelné. Z těchto důvodů návrhu Nejvyšší soud nevyhověl a věc Okresnímu soudu v Jihlavě nepřikázal. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. ledna 2013
JUDr. Kateřina H o r n o c h o v á předsedkyně senátu