Nejvyšší soud Usnesení občanské

23 Nd 437/2025

ze dne 2025-08-13
ECLI:CZ:NS:2025:23.ND.437.2025.1

23 Nd 437/2025-32

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Němce a soudců JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., ve věci oprávněné Vodafone Czech Republic a.s., se sídlem v Praze 5, náměstí Junkových 2808/2, identifikační číslo osoby 25788001, zastoupené Mgr. Markem Lošanem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Florenci 2116/15, proti povinnému M. I., o žádosti o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 73 EXE 970/2025, o určení příslušného soudu, takto:

Určuje se, že věc vedenou u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 73 EXE 970/2025 projedná a rozhodne Okresní soud v Ústí nad Labem.

Soudní exekutorka Mgr. Zuzana Grosamová, Exekutorský úřad Praha 6, podala u Okresního soudu v Ústí nad Labem žádost o pověření a nařízení exekuce k vymožení pohledávky oprávněné vůči povinnému podle vykonatelného exekučního titulu, tj. rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu, Odboru pro severočeskou oblast ze dne 17. 12. 2024, č. j. ČTÚ-30 133/2024-635/IV. vyř. - KuZ. Usnesením ze dne 2. 7. 2025, č. j. 73 EXE 970/2025-26, Okresní soud v Ústí nad Labem vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že po uplynutí lhůty pro podání odvolání oprávněné proti danému usnesení bude věc předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne.

Usnesení odůvodnil tím, že povinný je fyzickou osobou, která nemá místo trvalého pobytu na území České republiky, ani místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. V exekučním titulu je trvalý pobyt povinného označen adresou uvedenou v záhlaví tohoto usnesení, v žádosti exekutora o pověření a nařízení exekuce a v návrhu oprávněného je jako bydliště povinného označena adresa XY. Podle § 45 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů, věcně příslušným exekučním soudem je okresní soud (odstavec 1).

Místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek (odstavec 2).

Podle § 52 odst. 1 exekučního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu. Podle § 105 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Protože povinný nemá podle zjištění předkládajícího soudu na území České republiky místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu podle druhu pobytu cizince, byl by místně příslušným k projednání a rozhodnutí v této věci soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Skutečnost, zda povinný má na území České republiky majetek, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, případně vyjde najevo až činností soudem pověřeného exekutora v rámci provádění exekuce [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12.

9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod č. 4/2013 Sb. rozh. obč. (dále jen „R 4/2013“)]. Ostatně ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř.

odkazem na splnění podmínek § 11 odst. 3 o. s. ř. předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů, jakož i tím, že podmínky pro určení místně příslušného soudu chybějí, dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud. Jestliže tedy ve věci již probíhá řízení a procesní soud vysloví svou místní nepříslušnost a postupem podle § 105 odst. 2 o. s. ř. věc předloží Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne, nemá Nejvyšší soud jinou možnost, než takový soud určit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod č. 11/2015 Sb. rozh. obč.). Nejvyšší soud proto určil soudem příslušným k projednání a rozhodnutí věci Okresní soud v Ústí nad Labem, u něhož bylo řízení zahájeno, a to s přihlédnutím k zásadě hospodárnosti řízení (srov. výše citované R 4/2013).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 13. 8. 2025

Mgr. Jiří Němec předseda senátu