23 Nd 480/2024-39
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., v exekuční věci oprávněné Bohemia Faktoring, a. s., se sídlem v Praze, Malá Strana, Letenská 121/8, identifikační číslo osoby 27242617, proti povinnému M. B., o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Ostravě, pod sp. zn. 90 EXE 12526/2024, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 90 EXE 12526/2024 projedná a rozhodne Okresní soud v Ostravě.
Dne 9. 9. 2024 byla Okresnímu soudu v Ostravě doručena žádost soudního exekutora JUDr. Petra Kociána, Exekutorský úřad Brno-venkov, o pověření a nařízení exekuce k vymožení pohledávky oprávněné. Okresní soud v Ostravě usnesením ze dne 15. 10. 2024, č. j. 90 EXE 12526/2024-34, vyslovil svou místní nepříslušnost a věc následně předložil ve smyslu § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, Nejvyššímu soudu k určení místní příslušnosti. Okresní soud v Ostravě své usnesení odůvodnil tím, že na základě lustrace v Informačním systému základních registrů, centrální evidenci obyvatel a centrální evidenci vězněných osob bylo zjištěno, že povinný v současnosti nemá hlášenou adresu pobytu ani místo pobytu cizince na území České republiky.
Dotazem na Ministerstvo vnitra, konkrétně na odbor azylové a migrační politiky Praha 7, soud zjistil, že povinný v minulosti ani nyní nemá povolenou žádnou z kategorií pobytu na území České republiky. Jeho poslední hlášená adresa byla od 29. 5. 2014 ve Vazební věznici Ostrava, a jeho adresa v zahraničí byla v XY. Povinný byl v letech 2007 až 2018 veden v evidenci nežádoucích osob kvůli porušování národních nebo evropských předpisů o vstupu a pobytu, konkrétně za maření výkonu úředního rozhodnutí.
S ohledem na výše uvedené soud konstatoval, že v posuzované věci chybí podmínky místní příslušnosti. Podle § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů, je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
S ohledem na ustanovení § 52 odst. 1 exekučního řádu se při určení, který soud je místně příslušným exekučním soudem v řízení podle tohoto předpisu, použijí ustanovení občanského soudního řádu, neboť exekuční řád jiné ustanovení o určení místní příslušnosti v takových případech neobsahuje. Podle § 105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu. Podle § 11 odst. 3 o. s.
ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Protože povinný nemá podle zjištění předkládajícího soudu na území České republiky místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu podle druhu pobytu cizince, byl by místně příslušným k projednání a rozhodnutí v této věci soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Skutečnost, zda povinný má na území České republiky majetek, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, případně vyjde najevo až činností soudem pověřeného exekutora v rámci provádění exekuce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12.
9. 2012, sp. zn.
31 Nd 200/2012, uveřejněné pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Ostatně ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. odkazem na splnění podmínek § 11 odst. 3 o. s. ř. předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů, jakož i tím, že podmínky pro určení místně příslušného soudu chybějí, dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud. Jestliže tedy ve věci již probíhá řízení a procesní soud vysloví svou místní nepříslušnost a postupem podle § 105 odst. 2 o. s. ř. věc předloží Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne, nemá Nejvyšší soud jinou možnost, než takový soud určit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12.
11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Po přihlédnutí k zásadě rychlosti a hospodárnosti řízení proto Nejvyšší soud určil podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jako místně příslušný soud, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno a jenž již v dané věci činil určité úkony (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 4 Nd 347/2011, ze dne 15. 12. 2021, sp. zn. 23 Nd 564/2021, nebo ze dne 28. 1. 2022, sp. zn. 23 Nd 1/2022), tedy Okresní soud v Ostravě.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. 11. 2024
JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D. předseda senátu