23 Nd 5/2015
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D. a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Kateřiny Hornochové v právní věci žalobce Mgr. F. Š., zastoupeného JUDr. Irenou Strakovou, advokátkou, se sídlem v Praze 2, Karlovo nám. 18, proti žalované Česká republice – Obvodní soud pro Prahu 10, se sídlem v Praze 10, ul. 28. Pluku 1533/29b, o zaplacení 100.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Nejvyššího soudu České republiky pod sp. zn. 23 Nd 5/2015, takto:
I. K projednání a rozhodnutí věci v prvním stupni jsou příslušné okresní soudy. II. Po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena k dalšímu řízení Obvodnímu soudu pro Prahu 10.
Žalobce adresoval Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) návrh na vydání platebního rozkazu, jímž se domáhá, aby mu žalovaný zaplatil částku 100.000,- Kč s příslušenstvím. Podle § 9 odst. 1 o. s. ř., nestanoví-li zákon jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy. Podle § 9 odst. 3 o. s. ř. Nejvyšší soud rozhoduje jako soud prvního stupně, stanoví-li tak právní předpis. V dané věci nerozhoduje Nejvyšší soud jako soud prvého stupně podle § 9 odst. 3 o. s. ř. a není tedy oprávněn rozhodnout o předmětné žalobě, která mu byla žalobcem podána jako soudu nepříslušnému. Podle § 21a odst. 1 o. s. ř. za stát před soudem vystupuje: a) Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových v případech stanovených podle zvláštního právního předpisu, b) organizační složka státu příslušná podle zvláštního právního předpisu v ostatních případech. Je-li účastníkem řízení stát (jenž je v soukromoprávních vztazích právnickou osobou), svá procesní práva vykonává a procesní povinnosti plní prostřednictvím organizační složky, jak ji definuje zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, pokud není založena příslušnost Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových podle zákona č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Za stát vystupuje v řízení ta organizační složka, která je k tomu podle zákona příslušná, což je povinen soud zjistit a jednat s ní, a to dokonce bez ohledu na to, jakou organizační složku označil žalobce v žalobě (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. června 2009, sp. zn. 25 Cdo 1649/2007, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 10, ročník 2010). Podle ustanovení § 84 o. s. ř. je k řízení příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak. Dle ustanovení § 85 odst. 5 obecným soudem státu je okresní soud, v jehož obvodu má sídlo organizační složka státu příslušná podle zvláštního právního předpisu, a nelze-li takto místně příslušný soud určit, soud, v jehož obvodu nastala skutečnost, která zakládá uplatněné právo. Podle § 104a odst. 4 o. s. ř. bylo-li řízení zahájeno u Nejvyššího soudu, rozhodne tento soud, které soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci příslušné v prvním stupni, není-li sám věcně příslušný. Ve smyslu § 104a odst. 6 o. s. ř. současně uvede soud, jemuž bude věc postoupena k dalšímu řízení; ustanovení § 105 o. s. ř. tím není dotčeno. Nejvyšší soud – vzhledem k tomu, že sám není v dané věci věcně příslušný – proto rozhodl, že k projednání a rozhodnutí věci jsou příslušné okresní soudy (§ 9 odst. 1, § 104a odst. 4 o. s. ř.); současně – s odkazem na § 104a odst. 6 o. s. ř. – rozhodl, že věc bude postoupena k dalšímu řízení Obvodnímu soudu pro Prahu 10 (§ 85 odst. 5 o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. března 2015
JUDr. Pavel H o r á k, Ph.D. předseda senátu