23 Nd 501/2021
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a soudců JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci žalobce F. Š., narozeného dne XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Plzeň, proti žalovaným 1) České republice – Městskému soudu v Praze, se sídlem v Praze 2, Spálená 6/2, identifikační číslo osoby 00215660, a 2) A. S., soudci Městského soudu v Praze, o ochranu před diskriminací, o nařízení předběžného opatření a o zaplacení 400 000 Kč, vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 23 Nd 501/2021, takto:
I. K projednání a rozhodnutí věci v prvním stupni jsou příslušné okresní soudy. II. Po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena k dalšímu řízení Obvodnímu soudu pro Prahu 2.
Žalobce Nejvyššímu soudu dne 3. 9. 2021 adresoval podání označené jako „návrh na zahájení řízení“, jímž se domáhá ochrany před diskriminací. Té se žalovaní měli dopustit jednak nezákonným odsouzením žalobce k trestu odnětí svobody, v jehož důsledku došlo k zásahu do práva žalobce na soudní ochranu a ke zhoršení zdravotního stavu žalobce vedoucí k jeho trvalé invaliditě, a také „soustavným snižováním jeho lidské důstojnosti organizovanou neúctou justičních složek“ v řadě soudních řízeních, ve kterých je žalobce účastníkem.
Žalobce požaduje, aby žalovaní upustili od diskriminačního jednání a odstranili jeho následky. Dále se žalobce domáhá zaplacení 100 000 Kč na žalované 1) a zaplacení 300 000 Kč na žalovaném 2) jako náhrady nemajetkové újmy vzniklé žalobci. V neposlední řadě žalobce navrhuje nařízení předběžného opatření k zajištění důkazů, zajištění částek na náhradu nemajetkové újmy a zdržení se dalšího diskriminačního jednání žalovaných, zejména označování žalobce za „kverulanta, šikanózní osobu zneužívající svá práva a ohrožující výkon správy soudu.“ Podle § 9 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1.
2. 2019 (viz čl. IV a XII zákona č. 287/2018 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, nestanoví-li zákon jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy. Podle § 9 odst. 3 o. s. ř. Nejvyšší soud rozhoduje jako soud prvního stupně, stanoví-li tak zvláštní právní předpis. V dané věci nerozhoduje Nejvyšší soud jako soud prvého stupně podle § 9 odst. 3 o. s. ř., a není tedy oprávněn rozhodnout o předmětném podání, které mu bylo žalobcem podáno jako soudu věcně nepříslušnému. Podle § 21a odst. 1 o. s.
ř. za stát před soudem vystupuje: a) Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových v případech stanovených podle zvláštního právního předpisu, b) organizační složka státu příslušná podle zvláštního právního předpisu v ostatních případech. Je-li účastníkem řízení stát (jenž je v soukromoprávních vztazích právnickou osobou), svá procesní práva vykonává a procesní povinnosti plní prostřednictvím organizační složky, jak ji definuje zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, pokud není založena příslušnost Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových podle zákona č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.
Za stát vystupuje v řízení ta organizační složka, která je k tomu podle zákona příslušná, což je povinen soud zjistit a jednat s ní, a to dokonce bez ohledu na to, jakou organizační složku označil žalobce v žalobě (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2009, sp. zn. 25 Cdo 1649/2007, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 10, ročník 2010). Podle ustanovení § 11 odst. 2 o. s. ř. je-li místně příslušných několik soudů, může se řízení konat u kteréhokoli z nich. Podle ustanovení § 84 o.
s. ř. je k řízení příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak. Podle ustanovení § 85 odst. 5 o. s. ř.
obecným soudem státu je okresní soud, v jehož obvodu má sídlo organizační složka státu příslušná podle zvláštního právního předpisu, a nelze-li takto místně příslušný soud určit, soud, v jehož obvodu nastala skutečnost, která zakládá uplatněné právo. V daném případě označil žalobce jako žalovanou 1) Českou republiku – Městský soud v Praze, se sídlem v Praze 2, Spálená 6/2. Obecným soudem žalované 1) je tudíž Obvodní soud pro Prahu 2. Podle § 104a odst. 4 o. s. ř. bylo-li řízení zahájeno u Nejvyššího soudu, rozhodne tento soud, které soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci příslušné v prvním stupni, není-li sám věcně příslušný.
Ve smyslu § 104a odst. 6 o. s. ř. současně uvede soud, jemuž bude věc postoupena k dalšímu řízení; ustanovení § 105 o. s. ř. tím není dotčeno. Nejvyšší soud – vzhledem k tomu, že sám není v dané věci věcně příslušný – proto rozhodl, že k projednání a rozhodnutí věci jsou příslušné okresní soudy (§ 9 odst. 1, § 104a odst. 4 o. s. ř.); současně – s odkazem na § 104a odst. 6 o. s. ř. – rozhodl, že věc bude postoupena k dalšímu řízení Obvodnímu soudu pro Prahu 2 (§ 11 odst. 2, § 85 odst. 5 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 10. 2021
JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D. předseda senátu