23 Nd 504/2021-10
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců
JUDr. Mgr. Marka Del Favero, Ph.D., a Mgr. Jiřího Němce ve věci žalobce F. Š.,
narozeného XY, bytem v XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici
Plzeň, se sídlem v Plzni, Klatovská třída 202, proti žalovaným 1) České
republice - Ústavnímu soudu, se sídlem v Brně, Joštova 625/8, 2) V. Š., s
adresou pro doručování na XY, o návrhu na určení věcné příslušnosti, takto:
I. K projednání a rozhodnutí věci v prvním stupni jsou příslušné okresní
soudy.
II. Po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena Městskému soudu v
Brně.
Žalobou adresovanou Nejvyššímu soudu a směřující proti výše označeným žalovaným
žalobce požaduje určit, že se žalovaní při výkonu své funkce dopustili vůči
žalobci diskriminačního jednání a snižování jeho lidské důstojnosti, přičemž
současně vznesl nárok na náhradu nemajetkové újmy, kterou utrpěl na zdraví, a
to v případě první žalované ve výši 150 000 Kč a v případě druhého žalovaného
ve výši 300 000 Kč. Dovolává se přitom znění § 10 a násl. zákona č. 198/2009
Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o
změně některých zákonů (antidiskriminační zákon). Součástí citovaného podání je
také žalobcův návrh na nařízení předběžného opatření znějícího na zdržení se
všech forem diskriminačního jednání vůči němu a na zajištění peněžních
prostředků ve výši odpovídající požadovaným náhradám jejich složením do soudní
úschovy. Dále žalobce navrhl zajištění důkazu předáním originálů veškerých
spisů, v nichž figuruje, a to rovněž jejich uložením do soudní úschovy. Žalobce
též požaduje určit, který soud je ve věci věcně příslušný. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění
pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“, nestanoví-li zákon jinak, jsou k
řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy. Podle § 9 odst. 3 o. s. ř. Nejvyšší soud České republiky rozhoduje jako soud
prvního stupně, stanoví-li tak zvláštní právní předpis. Podle § 11 odst. 1 o. s. ř. řízení se koná u toho soudu, který je věcně a
místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení
řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Věcně a místně
příslušným je vždy také soud, jehož příslušnost již není možné podle zákona
zkoumat nebo jehož příslušnost byla určena pravomocným rozhodnutím příslušného
soudu. Podle § 104a o. s. ř. bylo-li řízení zahájeno u Nejvyššího soudu nebo byla-li
věc Nejvyššímu soudu předložena vrchním soudem, Nejvyšší soud rozhodne, které
soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci příslušné v prvním stupni, není-li
sám věcně příslušný (odstavec 4). V usnesení, jímž bylo rozhodnuto, že k
projednání a rozhodnutí věci jsou příslušné v prvním stupni jiné soudy, než u
kterých bylo řízení zahájeno, se rovněž uvede soud, jemuž bude věc postoupena k
dalšímu řízení; ustanovení § 105 tím není dotčeno (odstavec 6). Protože zvláštní předpis neurčuje, že ve věci, které se žaloba týká, rozhoduje
Nejvyšší soud jako soud prvního stupně (§ 9 odst. 3 o. s. ř.), a předmět řízení
zároveň nespadá ani do věcné příslušnosti krajských soudů jako soudů prvního
stupně (§ 9 odst. 2 o. s. ř.), rozhodl Nejvyšší soud podle § 104a odst. 4 o. s. ř., že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni příslušné okresní
soudy (§ 9 odst. 1 o. s. ř.). Nejvyšší soud zároveň rozhodl podle § 104a odst. 6 o. s. ř. o tom, že věc bude
postoupena k dalšímu řízení Městskému soudu v Brně, v jehož obvodu se nachází
sídlo organizační složky první žalované, kterou žalobce v žalobě označil.
Na
tomto soudu nicméně nyní je, aby vyjma otázky věcné příslušnosti soudu
přezkoumal další podmínky řízení, neboť toto rozhodnutí Nejvyššího soudu je pro
soudy a účastníky řízení závazné toliko ve vztahu ke zmíněné otázce věcné
příslušnosti (viz též § 104a odst. 7 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. 12. 2021
JUDr. Pavel Příhoda
předseda senátu