Nejvyšší soud Usnesení občanské

23 Nd 520/2024

ze dne 2025-01-22
ECLI:CZ:NS:2025:23.ND.520.2024.1

23 Nd 520/2024-114

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Němce a soudců JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., ve věci žalobce M. S., zastoupeného JUDr. Petrem Langerem, Ph.D., LL.M., advokátem se sídlem v Ostravě, Sokolská třída 1331/31, proti žalované Allianz pojišťovně, a.s., se sídlem v Praze 8, Ke Štvanici 656/3, identifikační číslo osoby 47115971, o zaplacení 3 225 713,80 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 27 C 61/2024, o přikázání jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:

Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 27 C 61/2024 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Ostravě.

1. Žalobce se žalobou podanou dne 2. 4. 2024 u Obvodního soudu pro Prahu 8 domáhá po žalované odškodnění za ztížení společenského uplatnění v rozsahu 60 % svého nároku (3 221 713,80 Kč) a náhrady nákladů na zpracování znaleckého posudku k ocenění uvedeného ztížení společenského uplatnění ve výši 4 000 Kč, celkově tedy částky 3 225 713,80 Kč s příslušenstvím.

2. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 4. 9. 2024, č. j. 27 C 61/2024-91, bylo žalobci přiznáno osvobození od soudních poplatků a byla mu k ochraně jeho zájmů v řízení ustanovena zástupkyně JUDr. Jana Němcová, advokátka se sídlem v Praze. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 17. 10. 2024, č. j. 62 Co 356/2024-104 (jako soudu odvolacího) bylo na základě odvolání žalobce usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 4. 9. 2024, č. j. 27 C 61/2024-91 ve výroku II změněno tak, že žalobci byl ustanoven k ochraně jeho zájmů advokát JUDr. Petr Langer, Ph.D., LL.M., se sídlem v Ostravě, Sokolská třída 1331/31, jinak bylo v tomto výroku potvrzeno.

3. Současně s výše uvedeným odvoláním žalobce podáním ze dne 16. 9. 2024 navrhl přikázání věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Ostravě. Návrh odůvodnil tím, že je nemajetný, jeho jediný příjem představuje invalidní důchod, který mu je vyplácen ve výši 11 229 Kč měsíčně a nemá tak prostředky na to, aby mohl cestovat k soudu. Rovněž uvedl, že je těžce zdravotně postižený a činilo by mu potíže cestovat veřejnou dopravou z místa jeho bydliště do Prahy a zpět. Přikázání věci Okresnímu soudu v Ostravě by dle něj bylo vhodné i z toho důvodu, že zde má sídlo zástupce, o jehož ustanovení v odvolání žádal, a rovněž má v blízkosti (ve Frýdku – Místku) sídlo i znalec MUDr. Aleš Sládek, jenž vypracoval znalecký posudek k ohodnocení ztížení společenského uplatnění, tudíž by nemusel ke stvrzení znaleckých závěrů svého znaleckého posudku cestovat do Prahy. Žalobce poukázal i na to, že v obvodu Okresního soudu v Ostravě došlo ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu újmy, a u tohoto soudu bylo vedeno též trestní řízení proti řidiči, který způsobil žalobci újmu na zdraví, a je zde archivován trestní spis, který žalobce navrhuje k důkazu. Žalobce je proto přesvědčen, že přikázání věci Okresnímu soudu v Ostravě umožní hospodárnější, rychlejší a po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci.

4. Žalovaná s přikázáním věci jinému soudu nesouhlasila, neboť přikázání věci jinému soudu by znamenalo zásah do ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu stanoví zákon. Ekonomické důvody, kterými žalobce argumentuje, podle ní nekorespondují s již poskytnutým pojistným plněním (bolestné ve výši 364 000 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 15 000 Kč). K žalobcem namítaným komplikacím s cestováním do Prahy, žalovaná uvedla, že žalobce je zastoupen advokátem, tudíž na soudní jednání v Praze nemusí jezdit osobně. Cesta advokáta či znalce je samozřejmou věcí s ohledem na jejich vykonávanou práci. Rovněž argumentovala, že případné zaslání trestního spisu není natolik komplikované, aby založilo nutnost přikázání věci jinému soudu. Navrhla proto, aby byl návrh zamítnut.

5. Podle § 12 odst. 2 o. s. ř. může být věc jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. Důvody vhodnosti mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků, procesní situaci, eventuálně na okolnostech jiných; rozhodnými jsou především ty okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Není přitom vyloučeno přihlédnout k mimořádným poměrům účastníků řízení, k obtížím, s nimiž je pro ně spojeno dosažení místně příslušného soudu apod., avšak při úvaze, do jaké míry je vhodné vyhovět návrhu opřenému o takové důvody, je třeba stejně pečlivě posuzovat, zda delegováním věci jinému soudu nedojde pouze k tomu, že se obdobným způsobem ztíží postavení druhého účastníka. Zároveň je také třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno – právě proto, že jde o výjimku – vykládat restriktivně. Přikáže-li soud věc jinému soudu podle § 12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon. K přikázání věci jinému, než příslušnému soudu by mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu (srov. například nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, jenž je veřejnosti dostupný na https://nalus.usoud.cz, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sb. rozh. obč., jež je veřejnosti též dostupné – stejně jako dále citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu – na https://www.nsoud.cz ).

6. V poměrech posuzované přikázání věci jinému soudu neodůvodňují skutečnosti, že finanční situace ani zdravotní stav žalobce nejsou uspokojivé a mohou mu činit potíže cestovat veřejnou dopravou do Prahy a že v obvodu Okresního soudu v Ostravě má sídlo ustanovený zástupce žalobce a znalec, který vypracoval znalecký posudek, jenž je žalobcem v řízení předkládán jako důkaz. Situace, kdy některý účastník (resp. zástupce účastníka, znalec či v úvahu připadající svědek) musí překonat mezi místem současného bydliště a sídlem věcně a místně příslušného soudu větší vzdálenost či že cesta k příslušnému soudu je pro něj spojena s různými organizačními, finančními, zdravotními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu. Tím spíše v případě, kdy druhý účastník s navrhovanou delegací nesouhlasí (k tomu srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2013, sp. zn. 29 Nd 185/2013, ze dne 31. 10. 2013, sp. zn. 29 Nd 289/2013, ze dne 17. 4. 2019, sp. zn. 21 Nd 124/2019, nebo ze dne 26. 1. 2021, sp. zn. 21 Nd 576/2020). Nadto nic nebrání tomu, aby byl v projednávané věci žalobce, který je jinak v řízení zastoupen ustanoveným zástupcem, případně vyslechnut i prostřednictvím dožádaného soudu (§ 122 odst. 2 o. s. ř.).

7. Stejně tak není důvodem pro přikázání věci jinému soudu skutečnost, že k dopravní nehodě, jež podle tvrzení žalobce zakládá právo na náhradu újmy, došlo v obvodu Okresního soudu v Ostravě, a že u téhož soudu bylo vedeno i trestní řízení proti řidiči, který újmu způsobil. Ze spisu nevyplývá, že by účastníci v řízení zpochybňovali samotné skutečnosti, týkající se vyšetřování dopravní nehody, která byla škodní událostí. Předmětem sporu je zejména posouzení zdravotního stavu žalobce, jeho aktivit v době škodní události,

okolností průběhu léčby a právní posouzení míry spoluzavinění žalobce. Skutečnosti, jež mají být podle návrhu stran prokazovány trestním spisem, mohou být zjištěny místně příslušným soudem stejně tak jako soudem, k němuž má být podle návrhu žalobce věc delegována, neboť zapůjčení spisu mezi soudy není okolností, která by zásadně měla zpomalit či prodražit soudní řízení. Nelze tedy uzavřít, že by přikázání věci jinému soudu v tomto ohledu umožnilo hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci oproti jejímu projednání před příslušným soudem.

8. Výše uvedené okolnosti tvrzené žalobcem tedy nelze považovat za natolik závažné, aby odůvodnily výjimečný postup, kterým je přikázání věci jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř. Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána (§ 12 odst. 3 o. s. ř.), proto rozhodl, že věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 27 C 61/2024 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Ostravě.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. 1. 2025

Mgr. Jiří Němec předseda senátu