23 Nd 99/2024-26
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci žalobkyně Fürstenberg - THP CZ, s. r. o., se sídlem ve Veselí nad Lužnicí, Roháčova 869, identifikační číslo osoby 26092115, zastoupené Mgr. Jakubem Stránským, advokátem se sídlem v Praze, Římská 103/12, proti žalované IMONT industrija kemične obdelave lesa Dravograd d.o.o., se sídlem Otiški Vrh 156, 2373 Šentjanž pri Dravogradu, Slovinská republika, reg. č. 5329582, o zaplacení 85.774,80 EUR s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. 10 EVC 1/2023, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. 10 EVC 1/2023 projedná a rozhodne Okresní soud v Táboře.
Žalobkyně se návrhem na vydání evropského platebního rozkazu domáhá uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 85.774,80 EUR s příslušenstvím, přičemž jde o plnění z dohody o uznání dluhu a jeho úhradě ze dne 20. 8. 2023. V článku 5.1 této dohody si účastníci sjednali, že se řídí zákony České republiky a spory z ní budou řešeny příslušným soudem v České republice. Okresní soud v Táboře usnesením ze dne 4. 1. 2024, č. j. 10 EVC 1/2023-23, vyslovil svoji místní nepříslušnost s tím, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu ve smyslu § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.
s. ř.“), k určení, který soud věc projedná a rozhodne. Okresní soud v Táboře své usnesení odůvodnil tím, že mezinárodní příslušnost českých soudů je dána, žalovaná však nemá v České republice obecný soud a místně příslušný soud dle ustanovení § 84 a násl. o. s. ř. nelze určit. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí
Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu dle § 11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci (srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12.
11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod č. 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Podle § 84 o. s. ř. je k řízení příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak. Podle § 85 odst. 3 o. s. ř. je obecným soudem právnické osoby okresní soud, v jehož obvodu má sídlo. Podle § 86 odst. 2 o. s. ř. proti tomu, kdo nemá jiný příslušný soud v České republice, je možno uplatnit majetková práva u soudu, v jehož obvodu má majetek. Podle odstavce 3 téhož ustanovení proti zahraniční osobě lze podat žalobu (návrh na zahájení řízení) i u soudu, v jehož obvodu je v České republice umístěn její závod nebo organizační složka jejího závodu.
Žalovaná je právnickou osobou se sídlem ve Slovinské republice. V České republice nemá umístěn závod či organizační složku závodu a není známo, že by měla v České republice majetek. V závislosti na předmětu řízení současně nepřichází do úvahy místní příslušnost soudu na výběr daná, která je upravena v § 87 o. s. ř., ani aplikace § 88 o. s. ř., který stanoví případy výlučné místní příslušnosti. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že jsou naplněny zákonné předpoklady pro určení místně příslušného soudu podle § 11 odst. 3 o.
s. ř. Nejvyšší soud, přihlížeje k zásadě hospodárnosti řízení (§ 6 o. s. ř.), ve smyslu § 11 odst. 3 o. s. ř. určil, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Táboře, u něhož bylo řízení zahájeno a v jehož obvodu se rovněž nachází sídlo žalobkyně (srov.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 2. 2024
JUDr. Pavel Horák, Ph.D. předseda senátu