USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a JUDr. Davida Vláčila ve věci dědictví po J. Š., zemřelém dne XY, za účasti 1) A. Š., 2) J. Š., zastoupeného Mgr. Petrem Zemlákem, advokátem se sídlem v Ostravě, Jiráskovo náměstí č. 121/8, a 3) J. P., zastoupené Mgr. Milanem Šikolou, advokátem se sídlem v Brně – Žabovřeskách, Skalky č. 2918/28, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 99 D 3442/2009, o dovolání účastníka 2) J. Š. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. srpna 2022, č. j. 10 Co 578/2021-520, takto:
Dovolání účastníka 2) J. Š. se odmítá.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
1. Dovolání účastníka 2) J. Š. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 8. 2022, č. j. 10 Co 578/2021-520, není podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších přepisů (dále jen „občanský soudní řád“), přípustné, neboť závěry odvolacího soudu jsou s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu v souladu a není důvod, aby byly posouzeny jinak.
2. Vzhledem k tomu, že zůstavitel J. Š. zemřel dne XY a že při dědění se použije právo platné (a účinné) v den smrti zůstavitele (§ 3069 o. z.), je pro posouzení projednávané věci rozhodná právní úprava účinná v době smrti zůstavitele, tedy zejména zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů účinném do 31. 12. 2009, a zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů účinném do 30. 11. 2009 (dále jen „o. s. ř.“).
3. Podle již (dlouho) ustálené judikatury soudů (srov. například právní názor vyslovený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2008, sp. zn. 21 Cdo 1923/2007, které bylo uveřejněno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 90, ročník 2008) je smyslem a účelem ustanovení § 175e o. s. ř. to, aby mohla být v řízení o dědictví učiněna taková neodkladná opatření, která by v zájmu dědiců nebo v obecném zájmu vyloučila možnost poškození nebo ztráty majetku zůstavitele; smyslem a účelem tohoto ustanovení není, aby v řízení o dědictví řešil spor dědiců o tom, jak mají užívat věc patřící do dědictví. Zvláštní právní úprava tzv. neodkladných opatření podle ustanovení § 175e o. s. ř. a povaha řízení o dědictví jako soudního nesporného řízení vylučují, aby soud v řízení o dědictví vydával předběžná opatření podle ustanovení § 74 a násl. o. s. ř. Soud v řízení o dědictví nemůže rozhodovat o tom, jak má být majetek patřící o dědictví užíván, a proto nesmí vydávat ani taková tzv. neodkladná opatření ani předběžná opatření, kterými by některému z dědiců umožňoval nebo zakazoval takový majetek užívat.
4. V projednávané věci účastník 2) J. Š. – a potvrzuje to i ve svém dovolání – požaduje, aby soud v řízení o dědictví vydal „rozhodnutí takové, které stanoví správci daně vydání přeplatků na dni, které se nahromadily v drtivé většině ještě za života zůstavitele a v řádech stovek korun k nim přispěl dovolatel coby pokračovatel v živnosti zůstavitele, v doložené částce 48 163 Kč“, a rovněž „rozhodnutí takové, které pokračovateli svěří do dispozice účet č. XY vedený u Komerční banky, a.s. na jmenovaného podnikajícího zůstavitele“. Z uvedeného bez pochybností vyplývá, že účastník 2) J. Š. nepožaduje přijetí opatření, které by vyloučilo možnost poškození nebo ztráty majetku zůstavitele, ale že ve skutečnosti se domáhá toho, aby mohl (nejméně do skončení řízení o dědictví) výlučně užívat majetek (část majetku) zůstavitele pro svoji potřebu. Vydání takového tzv. zatímního opatření však – jak uvedeno výše – je v řízení o dědictví vyloučeno.
5. Účastník 2) J. Š. ve svém dovolání rovněž formuluje určité otázky. Vzhledem k výše uvedenému je zjevně obsoletní na ně v tomto dovolacím řízení odpovídat.
6. Nejvyšší soud proto dovolání účastníka 2) J. Š. podle ustanovení § 243c odst. 1 občanského soudního řádu odmítl. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 5. 2024
JUDr. Roman Fiala předseda senátu